O několik dní později mohl radostně dodat: „A ty se skutečně sehrály. Takže super!“
Z Portugalska si odváží titul jak na olympijském kilometru, tak i z pětistovky. Celkem na kontinentálních vrcholech nasbíral už dvaadvacet medailí, z nichž je patnáct nejcennějších. K tomu se může titulovat olympijským vítězem z Paříže 2024, čtyřnásobným mistrem světa, dvojnásobným vítězem Světového poháru či majitelem třiašedesáti domácích titulů. Neskutečná bilance.
Kanoista Fuksa získal na ME zlatý double, kajakáři Špicar a Havel slaví bronz![]() |
„Další zlaté jsou doma,“ usmál se Fuksa. „Potěšil mě i náš výkon na deblu s bráchou (šesté místo). Výkonově super jízda. Jediná chybička byl finiš, posledních pár desítek metrů jsme vytuhli až moc.“
Je vážně neuvěřitelné, jak dlouho se už drží na vrcholu. „Naše šesté místo je ukázka toho, jak je hrozně těžké se dostat do špičky,“ vykládal bratr Petr. „Proto si hrozně cením bráchy, jak to dokáže. V jeho podání kanoistika vypadá lehce, ale taková není. Nejde o samozřejmost. Podívejte na mě, makáme spolu už dlouho a lepší než šestí jsme nebyli.“
I kajakář Josef Dostál, jenž v Portugalsku skončil stříbrný na pětistovce, konzistenci kolegy obdivoval: „Nechápu, jak to Martin dělá, protože to je extrém nejenom v české reprezentaci, ale i celosvětový. Nechápu, kde se v něm berou všechny síly.“
Pádlování má Fuksa vetkané v rodinných genech, jen talent ale samozřejmě nestačí. Je taky vyhlášený dříč a perfekcionista.
„Plán musím plnit na sto procent, možná spíš na sto deset,“ říká. „I při regeneraci dělám maximum. Fyzio, masáže, sauna, vířivky.“
Nyní sice přiznává, že po narození dcery Emily v některých ohledech lehce polevil a výjimečně místo strečinku upaluje za ní, ani to ovšem ku škodě není. Naopak.
Dřív ho touha po absolutní dokonalosti v některých případech brzdila. Líčil, jak si i o volnu pouštěl videa z kanoistiky, nepolevil, sportem žil zkrátka 24 hodin denně. I tehdy vítězil, kde se dalo, ovšem na olympijských hrách roli favorita nezvládal potvrdit. V Riu 2016 skončil devátý a pátý, v Tokiu 2021 znovu pátý. Až v Paříži, kdy už s manželkou měli Emily, mu to vyšlo.
Fuksa je mistrem Evropy na kilometru, Dostál bere po polském protestu stříbro![]() |
„Na každé olympiádě byl skvěle připravený fyzicky,“ vysvětloval tehdy spokojený otec Petr, jenž ho spolu s dědečkem Josefem trénuje. „Jenže hlava mu nefungovala tak, jak by měla. Dnes žije rodinou, je úplně jako vyměněný, právě ta mu pomáhá se odreagovat.“
Což si chválí i Martin Fuksa: „Nejsem tolik svázaný, pochopil jsem, že jsou i důležitější věci než kanoistika, tak se z případných sportovních neúspěchů tolik nehroutím. Když mi to na tréninku jde hůř, těším se domů za holkami.“
Ne že by v aktuální sezoně zrovna rozptýlení po špatných výkonech potřeboval... I po evropském šampionátu u něj platí, že co individuální start, to první místo. V úvodním Světovém poháru v Szegedu ho nijak neomezilo ani to, že si pět dní před ním střihl Pražský maraton, který zaběhl pod tři hodiny!
Přitom se už dávno mohl ukonejšit, že dokázal naprosto vše, a dumat, kde teď bude hledat motivaci k další tréninkové dřině. „Kanoistika mě ale pořád baví,“ opakuje. „Nejhorší období bylo vlastně po Paříži, když jsem nepádloval a plnil spoustu jiných povinností.“
Dokdy chce závodit, jasno nemá. Myslí jen na nejbližší klání. Když v Portugalsku dostal od anglicky mluvícího reportéra otázku, jestli chce takto dominovat i na olympijských hrách v Los Angeles 2028, jen kývl: „Na ně nemyslím. Jdu krok za krokem. Teď mistrovství Evropy, pak Světový pohár, mistrovství světa. Mám rád trénink, závodění, snažím se být nejlepší každý den. Tohle mě žene.“
Motivací mu může být i debl s bráchou Petrem. Proč i v něm nedosáhnout na velkou medaili? V Paříži dojeli sedmí. Od té doby se lepší, šesté místo v neděli v silné konkurenci i dvou posádek z Ruska, je toho důkazem. „Díky deblu jsem pokorný, vím, že je pořád na čem pracovat. I tohle mě posouvá,“ líčí Martin.
Jeho dominance jen tak skončit nemusí.

































