Ve čtvrtém závodě olympijské kvalifikace to ve finálové jízdě byla zase stará dobrá Kateřina Kudějová. Suverénní výkon, jasné vítězství, nedostižný bodový náskok v pořadí kvalifikace. Vybojovala olympijskou letenku do Tokia, na rozdíl od kanoistů nemusí čekat až na mistrovství Evropy v Praze, které bude posledním závodem, jenž se do kvalifikace započítá.
Jako by ani neuběhly čtyři roky, že? Opět z české olympijské kvalifikace postupujete na hry v kajakářských kategoriích vy a Jiří Prskavec.
No jo, jen kolem nás se to trošku vymění. Ale jsem strašně ráda. Moc jsem nevěřila, že bude nominace hotová už v Troji, myslela jsem si, že o to místo pojedeme ještě v září na Evropě. Ale vyšlo to - a já tomu pořád nemůžu uvěřit. Je super, že je hotovo.
Po Prskavcovi si start na olympiádě zajistila i kajakářka Kudějová |
Během těch čtyř let od Ria k Tokiu jste neplula po medailové vlně jako váš sparingpartner Prskavec. Nějaký čas jste se hledala.
Měla jsem trošku horší roky, stala se spousta věcí v mém osobním životě, takže to bylo pro hlavu složité. Vždycky, když jsem si říkala, že už bude dobře, se zase stalo něco špatného. I proto jsem začala chodit ke sportovní psycholožce. Dala jsem se zase nějak dohromady. Taky jsme trochu změnili přístup k tréninku a vyplatilo se mi to.
Které chvíle byly v meziolympijském období pro vás nejtěžší?
Když mi umřela babička a asi po měsíci umřeli Tomášovi (snoubenci) děda a potom i jeho babička. Brala jsem to hodně těžce. Druhý rok po Riu jsem navíc zjistila, že mám rakovinotvorné buňky a musím na operaci. Tehdy jsem měla i hodně špatné sportovní výsledky. Říkala jsem si, že když se mi stanou takové události v životě, mohlo by se mi to vrátit v něčem jiném, ale nedařilo se mi ani na vodě. Byla jsem úplně vyřízená.
Teď už jste zdravotně v pořádku?
Ano. Zjistila jsem, že na podobné operaci byla i spousta dalších holek, šlo o jisté holčičí problémy.
Hovořila jste o změnách v přípravě. Co jste s koučem Jiřím Prskavcem starším upravili?
Hodně jsme se zaměřili na fyzičku. Loni po nemoci jsem s ní měla velké problémy. Teď už takové pocity nemám.
Postup na hry jste si mohla vyjet dokonce už o den dříve, ale sobotní finále vám nevyšlo. Jak se vám potom na neděli spalo?
Hodně mě mrzelo, že jsem to v sobotu nezvládla. V noci na neděli jsem se pak skoro nevyspala, protože nám někdo řval pod okny a já pořád nemohla usnout. Ráno jsem se vzbudila o hodinu a půl dřív než obvykle a nebyla jsem úplně ve své kůži, připadala jsem si unavená. Na druhou stranu mi takový stav pomohl v tom, že jsem byla míň nervózní a šetřila jsem si hodně síly.
I v minulosti jste dokázala zajet dobré výsledky z určité předzávodní nepohody.
To je pravda. Když jsem v pohodě, tak se asi až moc soustředím na víc věcí, než bych měla, a nepřemýšlím nad tím, kdy šetřit síly. Proto jsem tentokrát to noční nevyspání brala i jako určitou výhodu, i když jsem se cítila hodně unavená.
Jaký jste pak měla pocit v cíli finálové jízdy? Hned jste se otočila na výsledkovou tabuli, abyste se ujistila.
Ale já i když to pořadí vidím na tabuli, vždycky ještě chvíli čekám, protože ani tam to není stoprocentní.
