Do Koreje za pohodou
Slunce pálí, je půl deváté ráno. Pro plavkyni den jako každý jiný. Za dvě hodiny stihne v Podolí sto bazénů. Odpoledne si to zopakuje. A zkusí si několik neoblíbených cviků na suchu. Je zavěšená do jiné gumy a simuluje pohyby všech plaveckých stylů.
"Ještě dva ostré a dva pomalé úseky a jdi z vody!" volá na ni kolem desáté Jaroslav Strnad, šéftrenér reprezentace. Její osobní kouč Milan Moravec je na dovolené. "Potřeboval si odpočinout. Jsme skoro pořád spolu, na rodinu nemá čas," říká Hlaváčková.
Usměvavá dáma si sundá bílou čepici a dlouhé vlasy stažené do culíku jí spadnou na ramena. "Jsem líná vymýšlet si složitý účes, dvakrát denně si hlavu máčím."
Stříbrná znakařka z nedávného mistrovství světa z Barcelony končí jeden z tréninků na univerziádu, která začne ve čtvrtek v Koreji. "Těším se. Je to studentská společenská akce. Žádný stres, pohodoví lidé."
S přítelem se kdysi na univerziádě seznámili, ona studentka FTVS, on student ekonomie na plzeňské univerzitě. Teď odcestuje sama. "Už ho tam nechtějí, je moc starý. Škoda, mohla jsem ho učit motýlka a on mě zase bekhend."
Pokojíček pro mistryni
Čeká na ni na strahovské koleji, kde spolu bydlí. Půjčenou bílou fabii zaparkuje plavkyně vedle bloku číslo 12. Jak bydlí čtyřnásobná mistryně Evropy? "Počkejte ještě tady, musím si tam poklidit," prosí.
Dveře do maličkého pokoje 4x3 metry zdobí pivní tácky a slevové kupony na Vitanu. Že by byla Hlaváčková tak usilovná kuchařka? "Ty samolepky už tady byly," brání se.
I když má na pokoji mikrovlnnou troubu a lednici, tak prý vůbec nevaří. Co zvládne u plotny? "Topinky a většinu jídel umím ohřát. Ale pozor! V Jičíně jsem u rodičů zvládla smažený květák a docela se mi povedl."
Na stole má kuchařku. "To je vlastně Pavlova. Dostal ji provokativně od mých rodičů. Smála jsem se třeba nad kapitolou Jak se maže chleba. Je to docela věda. A pak jsem tam našla věnování a zarazila jsem se. Stálo tam: Vyber si jídlo, Ilča ti ho uvaří. No, nějak to nefunguje..."
Stůl, na něm knihy, počítač. A postel. To jí stačí k životu. Největší prostor pokoje však zaberou plavky. Má jich plný peřiňák. "Ale ten nefoťte! Do toho jsem totiž všechno uklidila."
Sedí vedle přítele. Hodí se k sobě, sportovní pár. Občas jeden druhému fandí při závodech. Večer spolu někdy zajdou do kina nebo na koncert. Anebo několik metrů za kolej, do petřínských zahrad, kde už si několikrát udělali piknik.
Co říká neznámý tenista popularitě partnerky? "Dá se to vydržet," prohlásí. "No to bych řekla. Pořád tě do novin vychvaluju, jak jsi hodný a milý, takže dopisy chodí spíš tobě, od fanynek," dobírá si ho Hlaváčková.
V sedmadvaceti letech už možná přemýšlí o svatbě a o dětech. "Jsme takoví bezstarostní studenti. Ilča nevaří, mně se zase nechce do práce," říká Kudrnáč.
Jedla jako bezdomovec
Teď řeší jinou otázku: kam vyrazí na oběd? Zajdou do oblíbeného bufetu u strahovského stadionu? Nebo do menzy? "Ještě uvidíme. Ráda bych rajskou nebo svíčkovou, to jsou moje oblíbená jídla."
Ale ještě předtím si musí dát Hlaváčková svačinu. Vlastně snídani. "Ráno nic nejím. Nemůžu, žaludek to nepřijímá. A kdyby tam snad něco vydrželo, po kotoulech v bazénu by to stejně bylo venku."
Ještě nedávno doplňovala energii hlavně čokoládou. Jako mají alkoholici někde schovanou lahev, má ukryté čokolády. "Moje železná zásoba. Droga to snad ještě není. Dřív jsem byla závislá na cole. Nepiju kafe, takže jsem dokázala vypít tři litry coly denně, to byla moje hlavní strava. Ale dopingovou kontrolou jsem vždycky prošla. Kofein se asi vstřebal," říká s úsměvem.
Lékaři nad jejím jídelníčkem kroutili hlavou. "Taky si mě doktor Brož dobíral, že se stravuju jako bezdomovec. Teď mi udělal jídelníček, který se snažím dodržovat. Každý den mám dvě večeře. První třeba kuřecí maso, potom většinou jen pudink."
Před obědem si půjde lehnout. Budík jí dnes zazvonil až v 7.15, prospala se tedy o dvě hodiny víc než ve školním roce, kdy už je v šest v bazénu, ale rituál nemění.
"Nespím moc tvrdě. Nesnáším zvuky. Když ráno zazvoní telefon nebo někdo seká trávu, tak se probudím a už nezaberu. Pavel, ten spí dál. Já se musím dospat. A taky ráda jen tak ležím v posteli."
Tibetská hudba a bod únavy
Před každým velkým závodem bojovala kdysi s nervozitou. Před finále v Barceloně zažila nový pocit: klid. Snad jí k tomu pomohly novinky, kterými ji kouč Moravec zpestřuje trénink. Poslouchá uklidňující tibetskou muziku a relaxuje.
"Držím si tón a snažím se ho neztratit. Nebo dýchám podle bubnů. Vyčistí se mi u toho hlava a líp se koncentruju." Podle čínské filozofie si na hlavě tlačí bod, aby odvedla pozornost od fyzické námahy.
"A taky jsem se naučila dýchat do břicha. Tááák," předvádí a začne se u toho zajíkat smíchem. "Tím vždycky trenéra naštvu. Připadám si divně, ale fakt to pomáhá od stresu."
Zkusila to i ve škole? "Trenér mi to taky radí. Ale tam budu nervózní asi až do státnic."
 Nechat se táhnout na gumě bazénem, takový trénink má Ilona Hlaváčková ráda. |
 Se stříbrem z MS v Barceloně se Ilona Hlaváčková pochlubí ráda. |
 S přítelem v malém pokojíku na koleji. |
