"Byl poražen tak jako nikdy předtím," psal z australské kvalifikace v Adelaide list Herald Sun.
Pro připomenutí: na kontě Thorpeho prvního plaveckého "života" se skvělo pět olympijských a 11 světových titulů, 13 světových rekordů a 100 milionů dolarů výdělků. Zato nyní? Byl dvanáctým Australanem na 200 metrů volný způsob a 21. na poloviční trati.
Po své rozplavbě zůstal v bazénu nejdéle ze všech, než pomalu vylezl a řekl: "Vzhledem k mé minulosti tohle vypadá jako zkáza." Po chvíli nicméně tvrdil: "Zní to bláznivě, ale moc jsem si to užil. Někdy si ani velká vítězství neužijete. Ale jindy můžete být těžce zklamáni z výsledku, ale přesto si to užíváte. Tohle zjištění je pro mě světlem na konci tunelu."
Když roku 2006 závody opouštěl, byl psychicky vyhořelý z pravidelného tréninku a ze života pod veřejným dohledem. Cestoval potom po světě, vystudoval univerzitu, špatně investoval své peníze - a loni ohlásil comeback. Tehdy ho přátelé varovali: "Zničíš svoji legendu." On na to: "Je mi to fuk. Jdu do rizika. Chci ho."
Trénoval tvrdě. Jenže tělo už není tak tvárné. Za svým někdejším světovým rekordem na dvoustovce zaostal takřka o tři vteřiny. Přesto už pouhá jeho přítomnost vyvolala davové šílenství, fanoušci vyprodali tribuny v Adelaide. Když se připravoval na rozplavbu stovky, byl jejich jekot tak velký, že je musel hlasatel žádat o klid.
V 29 letech Thorpe misi nekončí. "Ta porážka je kopanec i motivace." Jistě, do Londýna se chystá jen coby divák. "Byl jsem součástí boje o Londýn, chci vidět i jeho konec." Jenže pak se chce znovu zjevit v bazénu, vrhnout se na svoji kdysi výstavní trať 400 metrů volný způsob a kvalifikovat se za rok na mistrovství světa v Barceloně.
"A co Rio 2016?" ptali se ho. Nejdřív se rozesmál. Načež byl chvíli potichu. Nakonec řekl: "Nic nemohu vyloučit." V tom případě však potřebuje australské torpédo důkladné přezbrojení. Či snad... "Dejte mu jen víc času na trénink a bude zpět," žádá australský šéftrenér Leigh Nugent. "Teď ho měl příliš málo."