Děkuju všem za podporu, moc si toho vážím. Stejně tak i těch výsledků, kterých jsem dosáhla tento víkend a pevně doufám, že mi to vydrží i do příštího víkendu Děkuji za fotku @czechcanoe
Průběžné pořadí nominačních závodů můžete najít zde: https://www.slalom-world.com/slalom-cesky-pohar/livenominace2020.php
YouTube live zde: https://www.youtube.com/czechcanoe
A když jste definitivně zjistila, že jste si vyjela olympiádu?
Všechno ze mě spadlo. Ale ještě ani teď mi to úplně nedochází. Bude mi to ještě chvíli trvat. Je to úžasné.
Za normálních okolností byste mohla říct: Teď mám jasno v tom, co budu v nejbližším roce až do her dělat, kdy pojedu na soustředění a kdy na předolympijský kemp v Tokiu. Jenže v koronavirové době je to jiné, že?
Taky by mě zajímalo, jak to bude s přípravou a kam se vlastně dostaneme. Uvidíme.
Čistím hlavu pěstováním okurek, říká král peřejí a myslí na zlato z Tokia |
Olympijskou trať jste si vyzkoušela na loňském prvním předolympijském kempu. Jak se vám líbila? Jiří Prskavec a další světoví kajakáři si na ni stěžují.
Je fakt špatná. Je tam všechno proti vodě (teče nevyzpytatelně). Doufám, že s tím něco udělají, i když se obávám, že spíš asi ne.
Takže se připojíte k petici závodníků za férovější trať, která nyní vzniká a má být zaslána organizátorům?
Přesně tak. Ona začala vznikat už loni, když jsme byli v Tokiu na soustředění. Ale myslím, že jim bylo úplně ukradený, co jsme tam psali.
Po předchozích hrách v Riu jste se zasnoubila a teď, před těmi nadcházejícími...
... bych měla mít s Tomášem svatbu, ano. Čekali jsme na tenhle rok. Jen jsme se obávali, jestli na námi nahlášený termín nepřipadne přeložené mistrovství Evropy v Praze. To se sice nakonec koná až týden poté, ale říkala jsem si, že kdyby se na Evropě ještě dojížděla olympijská kvalifikace, bylo by to blbé. Takže jsme nakonec svatbu přesunuli na 2. října.
Tak alespoň jednu pusu na toho Valentýna This is my #valentine #kiss #love #valentines #couple #forest #underarmour #newzealand #happy #life
V Tokiu tedy vyplujete do závodu s novým jménem?
Jen si ještě furt nejsem jistá, jak si ho změnit. Úplně se nechci vzdát toho současného, ale určitě si chci vzít i Tomášovo. Budu nejspíš Minaříková Kudějová.
A budete mít tou dobou i dostudováno na Vysoké škole ekonomie a managementu?
Doufám. Vloni jsem neudělala obhajobu. Nevím, jestli jen proto, že jsem chytla špatnou komisi, prostě se to stalo. Na druhý pokus jsem měla jít před dvěma měsíci, ale nechtěla jsem ho vkládat mezi původní termíny olympijské kvalifikace. Teď jsem si řekla, že už čekat nebudu, takže mám termín na konci října.
Berete Tokio jako další šanci? V Riu jste startovala coby aktuální mistryně světa z roku 2015 a v olympijském finále jste dlouho usilovala o medaili. Až jeho závěr vám vůbec nevyšel.
To si moc dobře pamatuju. Další závody byly i proto pro mě těžší. S paní psycholožkou Veronikou Balákovou jsme si i o tom hodně povídaly. Já v tyhle psychověci moc nevěřila, ale na paní psycholožku mi dala doporučení kamarádka z olympiády, stolní tenistka Iveta Vacenovská, tak jsem to vyzkoušela, zašla jsem za ní a byla pozitivně překvapená.
S jakými cíli tedy do Tokia poletíte?
Nechci se moc dívat zpátky, na Rio. Nemyslím na to, co bylo. Spíš na to, co předvedu v Tokiu. Jsem ráda, že jsem se vrátila ke svým někdejším jízdám, klidným, hezkým a plynulým. Můj cíl je tedy předvádět ve všech závodech, nejen na olympiádě.
