Zatímco na VIII. kongresu, v jehož rámci se v roce 1925 konalo i 24. zasedání MOV, jednali funkcionáři v přátelské a tvůrčí atmosféře, 79. mítink byl v červnu 1977 poznamenán tuhou normalizací a "nepříjemnými" otázkami zahraničních hostů.
O zisk pražského pořadatelství se za první republiky postaral osobně Pierre de Coubertin, zakladatel olympijského hnutí a přítel Jiřího Gutha-Jarkovského. V dopise z ledna 1923 Guthovi napsal: "Chopme se příležitosti, která mi už tolikrát unikla, tj. spojit Vaši drahou zem s olympijskými podniky."
Předseda ČSOV předal návrh ministru zahraničí Edvardu Benešovi, jenž jej rád posvětil, a v Římě 1923 bylo pořadatelství přiřazeno Praze.
Vedoucím organizačního výboru byl jmenován Zdeněk Kruliš, protektorem sám prezident T. G. Masaryk, který se vyjímal i na zvláštních příležitostných známkách.
Kongres sestával ze dvou částí: z technické a pedagogické.
Finanční rozpočet dosáhl 244 922 korun, jejichž přebytek byl poté užit na vznik čs. olympijského fondu řízeného tzv. Kuratoriem.
Ještě před zahájením kongresu se uskutečnilo 26. až 28. května 1925 24. zasedání MOV, jehož hlavním cílem byla volba nového předsedy.
Baron de Coubertin již delší dobu avizoval úmysl odejít z této funkce a činovníkům pouze doporučil, aby nástupcem byl muž jiné národnosti. V Praze byl ve druhém kole zvolen Belgičan Henri de Baillet-Latour (1925-1942). Coubertinovi se dostalo ocenění v podobě doživotního čestného předsednictví her, když předtím odmítl funkci čestného předsedy MOV, "neboť to není správné".
Coubertin pak 29. května zahájil kongres projevem, v němž upozornil na nebezpečí profesionalizace sportu. "Chrám potrvá, tržiště zmizí. Sportovci musí zvoliti buď tržiště, nebo chrám. Nemohou chtít obé. Nechť volí!"
Sjezd návdavkem definoval pojetí amatérismu, které se stalo součástí olympijské přísahy. Výsledkem pražských jednání bylo i zavedení zimních olympiád a uznání Týdne zimních sportů z Chamonix 1924 za první ZOH. Jako maximální délka her byla zvolena lhůta patnácti dní.
Ojedinělým počinem v historii MOV byl také pedagogický kongres, hostící 62 odborníků z 21 zemí, jenž v mnoha ohledech předběhl dobu důrazem na lékařskou péči a komplexní výchovu mladých sportovců.
Bez větších příspěvků k historii olympismu se naopak konalo 79. zasedání MOV v červnu 1977. Pořadatelství získala ČSSR dva roky předem a organizačních úkolů se zhostil předseda ČSOV a ÚV ČSTV Antonín Himl.
Ve středu 15. června přednesl v aule Karolina svůj zahajovací projev prezident Gustáv Husák. "S rozvojem ekonomiky, životní úrovně, sociálních jistot, vzdělanosti a kultury občanů našeho socialistického státu roste i tělovýchovné hnutí," citovalo druhý den Rudé právo.
Lehce rozčarován byl předseda MOV, irský lord Michael Killanin (1972-1980), jehož projev noviny zcenzurovaly - na dvou místech zkrátily a jinde úmyslně špatně přeložily. Šéf MOV se ale dalším otázkám zahraničních novinářů, které se často točily kolem lednové Charty 77 a disidentského hnutí, vyhýbal a prohlásil, že "politika přeci není olympijským sportem".
Komunistickému zřízení, jež o návštěvu pečovalo i honitbou na Konopišti či špičkovým zázemím hotelu Intercontinental, se dokonce dostalo i ocenění v podobě Olympijského poháru pro ČSTV.
Shromáždění v Praze1977 řešilo hlavně technické otázky. Doba letních olympiád byla prodloužena na šestnáct dní, členové MOV vyslechli shrnující zprávu o LOH v Montrealu 1976 a informace o přípravách na hry v Moskvě a Lake Placid v roce 1980.
