Ve všech třech brazilských turnajích jste skončily sedmnácté, jak je hodnotíte?
Hermannová: Určitě kladně. Zase jsme zjistily pár věcí, které se budou na tréninku hodit. Zahrály jsme si na hřišti, kde se odehraje olympiáda, vyzkoušely jsme si, jak jsme na tom v zápasech proti kvalitním týmům. Takže super.
Plážový volejbal se v Riu během olympiády bude hrát na ikonickém místě, na pláži Copacabana. Jak na vás areál působil?
Sluková: Je to tam krásné, velké, zařízené a hodně působivé i pro diváky. A během olympiády to podle mě bude ještě o dost větší a rozsáhlejší. Fakt hezké.
Takže máte určitě i velkou motivaci se tam v srpnu vrátit, ne?
Sluková: Bylo by hezké, kdyby se nám dařilo natolik, že bychom si tam ještě letos zahrály, určitě tam bude super atmosféra, kterou by stálo za to si vyzkoušet. Brazilci volejbalem žijí, je to jeden z nejpopulárnějších sportů vůbec.
Jak se změnilo Rio za poslední roky?
Sluková: Před dvěma roky se tam hodně stavělo – renovovaly se ulice, baráky, dodělávalo metro. Je znát, že se Rio chce prezentovat jako krásné olympijské město a myslím, že se jim to daří. Jasně, vždycky tam budou nějaká zákoutí, která člověk neschová. Ne všichni jsou bohatí, a když je člověk trochu pozorný, tak to vidí. Nemůžete postavit zeď před nějakou favelu a tvářit se, že tam není. Takže i přesto, že se to snaží udělat hezký, je tam stále hodně kontrastů.
Je už v Riu cítit olympijská atmosféra? Visí všude billboardy, obchodníci nabízejí suvenýry s olympijskými kruhy?
Sluková: Ještě tolik ne, zatím se to připravuje.
Hermannová: Už tam prodávají různé žabky, čepice s logem Rio 2016.
Sluková: Jo, to je pravda, ty tam maj...
Hermannová: Ale jen malinko. Není to tak, že by na ulici lidé stáli a prodávali, nebo že by všude visely velké olympijské kruhy.
Vy jste si nějaký suvenýr přivezly?
Hermannová: Něco jsme koupily, ale ne pro sebe.
Jaká byla atmosféra přímo na turnaji? Bylo znát, že se olympiáda blíží, byly ostatní páry nervóznější?
Sluková: Týmy, které jsou jasně kvalifikované přes žebříček, nemají důvod házet nějaké blesky, hrají si to svoje. Pak je tam nějakých pět šest týmů, které jsou na rozhraní postupu. Není tam přehnaná rivalita, že by se spolu holky nebavily, ale olympiáda je jednou za čtyři roky a je to boj. Spousta týmů na olympiádě nebyla a cítí velkou šanci. Člověk je osmnáctý, první pod čarou a je nervózní, počítá body, všichni kalkulují, kolik ten musí uhrát, kolik ten musí ztratit.
V Brazílii jste třikrát postoupily ze skupiny a pak vypadly v prvním kole play off. Čím to je?
Sluková: To tak někdy v tom našem sportu je. I když hrajete dobře ve skupinách, pak se stejně musíte prokousat přes play off, které je K.O. systémem a stačí, když se člověku na chvíli nezadaří, a už je z toho porážka.
Markéta Sluková s Barborou Hermannovu na turnaji v brazilském Maceió.
Dohromady jste se daly koncem loňského července. Jsou prozatímní výsledky nad očekávání?
Sluková: Za sebe musím říct, že jsem byla mile překvapená. Už na podzim jsme odehrály nějaké Open turnaje, kde byly sice super týmy, ale nebyla tam celá špička – Brazilky, Američanky, které podzim vynechaly. Zato teď v Brazílii byli úplně všichni. Rio se blíží a všichni se chtějí připravit a pro nás bylo super zahrát si proti top konkurenci. Porazily jsme hodně silné týmy, a když jsme prohrály, tak takovým způsobem, že jsme mohly samy vyhrát. To je vždycky lepší, než když člověk nemá žádnou protizbraň a neví, jak někoho porazit. Tuhle bezmoc jsme necítily ani v jednom ze zápasů, což hodnotím pozitivně.
