„Mobily opravdu prodávat nebudu, možná po kariéře, teď bych hlavně rád získal ten titul,“ usmál se 32letý Koukal, který s výjimkou jednoho roku, kdy ho zradilo zdraví, vládne českému squashi od roku 1999!
Jan Koukal očima Tomáše Cvikla, předsedy České asociace squashe„Je to už dávno, kdy mezi nás přišel vyhublý klučina, kterému ani nerostly vousy. Už si to ani pořádně nepamatuji. Vousy mu pořád nerostou, ale tituly mu přibývají. Jsme všichni zvědaví, kdy to skončí. Držím Honzovi palce, aby si splnil svůj vysoký cíl v podobě dvaceti titulů. Každé posunutí rekordu je zajímavé.“ |
Povězte, proč byste měl zase vyhrát?
Tuhle sezonu jsem v Česku zvládl všechny důležité zápasy, vyhrál jsem turnaje kategorie A. Myslím, že velkou šanci mě sesadit měli ostatní před rokem, aniž by o tom věděli. Deset dní před republikou jsem si natrhl vazy v kotníku, doktor nevěřil, že bych mohl hrát, natož vyhrát. Povedlo se, ale ještě dva měsíce po triumfu jsem se léčil a nemohl pořádně chodit. To byl můj nejtěžší titul, tím pádem taky hodně emotivní.
Teď žádné zranění tajit nemusíte?
Kdyby jo, tak to tady na sebe neprásknu. (směje se) Ne, vážně. Nic mi není, na což nejsem moc zvyklý, to se mi často nestává. Snad mě to nerozhodí. Jestli ostatní kluci chtějí dostát svým slovům, že mě sesadí, budou to mít se mnou hodně těžké.
Kdo je váš největší soupeř?
Zatím asi já sám. (usmívá se) Musím se soustředit, donutit se hrát naplno. Když není optimální rozpoložení a hlad po úspěchu, je to problém, protože hlad a touha rozdíly smazávají. A kluci za mnou se zlepšují, což je sice skvělé pro český squash, ale ne pro mě. Už dřív jsem prohlásil, že bych rád získal dvacet titulů. Asi můžu zapomenout na to, že by se mi to podařilo v suchém triku. Budu muset zabojovat.
Co se bude dít, když se vám to podaří?
Pak můžu skončit. Dál už bych neřešil, kolik mám titulů. Ale dvacítka je moje velká motivace, protože světovou jedničkou už asi nebudu.
Už léta se mluví o tom, kdo a kdy vás trvale sesadí z trůnu. Cítíte, že se tlak rok od roku zvyšuje?
Není to pro mě nic nového, že mi to ostatní chtějí překazit. Za ty roky jsem si na to zvykl.
Fotbalisté Sparty hrají squash a natáčí ho kamerou GoPro:
Patrony letošního mistrovství republiky jsou fotbalisté Sparty Jakub Brabec a Ladislav Krejčí, s nimiž jste si squash zahrál. Jak jim to šlo?
Je vidět, že chodí hrát pravidelně, když zrovna nemají sezonu. Na kurtu nebyli poprvé, to se pozná hned. Věděl jsem, že budou hodně běhaví a Láďa je teda hlavně běhavej. (směje se) Lítá hlava nehlava, řeže do toho. Brába se tomu občas snaží dát i myšlenku, je výš. Ve fotbale ho to ze stopera táhne dopředu, na squashi se může vyřádit a dát prostor své kreativitě. Zatím jsou to nejlepší fotbalisté-squashisté, které jsem potkal.
24. mistrovství České republiky ve squashiKoná se 3. až 5. března na třech místech v Praze. Těmi jsou: skleněný kurt v Metropoli Zličín, Squashpark Cibulka a Sportcentrum Evropská. Začíná se ve čtvrtek v 11 hodin, finále kategorie žen a mužů je v plánu v sobotu od 17.30 na Zličíně. |
O vás je známo, že jste velký slávista. Nechtěl jste jako patrona taky někoho z Edenu?
Samozřejmě mě to napadlo. Ale důležitější než moje přízeň ke Slavii je v tomhle případě squashové hledisko. Mohli jsme pozvat někoho, kdo by si vzal raketu do ruky, zamával a zkusil si pinknout. To by ale bylo hrané divadlo, tak squash prezentovat nechceme. Kluky pravidelně potkávám, že chodí hrát, zavolal jsem kamarádům na Spartu, jestli by je pro účely naší tiskovky neuvolnili. Sfoukli Krasnodar, tak byly příznivé podmínky. Domlouvali jsme se, že klukům na oplátku někdy připravím squashový trénink. Láďovi poradím, jak na Brábu, aby taky občas vyhrál, trochu ho to bavilo a nebyl to pro něj tak drahý sport, jelikož má velkou spotřebu raket. Podle všeho zlomí zhruba dvě za hodinu. (usmívá se)
