Mladší ze známé bratrské dvojice však s vrcholovým sportem „praštil“ už na jaře 2014; potom se naplno ponořil do práce v rodinné firmě zabývající se prodejem a servisem automobilů.
„Jsem hodně zaneprázdněný, otvírali jsme novou provozovnu. O ploché dráze skoro nemám kdy přemýšlet, takže mi nechybí. Ve zbytku volného času se věnuju rodině,“ říká Lukáš Dryml, jenž na rozdíl od bratra Aleše nepůsobí ani jako funkcionář pardubického AMK Zlatá přilba.
Úplně se nicméně od „plošiny“ neodstřihl - dění kolem sleduje hlavně prostřednictvím internetu. Jednou, na podzim při závodech veteránů v Liberci, se svezl i na plochodrážním speciálu. „Dal jsem si pár tréninkových kol. Jelo se mi celkem komfortně, ale neměl jsem z toho už ten pocit. Nebylo to tak, že by mě to nabilo, nebyl jsem z toho ‚odvařený‘. V klidu jsem se pak svlékl z kombinézy a šel za kamarády,“ popisuje.
Pár závodů zhlédl též jako divák. „Několikrát mi poslali i pozvánku z Eastbourne Eagles, za které jsem soutěžil v Anglii, ať se nějakých akcí zúčastním, ale nebyla možnost. Letos to snad bude lepší,“ přeje si Dryml.
Podnikání ve firmě se především s pomocí otce Aleše Drymla staršího snaží posunout na vyšší úroveň. „Vždycky jsme spolupracovali celá rodina,“ konstatuje Lukáš Dryml.
„Táta už ale podstatná rozhodnutí nechává na mně. Zkušenosti z ploché dráhy se mi v tom hodí, získal jsem psychickou odolnost a naučil se spoléhat sám na sebe,“ pokračuje Lukáš Dryml, oficiálně předseda firmy.
Aleš Dryml mladší je v ní místopředsedou, jenže stále závodí, takže do jejího vedení zasahuje jen mimo sezonu. „Za to ho musím pochválit,“ říká Lukáš Dryml a dodává: „Ve dvou se to lépe táhne. Až se brácha rozhodne, že s plochou dráhou skončí, má tu volné místo.“
Spěchat na Aleše rozhodně nehodlá. „On by si do toho stejně nenechal mluvit. Uvidíme, jak se to s jeho kariérou vyvine. Formu má skvělou, fyzicky je perfektně připravený. Buď bude dělat na sto procent plochou, nebo ve firmě. Jinak by to nemělo smysl,“ glosuje Lukáš Dryml.
Sem tam se mu přihlásí staré rány utržené na plochodrážních okruzích. Nohy, kotníky či ramena - to všechno je relativně v pořádku, ale trápí ho následky komplikované zlomeniny klíční kosti, kvůli které vynechal půlku předminulé sezony.
„Občas mě něco bolí, na to jsem si zvykl. Ale u té zlomeniny byl zánět. Pořád s tím mám problémy, možná budu muset na operaci. Je to nepříjemné, otravuje mě to přes den i během spánku,“ připouští Dryml.
Dcerka Tereza, které je něco přes rok a půl, ho však spolehlivě dokáže přivést na veselejší myšlenky. „Užívám si to maximálně. Sešlo se to naráz, postupně ze mě vyprchala závodnická jiskra a narodila se mi Terezka,“ líčí Lukáš Dryml.
„Byl bych rád, aby měla sourozence, se kterým by si mohla hrát. To je vždy opora, s bráchou jsme to takhle měli taky,“ dodává bývalý plochodrážník.
