Obzvlášť tato sezona byla mimořádná, neboť vítkovické florbalistky neměly své zázemí, svou halu. Jejich Sport centrum Dubina stavbaři rekonstruují, takže se připravovaly a hrály na několika místech. Nikde nebyly doma.
Zápasy jste hrály v hale Sarezy v Moravské Ostravě a v Havířově. Jak těžké je nemít vlastní zázemí?
Bylo to náročné, protože trénujeme asi ve třech různých halách a hrály jsme tam, kde jsme se ani nepřipravovaly. Dubina nám chybí, nemáme svou pohodu, svoje místo, kam se můžeme vracet. Ale popraly jsme se s tím, zvykly jsme si na to a pak pro nás bylo jednodušší přijet do jakékoliv haly a odehrát utkání na různých površích.
Boleslav v superfinále přetlačila Tatran, florbalistky Vítkovic mají devátý titul |
Takže to pro vás nakonec bylo přínosem?
To říct nechci, ale zvykly jsme si. Ze začátku to možná mělo i vliv na naše výsledky, než jsme se tomu přemísťování přizpůsobily, ale zvládly jsme to a už se těšíme, až nám postaví halu.
Tušíte, kdy se do ní vrátíte?
Co mám informace, tak další sezonu ještě na Dubině nezačneme, takže ještě budeme muset přežít to přelétávání mezi halami.
A budete u toho, když vám končí smlouva?
To je zatím otevřené. Rozhoduji se, co dál.
Ve čtvrtfinále jste hladce přešly přes Třinec 4:0 na zápasy, ale v semifinále jste se nadřely, než jste vyřadily městské rivalky FBC Ostrava.
Do té série jsme šly s velkým očekáváním. Nevěděly jsme, jak to bude vypadat, ale navzájem se známe, víme, co od sebe čekat. Série byla náročná, ale urvaly jsme ji 4:2 na zápasy.
Vítkovické florbalistky se zlatými medailemi a s pohárem pro vítězky superfinále.
A přišlo superfinále se Střešovicemi, které suverénně vyhrály základní část extraligy, když vám v ní utekly o 26 bodů. Čím to, že jste je porazily?
Nám se základní část nepovedla, ztratily jsme zbytečné body a nebyly jsme v ideální formě. Navíc se nám po minulé sezoně obměnil kádr, odešly silné individuality, které rozhodovaly těžké zápasy, sezonu jsme začínaly téměř s novým kádrem. Postupně jsme ale vše vyladily a formu naplánovaly na play off. V dlouhodobé části se nám moc nedařilo proměňovat šance, střelecky jsme se prosadily až ve vyřazovací části.
Jaké byly oslavy?
Vždycky jsou velké. Ještě pokračujeme. Do konce týdne. Minimálně.
To jste si v práci vzaly dovolenou, když nejste profesionálky?
Ano. Některé holky občas zajdou do školy a my ostatní občas něco ťukneme na počítači, co se týče práce. Ale jinak máme dovolenou.
Slavit jste začaly už v Praze?
Ne. Po finále vždy hned skočíme za našimi nejbližšími na tribunu a potom co nejdříve jedeme vlakem do Ostravy a tady už máme domluvenou nějakou restauraci, kde slavíme až do rána.
