Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. října 2020 Erik

Plní se mi sny, jsem šťastný, říká žokej

  20:16aktualizováno  2. ledna 8:47
Načešice - Osm měsíců v roce prožívá muka, která jsou normálním smrtelníkům cizí. Tvrdě shazuje váhu, nejí, nepije a k tomu si ještě shání kvalitní koně. Teď sklízí odměnu za neskutečnou řeholi. Žokej Jan Rája vyhrál v posledních dvou letech šampionát rovinových jezdců. V minulém roce navíc poprvé během své dlouhé kariéry okusil vítězství v klasických dostizích. A to hned dvakrát.

"Každý jezdec má své sny. Získat titul žokeje, vyhrát Derby nebo šampionát. Jsem moc šťastný, že se mi plní," pronesl Rája.

Odříkání má smysl. Bleskla vám taková myšlenka v průběhu posledních dvou sezon, které pro vás byly nadmíru úspěšné?
Po prvním vítězství v šampionátu jsem byl strašně šťastný. A když jsem ho obhájil a stál jsem na stupních, kde mi hráli We Are the Champions od Mercuryho, měl jsem husí kůži a slzy na krajíčku. Moc jsem si to vychutnával. Jsem moc vděčný majitelům, trenérům, pracovním jezdcům i ošetřovatelům. Bez nich bych to nedokázal.

Asi nebudete proti, když vaše poslední dvě sezony označím jako životní.
Předloni to byl raketový vzestup. Říkal jsem si, že lepší sezonu už snad mít nemůžu. Nasbíral jsem 36 vítězství. Od roku 1989, kdy se z trenérů stali soukromníci a skončila privilegia Vlastů Smolíků, to byl rekordní počet. V minulém roce jsem ale vyhrál klasické dostihy Oaks a St. Leger a k tomu obhájil titul šampiona. Fakt je to super.

Říká se, že obhajoba bývá těžší. Bylo tomu tak i u vás?
Obě vítězství pro mě byla těžká. Vašek Janáček i Martin Srnec mají za sebou velkou stáj. Já jsem jezdcem celé České republiky, musím si sám shánět kvalitní koně. Navíc předloni jsem bojoval s klukem, který se vyučil. Psychicky jsem to nesl hůř. Ale obhajovat je vždy těžší.

Považujete triumfy v šampionátech o to cennější, že nemáte podporu velké stáje a musíte si angažmá na kvalitních koních shánět sám?
Jsem v nevýhodnějším postavení. Ale občas se z toho může stát i výhoda. Můžu kdykoliv někomu říct ne a sednout si na lepšího koně. Kluci, kteří stabilně jezdí pro velké stáje a jsou vázáni smlouvou, si to nemohou dovolit. U mě je to vyloženě byznys. Poptávka - nabídka. Když půjdete do obchodu, vždy si koupíte lepší zboží, pokud je za stejnou cenu. Musím ale pořád mít výsledky, abych byl žádaný. Oni se nemusí o moc starat a furt mají práci.

Jste nyní v situaci, že o dobré koně nemáte nouzi?
Pokud by se u nás běhaly jen jedničkové dostihy, mám trošku prošlapanou cestu a vybudované nějaké jméno. Jedničkové dostihy se ale běhají jednou za neděli. V ostatních dostizích je to horší, tam musím bojovat o každého koně. Stáje většinou před kvalitním, ale cizím jezdcem dají přednost tomu svému, protože s koňmi trénuje a pracuje.

Jezdíte mnoho let, ale vítězství v klasickém dostihu jste se dočkal teprve vloni. Netrápil jste se předtím, že vás nejcennější rovinové triumfy míjejí?
Ze začátku jsem to tak nebral. Říkal jsem si, že asi nesedím na těch nejlepších koních. Ty směřují vždy k šampionům, ne k začínajícím jezdcům. Ale i tak jsem bojoval, nemůžete svému koni nevěřit. Teď jsem ale strašně šťastný, že jsem to konečně prolomil. Vítězství v Oaks jsem si užíval. Doufal jsem, že to není naposledy. Za měsíc jsem vyhrál St. Leger. Radost byla o to větší, že to bylo v novém rekordu.

