V zemi věčného ledu je od dějiště finále dělí horentních 17 tisíc kilometrů. Ale co je taková vzdálenost proti srdcím fanoušků! Muži a ženy v kožešinových bundách budou v obraze, tedy metaforicky řečeno.
Neboť jak za skupinu novozélandských vědců na Antarktidě uvedla mluvčí Jeanine Beggová: „Ač tu máme spoustu technicky zručných lidí, možnosti internetu na Antarktidě jsou dost omezené, a tak nám nejspíš nezbude, než poslouchat finále v rádiu.“
Až „na konec světa“ dosáhla ragbyová horečka. V sobotu finálovým duelem Nový Zéland vs. Austrálie vrcholí povedený světový šampionát - a derby je nejlepší tečkou, jakou si turnaj mohl přát.
Zápas budou sledovat lidé z různých koutů planety, finále je globální sportovní událostí. Ale největší věci se pochopitelně dějí na dvou březích Tasmanova moře, jež odděluje oba finálové rivaly. A pokud je ragby férový, tvrdý a nekompromisní sport, tady se najde místo na odlehčenější záležitosti.
Nový Zéland vs. Austrálievelké ragbyové finále Utkání o Webb Ellis Cup, trofej pro světové šampiony v ragby, začíná na beznadějně vyprodaném londýnském stadionu Twickenham v sobotu od 17 hodin. Mírným favoritem je Nový Zéland, se svými sousedy z Austrálie však dosud nikdy boj o zlato na MS nehrál. |
Kromě vědců fandících z Antarktidy se před finále stalo i tohle. Novozélandský premiér přiletěl do Londýna, po jednáních se špičkami Evropské unie zašel na charitativní večeři pořádanou legendou ragby Jonahem Lomu a reportérům sdělil svůj přesný odhad na výsledek: „Vyhrajeme 27:12.“
V australském Brisbane si novozélandský řidič autobusu Freddy Tee troufl na „území nepřítele“ na odvážný kousek, když na konečné vozům vyrobil místo jmen zastávek jednotný nápis: „Go All Blacks!“
Bratři Jamie a Ed Maloufovi, vlastníci hotelu Royal Oak v Sydney, jsou zase už šest týdnů rozděleni tak, jak to jen sportovní vášeň dokáže: byť jsou oba rodáky z Austrálie, Ed v ragby fanaticky podporuje Zéland. „Při hace celá hospoda ztichne. Je to jako sedět na tribunách Twickenhamu,“ líčí Jamie.
Letecké společnosti Qantas (Austrálie) a Air New Zealand si přes sociální sítě vyměňují návrhy, jak by se měly zachovat v případě prohry. Obě aerolinky už kolegům vymyslely „trest“: letadla Qantasu mají být přebarvena načerno, zato ta novozélandská by v případě prohrané sázky ovládla zlatá barva a velký nápis Wallabies, přezdívka australských ragbistů...
Finále bude hlavně sportovní záležitostí: kdo zvítězí, stane se historicky nejúspěšnější zemí v dějinách šampionátu. A jde i o jednu z mála příležitostí vidět národ, jenž doslova uctívá jednu disciplínu, na vrcholu soustředění. Pro Nový Zéland jde o něco podobného, jako když Brazilci vybíhají do fotbalového finále nebo se Kanaďani chystají na boj o olympijské zlato v hokeji.
„Ragby pro mě bylo nejen součástí mého dospívání. Je to i součást historie naší země; pomáhá nám definovat, čím vlastně jsme,“ líčí Ma’a Nonu, jeden z hráčů All Blacks.
Mimochodem, Australané v rámci „mentálního souboje“ tuto notoricky známou přezdívku odmítali celý týden před finále používat. „Jestli umím říct All Blacks?“ culil se na tiskové konferenci kouč Michael Cheika a hned se začal imaginárně dusit, jako by jej za toto spojení měla stihnout kletba.
Je sympatické, že při vší vypjaté rivalitě byl čas i na humor, nyní už nebude: cesta na samý ragbyový vrchol je dlážděna potem, krví a únavou. O to sladší však má zakončení.
