Letí to. Od té doby uplynulo už sedmnáct let.
Krpálkovi je dnes pětatřicet.
Stal se otcem a vzorem pro všechny začínající zápasníky.
Je dlouholetou oporou reprezentace dodávající klid mladším kolegům.
Moderátoři světových turnajů ho ohlašují slovy: „Přichází judistická legenda!“
I tak má ale ještě plno sportovních cílů. Znovu se pustil do bolavé zimní přípravy a na tatami chce všem ukázat. „Když jsem na kempu a vidím, že můžu pořád porážet ty nejlepší, žene mě to,“ povídá. „Taky mě baví na různých turnajích poslouchat slova, že jsem tu pořád a pořád jsem na medailových pozicích. Během vážení jsem dokonce jednou slyšel: Neděláš si legraci, že jsi tu zase? Chci zkrátka ukázat, že nejsem ze starého železa.“
Už dávno si přitom mohl říct, že stačilo. V judu dokázal naprosto vše. Vybojoval dvě olympijská zlata, dva tituly mistra světa a tři Evropy. Pod pěti kruhy se navíc zapsal do historie a vládl dvěma váhovým kategoriím. V Riu 2016 se stal šampionem polotěžké váhy, v Tokiu 2021 těžké.
„Mojí motivací je, že bych se chtěl dostat ještě na svou pátou olympiádu,“ vyhlíží sportovní svátek v Los Angeles 2028.
Lukáš Krpálek končí ve druhém kole. (2. srpna 2024)
Uvědomuje si, že ho čeká dlouhá cesta. A taky dost bolavá. „Je občas těžké každé ráno vstát se zhmožděným tělem a jít bojovat. Tohle je asi to nejtěžší,“ přiznává.
V poslední době ho nejvíc trápí bolavé lokty, kvůli kterým na čas vypadl ze zimní přípravy.
„Za poslední měsíce ale dělal, co mohl a snažil se to dohnat. Momentálně je v lepší formě, než jsem se bál, že bude,“ říká jeho dlouholetý trenér Petr Lacina, načež se usměje. „Lukáš byl a je stroj. Ano, občas to hapruje. Kňučí, protože je starý. Ale tak to bylo před vrcholnými turnaji vždy. Jak nastoupí na tatami, je to ten starý, ostrý Krpálek, který jde dát do souboje srdce.“
Samozřejmě, že za poslední roky museli v rámci přípravy leccos poupravit. Krpálek si sám uvědomuje, že postupující věk nezastaví. Spíš než na kvantitu se nyní zaměřují na kvalitu.
Krpálek o dětech: Syn miluje rybaření a hokej, dcera mě zkouší gymnastikou |
„Roli hraje opotřebování těla. Platí, že starší závodníci už nepotřebují a vlastně ani nemůžou trénovat jako v mládí…,“ rozpovídá se kouč Lacina, jenže Krpálek mu skočí do řeči.
„Jo? Tak tahle slova si zapamatuj,“ rozesměje se český judista. „Vždyť říkáš, že bych mohl trénovat ještě víc!“
„Ale ne,“ pokračuje už zase kouč. „Zdravotní limity jsou. Je potřeba proto z tréninku vytěžit maximum. Fyzicky je na tom Lukáš teď velmi dobře. Dostal se do svého vytrvalostního módu a vydrží hodně. Když se judo méně trénuje, tak může jít dolů i technická stránka, ale za poslední dva měsíce toho Lukáš natrénoval vážně dost. Základ by měl mít dobrý.“
Právě zkušenosti nyní hrají v Krpálkův prospěch. V judistickém světě je má jako nikdo. Navíc jeho jméno každý uznává.
Nezalekne se ani nadcházejícího mistrovství Evropy v gruzínském Tbilisi. Krpálek do akce vyrazí v neděli a může zabojovat o celkovou osmou medaili.
Reprezentační trenér Petr Lacina na tiskové konferenci judistů před odjezdem na mistrovství Evropy.
Zápasy se čekají vyprodané, bouřlivá atmosféra. „Gruzie a ještě asi Francie jsou v Evropě nejvíc. Ale to si myslím, že Lukáše nesvazuje, naopak ho to nabíjí. Je světová ikona, tak mu budou i Gruzínci fandit,“ tuší kouč Lacina. „Kdyby se potkal proti jejich ikoně Tušišvilimu ve finále, bylo by to úžasné.“
I Krpálek má vysoké ambice: „Pokaždé, když jdu do turnaje, tak chci uspět a přivézt medaili. Tak tomu bude i teď. Věk člověk nezastaví. Je znát, že už patřím ke starším. Ale když jdu na žíněnku, tak na ní nechám všechno. Právě tohle je pro mě důležité a pak budu doufat, že to bude stačit.“
Kontinentální vrchol je pro něj stejně jako pro další české judisty včetně obhájkyně zlata Renaty Zachové ostrou generálkou na nadcházející měsíce. Už v červnu se totiž rozeběhne kvalifikační proces na hry v Los Angeles.
S tímhle jsem nepočítal, smutnil Krpálek. Bude to bolet hodně dlouho |
Poslední hry v Paříži před dvěma lety se Krpálkovi nevydařily. Místo útoku na zlatý hattrick se loučil už ve druhém kole, načež prohlásil, že si musí vzít chvíli oddych a uvidí, co bude dál. Brzy měl ale jasno: Pokračuju, chci zabojovat o své páté hry a jet do Ameriky.
Což platí stále.
„Přijde mi, jako kdyby to bylo včera. Skončila Paříž a začíná nová olympijská kvalifikace,“ vydechne český judista. „Mistrovství Evropy jsme si stanovili jako rozebírací turnaj směrem ke Grand Prix v Mongolsku a v Číně. Čeká mě náročná cesta. Uvidíme, jestli se mi ji povede dotáhnout do konce.“
Jak je jeho zvykem, dá do ní všechno.