Oba klasické dostihy jste vyhrál s klisnou Ready for Life. Je to kůň, na kterého jste čekal?
Jezdím 17. sezonu, mám přes 170 vítězství, ale nikdy jsem nevyhrál klasiku. Tomu se všichni divili. Samozřejmě jsem kobyle strašně vděčný, že jsem konečně smůlu prolomil. A jsem vděčný i jejímu majiteli, panu Boučkovi. Chtěl mě na ni posadit už na jaře, ale tenkrát jsem měl už sjednané jiné angažmá. Kdybych neměl, mohl jsem si třeba připsat i vítězství v Derby. To jsou osudy. Vidíte, o co vás jedno zaváhání může připravit.

Předpokládám, že triumf v Derby je dalším vaším snem.
Být skromný je strašně špatná vlastnost. Když jste skromný, nebojujete. Nikdy se nesmíte uspokojit a usnout na vavřínech, pořád musíte chtít další vítězství. Určitě bych chtěl vyhrát Derby. Kdo by nechtěl? Je to strašně lákavé.

Není ale pro české jezdce čím dál tím těžší vyhrát Derby? V sedlech koní při vrcholu rovinové sezony se objevuje stále více zahraničních žokejů.
Jsou tady bohatší majitelé. Mají dost peněz, aby si sehnali kvalitního jezdce ze zahraničí. Ani se jim moc nedivím. Draze koupí koně a chtějí, aby se jim peníze vrátily. Ovšem je pravda, že občas jsou někteří z nich spolu s trenéry zaslepeni. Ne každý cizinec je tak kvalitní jako český jezdec, který sedí na tribuně.

Velké renomé jste si vybojoval na rovinách. Jezdil jste však i překážkové dostihy. Vrátíte se k nim?
Napadlo mě to. V roce 2003 jsem docela dost jezdil překážkové dostihy pro trenéra Votavu. Pak jsem od něj odešel a tím jsem přišel o možnost jezdit kvalitní koně. Navíc v tu dobu přišla i vlna dobrých rovinových koní. Řekl jsem si, kašlu na překážky. Je lepší zachovat si punc než jít o stupeň dolů. V překážkových dostizích potřebujete i praxi. Když je nejezdíte, čím dál míň si věříte. Chtěl bych se k nim ale vrátit. Ovšem tehdy, když bych mohl jezdit pro dobré trenéry. Možná to ale zní troufale, když jsem dva roky překážky nejezdil.

Na druhou stranu ale máte za sebou v překážkových dostizích některé úspěchy. Vyhrál jste třeba kvalifikaci na Velkou pardubickou nebo Poplerův memoriál.
Neměl jsem sice výsledky jako Dušan Andrés nebo Pepa Bartoš, ale mám srdce pro překážky. Proč toho nevyužít? A k tomu ještě kouzlo Velké pardubické. Vždycky jsem ji jel, když jsem se věnoval překážkám. Vloni jsem stál poprvé na tribuně. V duchu jsem se sám sebe ptal, proč tam jen stojíš. Říkal jsem si - neměl ses tak ukvapovat.

Nebyl by pro vás život překážkového lehce "snadnější"? Přece jen tam můžete mít vyšší váhu.
Určitě by to byl snadnější chleba. Neustálý boj s váhou na rovinách mě ubíjí. Ale na druhou stranu výsledky mi dávají další sílu.

Roviny ale asi budou dál vaší prioritou. Bude letos vaším cílem útok na vítězný hattrick v šampionátu jezdců?
Samozřejmě bych si to moc přál a udělám pro to všechno. Stejné přání ale určitě má i spousta dalších kluků. Vše závisí na tom, jaké koně budu jezdit. Ale rozhodně chci dál vyhrávat.

Váha. Nejtvrdší žokejův soupeř

Když ho někdo potká v autě, možná si s úsměvem poklepe na čelo. V parném létě má na sobě navlečenou zimní bundu a topení mu běží naplno. "Lidi kroutí hlavou, co jsem to za blázna," usmál se Jan Rája. Opravdu bláznovství? Nikoliv. Jen jedna z neobvyklých součástí tvrdé řehole dostihového žokeje, který bojuje s nadbytečnými kilogramy.

"Člověk není počítač. Občas si říkám - peču na to," přiznal Rája.