Báro, je to pro vás něco nového soupeřit s těmi nejlepšími páry na světě?
Hermannová: Světovku už jsem s bývalou parťačkou jezdila pár let, ale ne vždycky jsem se objevovala v hlavní soutěži. Musely jsme se dostat přes kvalifikaci, což bylo velice náročné. Teď jsme s Maki skočily hned na prvním turnaji do hlavní soutěže díky nasbíraným bodům z loňské sezony a zdá se mi, že kvalita je letos hrozně vysoko. Jak říkala Markéta, jak těsné zápasy jsme s nejlepšími dokázaly hrát, to je super. Je to asi trochu rozdíl oproti tomu, co jsem hrála předtím.
Namotivovalo vás, že jste hrály vyrovnané duely s nejlepšími páry světa?
Sluková: Obě dvě jsme světovku jezdily, víme, co to znamená pravidelně se prosazovat. Ne jednou vystřelit, ale dlouhodobě se pohybovat v hlavní soutěži. Pořád v sobě máme nějakou skromnost, protože víme, že je to hodně těžké. Na druhou stranu si myslím, že kvality máme a můžeme se dostat mezi nejlepší. Zatím v sobě máme takovou tu dravost, zjistily jsme, že s těmi nejlepšími můžeme hrát, a po tak krátké době, co jsme spolu v jednom týmu, je to motivující.
Barbora Hermannová (vlevo) a Markéta Sluková.
Na olympiádu vedou dvě cesty. Jedna přes žebříček, druhá přes Kontinentální pohár. Ta první už se pomalu ale jistě uzavírá...
Hermannová: Víme přibližně, jak na tom na olympijském žebříčku jsme. Do olympijské kvalifikace jsme naskočily v půlce, ztratily jsme několik turnajů, ve kterých mohly získávat body. Dostat se na Hry přes žebříček by bylo hodně náročné. Víceméně upínáme pozornost na Kontinentální pohár. Ale neznamená to, že bychom se nesoustředily na každý výkon na každém turnaji. Chceme sbírat body nejenom pro olympijskou kvalifikaci, ale do celkového žebříčku, abychom nemusely pokaždé do kvalifikace, ale mohly hrát rovnou hlavní soutěž.
Dá se v plážovém volejbale vyladit forma na jeden turnaj? Ve vašem případě na Kontinentální pohár?
Sluková: Jde to, ale těžce. Víte, že v nějakém termínu ten turnaj je, existují nějaké mikro a makro cykly, kdy se dá nasměrovat forma na nějakou událost. Ale volejbal je míčový sport, ve kterém hraje roli strašně moc faktorů. Jsou tam spoluhráčka, protihráčky. V tu danou chvíli se vám musí všechno podařit nebo soupeřům naopak nepodařit. Ale určitě se o to pokusíme.
Hermannová: Jsou to tři dny, kdy je potřeba všechny součástky vyladit. Ale kolikrát je to buď a nebo, může vám všechno sednout a nebo zkazíte na co sáhnete.
Mění se tím nějak plán, na kterých turnajích se ukážete? Kvůli žebříčku jste jich chtěly objet co nejvíc.
Sluková: Zatím poletíme do Číny, kterou jsme měly v plánu, a pak uvidíme. Na začátku jsme říkaly, že bychom musely hrát pokaždé semifinále, teď máme tři 17. místa... Momentálně nejsme tým, který by přijel a z fleku vystřihl tyhle výsledky. Ale to jsme od začátku věděly, žebříček je pro nás spíš nereálný, budeme to víc a víc směřovat ke Kontinentálnímu poháru. Ale tím, že je to na přelomu června a července, pořád je ještě čas.
