„Dříve jezdila Adéla Kožíšková, ale ta si kvůli škole dala od hokeje pauzu. V září přibyla gólmanka Anička Linková, takže teď jezdíme na tréninky většinou ve dvou. Adéla řidičák neměla, Aničce ještě není osmnáct, tak je řízení na mně,“ popisuje Duchková.
Nestěžuje si, řídí ráda a za tu dobu už se za volantem cítí jistá. „Fakt mě to baví a myslím, že řídím docela dobře. I když nevím, jak to vnímá okolí,“ pousměje se. „Každopádně je to jednodušší než dřívější cestování vlakem. Občas bylo zpoždění, z Prahy jsem tak přijížděla i v jedenáct večer a ještě se musela z nádraží dopravit domů. Dálnice je rychlejší,“ říká plzeňská rodačka.
Když na tréninky jezdí sama a není prostor na povídání, zesílí rádio. „Něco rytmického, abych se udržela v koncentraci. Nemám oblíbený žánr, spíš to, co zrovna přijde z naladěné stanice.“
Zatím Duchková brázdí české silnice, na dalekou cestu do zahraničí si ještě přece jen netroufá. A hlavně na to není čas, veškeré volno věnuje pozemnímu hokeji. „Nejdál jsem zatím byla v Krkonoších. Kam bych se jednou chtěla podívat a pořádně si odpočinout, tak by to byla Dominikánská republika. Ale tam to tedy autem určitě nepůjde,“ zavtipkuje.
Do Paříže přes Indii? Pozemní hokejistky mají olympijský sen |
Koncentrace a zodpovědnost, to jsou i vlastnosti, kterými oplývá na hřišti. V jednadvaceti letech už patří mezi reprezentační stálice, irský kouč Gareth Grundie na ni na postu středního obránce hodně spoléhá. A bude tomu tak i na nadcházející olympijské kvalifikaci v Indii, kde se český tým pokusí probojovat do Paříže 2024.
„Ze své herní pozice mám celé hřiště před sebou. Už to samotné pro mě znamená zodpovědnost vůči týmu. Měla bych si srovnat hráčky před sebou, mluvit a dirigovat.
Na prosincovém přípravném kempu ve Francii jsem k tomu měla i pohovor s trenérem, probírali jsme moji pozici v týmu, herní dovednosti. Postupně si takhle k sobě zavolal většinu hráček,“ prozradila Duchková.
Lucie Duchková si po prosincovém ME žen v Německu zahrála i juniorský šampionát ve Švýcarsku.
Kvůli olympijské kvalifikaci Plzeňanka ani moc nevnímala vánoční atmosféru a příchod nového roku. Volno bylo krátké, Češky měly v Praze naplánované tréninky i mezi svátky. A 5. ledna už nabraly směr indické Ranchi. „Já stejně Vánoce moc neprožívám. Zobnu si sladké, na Silvestra jsem si dala malý přípitek, ale jinak jsem se hlídala,“ hlásila Duchková.
Věří, že v Indii český tým může překvapit. Přestože tahle olympijská kvalifikace je vlastně příjemný bonus, dlouhodobý svazový projekt totiž cílí hlavně na další hry v Los Angeles 2028.
„Nikdo asi nečekal, že to zkusíme už na Paříž. Hrozně se těším. Už jen to, že na tomhle turnaji budu hrát, je pro mě něco neskutečného. Určitě to bude těžké, soupeři tam nejsou jen tak, čeká nás špička jednotlivých kontinentů. Pro mě je to vrchol kariéry a doufám, že si s tím poradíme dobře,“ svěřuje se mladá reprezentantka.
Tatérka a pozemní hokejistka: Když postoupíme na OH, vytetuju si pět kruhů |
Základní skupinu národní tým rozehraje dnes proti Japonsku, hned zítra v půl osmé ráno nastoupí proti Chile a v úterý je čeká favorizované Německo (7.30 hodin). Ve druhé skupině figurují kromě domácího výběru ještě Itálie, USA a Nový Zéland. Dva celky z každé skupiny postoupí do semifinále, letenky do Paříže si zajistí nejlepší tři týmy.
„Starší holky z našeho týmu si už zahrály proti Němkám, já osobně s žádným soupeřem ve skupině zkušenost nemám. Ale to vůbec nevadí, máme o nich dost informací,“ říká Duchková, která se těší i na opravdovou indickou kuchyni. „Mám ji ráda. Když bude šance koupit si nějaké speciální koření, určitě si pár balíčků domů přivezu.“
A pokud by s českým výběrem okořenila indickou misi i pozvánkou do olympijské Paříže, byl by to teprve ten správný říz.