Černé myšlenky ho ale stejně vždy hodně rychle opustí. "Vždy to trvá půl dne," podotkl. "Stejně víte, že kila musíte shodit. Majitelé a trenéři, kteří vám dávají šanci, vás potřebují. Už jste něco slíbil. Když to nesplníte, čeká vás pokuta a ostuda." A tak bojuje. Roky neustále dokola.

Před rovinovým dostihem se musí ručička na váze, když se na ni postaví, zastavit u čísla 55. "Jsem pravé české dítě. Zasednu ke stolu a zbouchnu deset knedlíků. Ale také dokážu přestat a od úterý do neděle nejíst," řekl Rája.

Druhou možnost zná častěji. Tři čtvrtě roku žije jako asketa. "Je to drastický systém a možná není nejlepší. Ale mám ho zaběhnutý." Dopoledne trénink koní. Pak na otočku domů a poté zase na pardubické závodiště si zaběhat. Ovšem navlečen do pláštěnek a zimní bundy, aby šla kila dolů.

"Na závodišti běhám rád. Je tam klid,můžu při běhání i vypnout a relaxovat. Nemusím přemýšlet nad tím, že se trápím," řekl Rája. "Mám tam i namakané trasy. Vím, co mám zaběhnout, abych shodil potřebná kila."

K tomu pochopitelně sauna a skromný jídelníček. Čím blíže je dostihový mítink, tím se stává skromnějším. Přestává jíst, omezuje pití. "Poslední dva dny jsou nejhorší," přiznal Rája. "To už je otázka silné vůle. Ubývají vám síly, jste nervózní, jak hladovíte. Musíte vědět, proč to děláte." Přesto tvrdý souboj se shazováním kilogramů stále podstupuje.

"Občas mě to ubíjí. Ale úspěšné výsledky mi pak dodávají sílu k tomu, abych pokračoval," pronesl Rája.

Teprve po sezoně přichází změna. Více času na rodinu. Lyže, kolo, chytání ryb s kamarádem Milanem Černickým, bývalým pardubickým hokejistou, bohatší jídelníček. "Přes zimu si život užívám víc," potvrdil žokej.

Žokej Jan Rája.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak se hraje „cinklý zápas“ s Vyšehradem. Zažili to i fotbalisté Líšně

Paradoxně to nebyl ten typ zápasu, po kterém by v sobě sportovec nesl křivdu několik dalších dní, protože by si byl...

Fantazie na Giru. Černý se raduje po dlouhém sólu z etapového vítězství

Dvaadvacet kilometrů před cílem 19. etapy se odpoutal ze skupiny uprchlíků a vydal se do sólové jízdy. Za ním se však...

Berbr rezignoval na všechny funkce. Chovanec odvolán jako šéf sudích

Roman Berbr už není místopředsedou fotbalové asociace. Po svém zadržení rezignoval na všechny své pozice v hnutí. Není...

Proti Slavii smí nastoupit hráči s pozitivním testem na covid, má ho i kouč

Hapoel Beer Ševa může do večerního zápasu Evropské ligy se Slavií nasadit fotbalisty, kteří měli z úterních povinných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Náš sport je nemilosrdný. Sluková s Hermannovou o plavkách i bulváru

Jsou důkazem toho, že protiklady se přitahují. Bruneta a blondýna. Jedna v dětství tahala bažanty po lese, druhá dělala...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Za porušení koronavirového protokolu pokuta. NFL trestá Tennessee

Vyšetřování ukázalo: Porušili jste pravidla proti šíření koronaviru. Proto vedení zámořské ligy amerického fotbalu NFL...

V Budapešti se nedočkali výhry ani čeští judisté Zachová, Petr a Musil

Česká výprava na judistickém Grand Slamu v Budapešti čeká na vítězství i po druhém soutěžím dnu. Hned po prvních...

Sáblíková zahájila sezonu, v Inzellu si zvykala na nové brusle

První starty v sezoně si v Inzellu připsala česká rychlobruslařská hvězda Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská...

Odchází Nurmagomedov, muž víry, jenž sliby neporušuje. A miláček diktátorů

Málokdy můžete zápasníkovi věřit, že svá slova míní vážně, když oznamuje konec kariéry v MMA. Pláčem a emocemi...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...