Na počátku týdne na Instagram napsala, že načala závěrečnou etapu své kariéry: „Posledních 360 dní do konce. Pojďme si užít každý okamžik ve světě rychlobruslení.“
Při připomínce těchto slov se sedmatřicetiletá rychlobruslařka u oválu zasměje: „Zatím si to užívám tak, že mě po letošní sezoně všechno bolí. Ale jsem hrozně ráda, že tu mohu být s celou mojí rychlobruslařskou rodinou a prožívat s nimi celý šampionát. Pro mě je tenhle čas nezaměnitelný s ničím jiným.“
Vlastně už nyní v norském Hamaru začíná také její rozlučkové turné.
Naposledy startuje na mistrovství světa na jednotlivých tratích.
Načež v příštím roce:
Naposledy na olympiádě.
Naposledy ve Světovém poháru.
A naposledy na mistrovství světa ve čtyřboji.
Tam by se měla v březnu 2026 rozloučit definitivně, v rychlobruslařském chrámu v Heerenveenu, kde je populárnější než v jakékoliv jiné hale na světě.
Holka bez manýrů i Jágr v sukních, říkají o ní. Jsem vděčná, přiznává Sáblíková |
Čtyřiatřicet medailí z mistrovství světa má Martina Sáblíková doma a stále k nim může přidat další, ačkoliv před zahájením soutěží v Hamaru říká: „Ty mladší holky jsou už o dost rychlejší.“
Je realistka, dobře si vědoma aktuálního rozložení sil. Ve Světovém poháru na dlouhých tratích skončila celkově pátá, přičemž v jednom ze šesti závodů skutečně i medailovou pozici vybojovala – po třetím místě na 5000 metrů v Calgary.
Pohárové sezoně dominovalo na jejích tratích trio soupeřek: Norka Wiklundová, Italka Lollobrigidová a Nizozemka Beuneová.
„Jsem nohama na zemi,“ říká Sáblíková. „Pohybuju se někde mezi 3. a 10. místem. Ale chtěla bych, abych si po dojetí závodu mohla říct: O. K., nechala jsem tam úplně všechno a na víc jsem neměla. To je pro mě nejdůležitější. Abych na svůj výkon byla hrdá.“
Ve čtvrtek startuje na trati 3000 metrů a v sobotu na trati 5000 metrů, na níž v kariéře posbírala nejvíc úspěchů.
V posledních letech bojuje už nejen se soupeřkami, ale zároveň i s vlastním tělem. Ani tentokrát to není jiné. „Mé zdraví moc dobré nebylo, ale v posledním týdnu se zlepšilo,“ naznačí pouze.
Co jí naopak dodává psychické pohody, je skutečnost, že na boj o přední příčky není v českém týmu sama. Vůbec poprvé v historii má Česko na šampionátu tři závodníky z aktuální světové top 10.
Metoděj Jílek, skokan této sezony a dvojnásobný juniorský mistr světa, nastoupí na tratích 5000 m, 10 000 m a v závodě s hromadným startem.
A velká navrátilkyně Nikola Zdráhalová se po takřka tříleté zdravotní přestávce kvalifikovala na tratích 1000 m, 1500 m a 3000 m.
„Co zatím Nikola ve svěťáku předvedla, je famózní,“ říká Sáblíková. „Byla jsem na ni pyšná. Nedávno skončila na třech kilometrech jen kousek za mnou (osmá v Tomaszowě). Je super, že máme konečně někoho mezi holkama, kdo je schopen mě porazit.“
Podobně v superlativech hovoří také o Jílkovi: „Pro náš v Česku malý sport je úžasné, co Metoděj předvádí na ledě. V momentě, kdy vlastně už končím, vyšla další česká rychlobruslařská hvězda.“
Přemlouvám vlastní nohy. Jak žije rychlobruslař Jílek, český objev zimy![]() |
Rovněž Jílek, v lednu senzačně druhý na 10 000 metrů v pohárovém Calgary, musel řešit zdravotní problémy. „Poslední tři týdny jsem bojoval s nemocí. Nevím, jak na tom bude moje forma a jak moc jsem se dokázal zotavit. Ale chtěl bych zase stát na pódiu,“ tvrdí.
Mezi dospělými půjde o jeho premiérový světový šampionát. „Bude to zase něco jiného, těším se,“ ujišťuje. „Atmosféra je tu dost podobná jako na Světovém poháru, ale tohle je mnohem prestižnější akce.“
Zdráhalová považuje už pouhý start na mistrovství světa za cosi, s čím letos vůbec nepočítala. „Takže už teď jsem šťastná,“ říká a vykládá, že si ani neklade žádné výsledkové cíle. „Pro mě je celá sezona velkým překvapením, tak si chci udržet dosavadní pohodu a jít do závodů s čistou hlavou.“
V její prospěch by v porovnání se soupeřkami mohlo hrát, že do Světového poháru naskočila až po Novém roce, a nemusela by proto být ke konci sezony až tak unavená jako ostatní. „Možná mi to lehce pomůže,“ přitakala.
Doposud bylo maximem Zdráhalové v sezoně 6. místo na 1000 metrů v Tomaszowě a 7. místo na 1500 metrů při pohárovém finále v Heerenveenu.