Zraněný loket vás omezuje v tréninku?
Začal jsem trošku cvičit. Jinak s loktem chodím na rázovou vlnu (úspěšná léčebná metoda, v ČR jsou jen dva přístroje, pozn.), na elektroléčbu a rehabilitaci. Pořád cítím, že to není v pořádku.
Když nemůžete naplno trénovat, nepoznamená to nějak vaší přípravu na další zápas?
Ani ne. Ono je to takhle vlastně běžné. Chodím si zaběhat, zacvičím si. Na speciální přípravu je dost času.
Takže vůbec nepotřebujete boxovat?
Dnes se jdu tady u nás na boxerský trénink kluků podívat, trošku se tam zpotím. Jinak zatím ne.
A jak tedy vypadá vaše příprava na důležitý zápas?
Začíná tak tři měsíce před ním. A zase je tam hodně běhání, posilovna, medicinbaly. Boxerský trénink zařadím zřídka. Až když chybějí do termínu tak čtyři týdny, začnu denně boxovat. Zápas mě čeká zřejmě v září, takže je dost času.
Bude to o titul mistra světa , že?
Doufám, že ano. Před týdnem jsem byl v Německu a nikdo nic neví. Soupeřem má být Angličan Haye, jenže ten uvažuje o přestupu do vyšší váhové kategorie. Je to zamotané.
Stále platí, že vám v případě rivalova přestupu může spadnout světový titul organizace WBC v kategorii do 91 kg zadarmo do klína?
Tak to už neplatí. To by Haye musel svůj přechod oznámit okamžitě. Ale on logicky vyčkává a spekuluje. Je to o penězích.
A s kým tedy máte v září o titul boxovat?
S jistotou se vážně nic neví. Pokud to nebude Angličan, může to být Polák nebo Ital. Ale není znám ani termín ani místo. A to je přitom dost důležité. Kdyby proti mě stál Haye a boxovalo se v Británii, hrálo by to pro něj. To bych ho musel pořádně seřezat, abych vyhrál.
Když teď méně trénujete, nepřibíráte na váze? Minule jste mluvil i o zabíjačce...
To jste se trefil. Už mi naskočilo sedm kilo navíc a myslím že to ještě není konečná. Dopřávám si knedlíky a podobné dobroty. Na ten metrák to asi dotáhnu. O to hůř se mi to potom bude shazovat.
Když si chcete tady doma zaboxovat, nemáte problém sehnat soupeře? Troufne si někdo postavit v tréninku proti vám?
Já tady ale fakt dělám hlavně hrubou přípravu. Když jdu do ringu, je to řízený sparing. Na specializaci dojde až v Německu, kam se stěhuju zhruba dva měsíce před zápasem. Je to tam jako na soustředění. Jen trénink, jídlo, postel. V Čechách mám mnohem více aktivit, které mě rozptylují.
V roce 2000 vás po olympijském stříbru vítaly na mělnickém náměstí davy lidí. Současné úspěchy v profiringu znamenají ve vaší branži více, jenže v očích laiků zřejmě olympijskou medaili nepřekonají...
Olympiáda mě dostala nahoru, co si budeme povídat. Ale srovnávat ty dva světy, to je jako nebe a dudy. U profesionálů jsem tři roky a když si vezmu třeba naběhané kilometry, tak jsem toho zvládl mnohem více než za předchozích deset let. A když porovnám vydělané finance, bude to měřítko podobné.
Pojďme si zkusit zaspekulovat. S dnešní výkonností, nebylo by to tenkrát na olympiádě v Sydney na zlato?
Fakt to takhle nejde říct. V profesionálech je náš sport mnohem tvrdší, v amatérském ringu je to zase strašně rychlé. Jako maraton a sprint.
Co rukavice, jak často je musíte měnit?
Na každý větší mezinárodní zápas dostávám nové. Co se týká tréninků, tam je o pytel obouchám tak za půl roku.
Jsou modely boxerek stejné, nebo se liší třeba v tvrdosti?
Zase jde o srovnání dvou světů. V amatérském ringu jsou rukavice mnohem více vycpané. V těch co používám teď si někdy připadám, že mlátím holou pěstí.
Jak to máte s otevřením vašeho mělnického sportovního centra? Už finišujete?
Chtěli jsme otvírat začátkem léta, jenže trošku se nám to kouše. Ale máme tam krásné posezení na zahrádce, byla by škoda propásnout sluníčko.
Když tam třeba já budu chtít ve 36 letech přijít a začít rekreačně boxovat, bude to možné?
V každém případě.
A někde vedle uvidím trénovat Rudolfa Kraje?
Já myslím, že jo. Nebudu muset za tréninkem do Prahy, to bude velké plus.
