„Nedokážu vyjmenovat všechny, kteří za mnou stáli, protože jich byla spousta, ale bez nich bych tu placku neměla,“ vyprávěla šestatřicetiletá rychlobruslařka po bronzovém závodě na nahrávce pro média.
Po návratu do závodního zatížení se začala znovu cítit dobře až v pondělí před šampionátem.
Ve středu se pak na večeři potkala s Norkou Ragne Wiklundovou. Sama Sáblíková se na rozlosování do rozjížděk tak dlouho před závodem nekouká, z Norčina úsměvu jí ale bylo hned jasné, že opět absolvují závod spolu.
V této sezoně stály ty dvě spolu na startu ve čtyřech z šesti závodů Světového poháru. „Všechny závody jsem s Ragne zatím prohrála,“ honilo se Sáblíkové hlavou.
Wiklundová navíc měla do čtvrtečního závodu nastoupit jako obhájkyně zlata. Obavy z další přímé porážky ale Češka rychle vytěsnila uklidněním: „Takhle to bude jako kterýkoliv jiný závod v sezoně.“
A navíc už věděla, jak na Norku vyzrát.
„Předpokládala jsem, že si na mě opět bude chtít udělat v prvních dvou, třech kolech náskok, a to jsem jí tentokrát nedovolila. Rozjížděla jsem kola tak, aby se za mnou nemohla vyvážet, což se ukázalo jako rozhodující, protože jsem na konci měla víc sil.“
Bramboračka nebude
Když projela cílem a uviděla, že ji na první místo chybělo jen 32 setin sekundy, spokojeně zapumpovala pěstí. Na start čekaly ještě čtyři závodnice, ona ale začala slavit rovnou. „Největší význam má pro mě pocit z jízdy, a ten byl super. Jsem moc ráda za to, jak se mi jelo. Byla bych spokojená i se šestým místem,“ vysvětlovala.
Se šestou příčkou se nakonec spokojit nemusela. Ani se čtvrtou, na kterou se podle mezičasů dočasně propadla v úvodu jízdy poslední dvojice – Nizozemky Irene Schoutenové a Kanaďanky Valerie Maltaisové.
Sáblíková znovu září, v Calgary obhájila světový bronz. Titul má Schoutenová |
Nervózně sledovala jejich výkon společně s fyzioterapeutem Janem Cuřínem. „Tak to vypadá na čtvrté místo,“ prohodila. „Ale já nechtěl bramboračku,“ opáčil. V duchu už však Sáblíková tušila, že Maltaisová na její výkon stačit nebude. „Valeria by musela zajet osobní maximum, aby měla placku, což by na místním ledě bylo hodně obtížné.“
Její kalkulace se potvrdily. Zatímco Schoutenová mířila za svou první zlatou světovou medailí ze tří kilometrů, Maltaisová tuhla a uvolňovala místo na stupních vítězů pro Sáblíkovou.
„Mám velkou radost. Je neuvěřitelný pocit mít na mistrovství světa znovu medaili, ať už je jakákoliv,“ těšilo Sáblíkovou.
Další může získat v neděli na její královské pětikilometrové distanci. „Samozřejmě mě tento závod hodně povzbudil, znovu nechám na trati všechno.“