Rozpor mezi slovy a činy socialistických režimů nechtěně nastínil Husák v Karolinu: "V roce 1980 se nejlepší sportovci světa sejdou v Moskvě a Lake Placidu. Jistě si všichni přejeme, aby tyto hry byly dalším významným mezníkem v olympijském hnutí, aby olympijský oheň, který na nich vzplane, ozářil další cestu k mírovému úsilí, přátelství a vzájemnému pochopení."
V prosinci 1979 ale SSSR vtrhl do Afghánistánu a americký prezident James
Carter vyzval k bojkotu moskevské olympiády. Do Los Angeles 1984 nejeli zase sportovci ze sovětského bloku: svět zůstával rozdělen železnou oponou.
Přehled míst zasedání MOV:
1. Paříž (1894), 2. Atény (1896), 3. Le Havre (1897), 4. Paříž (1901), 5. Paříž (1902), 6. Paříž (1903), 7. Londýn (1904), 8. Brusel (1905), 9. Atény (1906), 10. Haag (1907), 11. Londýn (1908), 12. Berlín (1909), 13. Lucemburk (1910), 14.Budapešť (1911), 15. Stockholm (1912), 16. Lausanne (1913), 17. Paříž (1914), 18. Lausanne (1919), 19. Antverpy (1920), 20. Lausanne (1921), 21. Paříž (1922), 22. Řím (1923), 23. Paříž (1924), 24. Praha (1925), 25. Lisabon (1926), 26. Monako (1927), 27.Amsterdam (1928), 28. Lausanne (1929), 29. Berlín (1930), 30. Barcelona (1931), 31. Los Angeles (1932), 32. Vídeň (1933), 33. Atény (1934), 34. Oslo (1935), 35. Garmisch-Partenkirchen (1936), 36. Berlín (1936), 37. Varšava (1937), 38. Káhira (1938), 39. Londýn (1939), 40. Lausanne (1946), 41. Stockholm (1947), 42. Svatý Mořic (1948), 43. Londýn (1948), 44. Řím (1949), 45. Kodaň (1950), 46. Vídeň (1951), 47. Oslo (1952), 48. Helsinky (1952), 49. Mexiko (1953), 50. Atény (1954), 51. Paříž (1955), 52. Cortina d'Ampezzo (1956), 53. Melbourne (1956), 54. Sofie (1957), 55. Tokio (1958), 56. Mnichov (1959), 57. San Francisco (1960), 58. Řím (1960), 59. Atény (1961), 60. Moskva (1962), 61. Baden-Baden (1963), 62. Innsbruck (1964), 63. Tokio (1964), 64. Madrid (1965), 65. Řím (1966), 66. Teherán (1967), 67. Grenoble (1968), 68. Mexiko (1968), 69. Varšava (1969), 70. Amsterdam (1970), 71. Luxembourg (1971), 72. Sapporo (1972), 73. Mnichov (1972), 74. Varna (1973), 75. Vídeň (1974), 76. Lausanne (1975), 77. Innsbruck (1976), 78. Montreal (1976), 79. Praha (1977), 80. Atény (1978), 81. Montevideo (1979), 82. Lake Placid (1980), 83. Moskva (1980), 84. Baden-Baden (1981), 85. Řím (1982), 86. Dillí (1983), 87. Sarajevo (1984), 88. Los Angeles (1984), 89. Lausanne (1985), 90. Berlín (1985), 91. Lausanne (1986), 92. Instanbul (1987), 93. Calgary (1988), 94. Soul (1988), 95. San Juan (1989), 96. Tokio (1990), 97. Birmingham (1991), 98. Albertville (1992), 99. Barcelona (1992), 100. Lausanne (1992), 101. Monte Carlo (1993), 102. Lillehammer (1994), 103. Paříž (1994), 104. Budapešť (1995), 105. Atlanta (1996), 106. Lausanne (1997), 107. Nagano (1998), 108. Lausanne (1999), 109. Soul (1999), 110. Lausanne (1999), 111. Sydney (2000), 112. Moskva (2001), 113. Salt Lake City (2002), 114. Mexiko (2002), 115. Praha (2003).
