"A to docela hodně, k prvnímu vítězství nad týmem USA chyběl krůček," pravila plavkyně, která se, stejně jako její kolegyně, představila v takovém utkání vůbec poprvé.
Znakařka Simona Baumrtová byla druhá na 200 i 100 metrů, a získala tak pro tým Evropy šest bodů (v utkání se bodovala první tři místa systémem 5 - 3 - 1), vy jste skončila na obou tratích čtvrtá, zato jste si na dvoustovce vylepšila rok starý český rekord. Co teď cítíte?
S výkony jsme obě spokojené, ale porážka docela hodně mrzí. K vítězství stačilo vyhrát závěrečnou smíšenou štafetu polohově. Ale bohužel, uteklo to o fous. Simona plavala bezvadně, v pátek ještě přispěla k vítězství evropské polohové štafety. Já nepřispěla ani bodem, což mě může maličko mrzet, nicméně odvedla jsem, co jsem mohla. I dnešní stovku jsem měla lepší než před týdnem na mistrovství Evropy v Dánsku.
Přitom to vypadalo slibně, po pátku vedla Evropa 68:54...
Jenže teďse závody víc vyrovnaly, takže nakonec rozhodla ta smíšená štafeta. My jsme ji neplavaly, o to víc jsme ale povzbuzovaly.
Předem se vědělo, že tým Evropy nebyl zdaleka kompletní. Projevilo se to hodně?
Bohužel probíhají ve stejném termínu závody v Rusku, kde se dají vyhrát velké peníze, takže hodně lidí, medailistů z mistrovství světa, jim dalo přednost. Zato v americkém týmu byl takových plavců celý zástup. Podle mě by stačilo, kdyby tady byly nejlepší prsařky, Ruska Jefimovová, Litevka Mejlutiteová a Dánka Pedersenová, všechny jsou světové rekordmanky.
Jaká vůbec panovala atmosféra v týmu Evropy?
Úžasná, všichni jsme si vzájemně fandili a závody si užili. Každý do toho dal, co mohl, chtěli jsme dokázat, že můžeme Ameriku porazit i bez největších hvězd.
A jaká byla celková atmosféra? Panovala mezi oběma týmy rivalita?
To ne, vždyť spousta evropských plavců se s těmi americkými dobře zná. Takže to bylo spíš o pohodě a kamarádství, nohy jsme si nepodráželi. S Američankami jsme se na sebe smály a popřály si hodně štěstí, v bazénu ale každý odevzdal, co mohl.
