Jsou mistry ve dvojicích, v trojicích, v družstvech však uspěli premiérově. Přesto, že se pod historickým úspěchem nohejbalistů Šacungu Benešov podepsal celý tým, jeden muž čněl nad všemi. Jiří Doubrava. V rozhodujícím třetím finále nastoupil do pěti zápasů a všech pět vyhrál.
Neuvěřitelný kousek, který předvedl jako první v historii extraligového play-off v nohejbale. "Uvědomil jsem si to, až když mi to řekla po utkání televizní reportérka," smál se nový benešovský hrdina.
Díky němu zvítězil Šacung 5:3 a vzal si titul od svého největšího rivala z Modřice. Ten v posledních letech v soutěži dominoval. "Byl devětkrát v řadě ve finále, to už něco znamená," říkal obdivně Doubrava.
Konečné pořadí nohejbalové extraligy1. Šacung VHS Benešov 1947, 2. TJ Sokol SDS Exmost Modřice, 3. SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary, 4. TJ Sokol Břve, 5. SK Nohejbal Žatec, 6. TJ Spartak Čelákovice, 7. TJ Avia Čakovice, 8. NK Děčín. |
Kdo tedy slavil? "Pár kluků určitě do rána vydrželo, ale jak mi pak říkali, nebyla to poslední oslava. V dalších týdnech to doženeme," vysvětluje Doubrava.
"Největší radost měli z titulu stejně naši bývalí hráči. Ti sice získali během své kariéry řadu medailí na mezinárodních šampionátech a měli tituly z individuálních soutěží, ovšem v družstvech nikdo," vyprávěl Maršálek a hned pokračoval.
"Po zápase jsme jeli slavit k Sázavě do osady, kde jsme si vyprávěli o letech, ve kterých se Šacung snažil urvat titul a nic. Vždyť jsme na to čekali pětapadesát let."
Teď už čekat nemusí. Šacung má titul a podle všeho ho ještě pořádně oslaví.
Modřice završily fantastickou desetiletku stříbrem
Za uplynulé desetiletí mají nohejbalisté Modřic šest titulů a teď přidali čtvrté stříbro. Sedminásobným šampionům však v sobotu v Benešově nechybělo mnoho. V rozhodujícím třetím klání podlehli 3:5, navíc třikrát v koncovce jednotlivých střetnutí 9:10.
Znamenalo to jediné. Poprvé od roku 2005 má nohejbalová extraliga jiného šampiona než Modřice, které kralovaly čtyři sezony po sobě.
"Je to škoda, ale Šacung byl lepší celou sezonu i ve finále. Možná kdybychom dali poslední balon v první dvojce my, vedli bychom pak 2:0 a mohlo by to vypadat jinak. Ale štěstí se přiklání k lepšímu," říká hrající trenér Petr Gulda.
Problém byl i v tom, že kapitán a klíčová postava Petr Bubniak nebyl ve své kůži. "Od úterý bral antibiotika a v poslední dvojce jsem ho musel střídat. Měl toho dost," doplnil Gulda.
Modřické desetiletíNohejbalisté Sokola SDS Exmost Modřice se stali hvězdou českého nohejbalu posledního desetiletí. Získali šest titulů, v letech 2006–09 čtyři po sobě. Od roku 2001 nechyběli ve finále a jejich kapitán Petr Bubniak byl několikrát zvolen českým nohejbalistou roku. |
Modřice tak načnou další desetiletí, které se jen těžko bude vyrovnávat tomu uplynulému. "Ve špičce by se ale měly dál pohybovat. Kádr je až na mě poměrně mladý, a když na sobě budou kluci pracovat, budou dobří. Navíc máme výhodu, že je tým stabilní, každou sezonu se vymění maximálně jeden hráč," vypočítává Gulda předpoklady dalších úspěšných let.
Dorůstají i mladí. "Do áčka určitě přejde sedmnáctiletý Lukáš Rosenberk. Je to velký talent a není na co čekat," pochvaluje si Gulda.
Odejít či skončit nemá v plánu nikdo, proto budou Modřice i příští rok myslet na nejvyšší příčky. "Akorát já se budu ještě rozhodovat, jestli dál hrát, nebo jen trénovat. Ale až bez emocí," vysvětluje.
Také bilancuje již zmíněnou desetiletku, v níž Modřice kralovaly českému nohejbalu, dodávaly reprezentanty a vytvořily dynastii, jakých v republice mnoho není.
"Je to obrovský úspěch. Žádný nohejbalový tým se nedokázal takhle držet. Je to něco výjimečného, fantastická desetiletka," hledá Gulda velká slova. "Mnozí lidi sice čekali, že budeme vyhrávat pořád, ale kdo dělal nějaký sport, tak ví, že to nejde."
Teď už čeká Modřice jen odpočinek, tradiční společenské zakončení sezony a halové turnaje. Ty nejlepší letos nečeká mistrovství světa, ale jen Světový pohár v Nymburku.
