Hokeji se změna modelu prodloužení, hra tří proti třem, vyplatila. Nastavení je plné akce, šancí a vzrušení. Florbal, který stejný model zavedl před letošní sezonou, sklízí naopak rozporuplné reakce.
„Nelíbí se mi to,“ říká Rostislav Kohút, trenér Bulldogs Brno. „Nebyla to úplně domyšlená změna,“ krčí rameny i brněnský útočník Petr Kadlec.
Negativní reakce obou přitom nemají co dělat s tím, že Bulldogs poslední dvě prodloužení prohráli. Nelíbí se jim hlavně to, co nově hrané prodloužení přinese.
Ve florbale se totiž - na rozdíl od hokeje - rychle usadila tato taktika: mužstvo, které na úvod prodloužení vyhraje buly, okamžitě odvolá brankáře a nahradí ho hráčem do pole. Získá tak přesilovku, kterou ale nehraje na rychlé zakončení, ale napřed takticky, aby unavilo obranu soupeře. Až po pár desítkách vteřin následuje pokus o zakončení.
„Ideální je soupeře si vylákat, a když obránce jednu dvě minuty držíte bez střídání, tak pak tahají nohy, snadno se vám hrají krosy, rozeberete obranu, dáte gól,“ popsal univerzální taktiku Jakub Slavík z Tatranu Střešovice, který o víkendu zápas v Brně proti Bulldogs rozhodl.
Hráči a trenéři napříč ligou se diví: florbal se snažil ještě přidat na dynamice a akci, místo toho je mnohde vidět power play a vyčkávání.
„Zajímavé to je, ale zároveň je to výrazné ovlivnění hry. Nikdo na to nebyl připravený. Pro diváka je to zajímavé, ale hra se úplně změní. Bohužel se s tím během sezony nedá nic dělat,“ váhá Slavík.
Cílem byl rychlejší konec- jak to vidí Zdeněk Mlčoušek, ředitel soutěží českého florbalu „Prodloužení tři na tři mělo za cíl dovést zápasy k rychlejšímu rozhodnutí a nečekat na nájezdy, které ve florbalu až tak atraktivní nejsou. Tento záměr se naplňuje. Je pravda, že ve třech proti třem se hodně změní obraz hry, ale pro diváky to přinese něco jiného a o to přece jde.Novinku budeme po sezoně vyhodnocovat, podáme zprávu mezinárodní federaci. Za sebe můžu nyní říct, že se nám osvědčila.“ |
Pozoruhodné je, že ve florbale je prodloužení tří proti třem ryze českou specialitou. Seveřané letos hrají ve čtyřech na obou stranách, taky poprvé. Mezinárodní federace jim to posvětila.
Čechům taky, ale po sezoně bude chtít vyhodnocení. Hraje se tak ve třech nejvyšších českých mužských soutěžích.
Vedení soutěže nepopírá, že kritické ohlasy od hráčů a trenérů slýchá z více stran. Za novinkou si i tak stojí. „Hraje se pro diváky, kteří dostali něco nového, zajímavého,“ říká Zdeněk Mlčoušek, ředitel soutěží.
O přínosu novinky nejsou florbalisté tak přesvědčeni. Kromě Brna už se dřív v sezoně ozvala například Česká Lípa. „Jakmile mužstvo získá balon, jde do čtyř, a ztrácí se smysl, který to mělo mít, tedy aby byla hra atraktivní. Takhle se čeká, jestli mužstvo s míčkem dá gól, nebo míček ztratí a gól dostane do prázdné. Atraktivita se ztratila,“ lamentuje Kadlec.
Zápas podle něho víceméně rozhodne souboj na úvodním buly. „Pak se to hraje na trpělivost. Místo běhavé hry s šancemi jako v hokeji je to stojící hra s čekáním,“ konstatuje.
Přesná statistika neexistuje, ale skutečně panuje domněnka, že 60 až 70 procent prodloužení dokáže ukončit ten tým, který má míček jako první. „Takové prodloužení je vabank,“ kroutí hlavou Kohút.
Na námitku, že právě jeho tým prohrál dvě po sobě jdoucí prodloužení oběma variantami, tedy jak ve hře tří proti čtyřem, tak ve čtyřech inkasováním do prázdné branky, a tedy že zas tak klíčové držení balonku taky není, má jednoduché vysvětlení: k mužstvu přišel teprve nedávno a prodloužení neměl prostor natrénovat.
„Nikdo nedomyslel, že se bude hrát čtyři na tři. Kdo vyhraje buly je v obrovské výhodě. Nejde to moc bránit, jen blokovat, jednou nedokleknete a je z toho nebezpečná situace. Jde jen o to, aby někdo vyhrál, kdokoliv,“ tvrdí.
Co může florbalisty alespoň částečně uklidnit? V play-off už se tři na tři hrát nebude.
