Třináctý triumf ve Světovém poháru během čtrnácti let. Vypadáte spokojeně.
Jasně, že jsem. Martina těsně před závodem upadla a nevěděl jsem, jaký výsledek to přinese. Určitě jí to nepomohlo, ale všechno to dopadlo dobře, takže spokojenost.
Co se vám honilo hlavou při poslední rozjížďce Weidemannové s Lalenkovou?
Byla to matematika, ale záleželo hlavně na tom, jak jela Lalenková – jestli se dostane před Martinu nebo ne. Widemannová sice vyhrála, ale to bylo málo.
Bylo to nejtěsnější prvenství vaší svěřenkyně?
Z těch třinácti vítězství si nepamatuju, které bylo nejtěsnější. Ale vím, že mockrát rozhodoval poslední závod.
Co jste řekl vaší svěřenkyni po závodě?
Když jsme si plácli, říkal jsem jí: Supr, je to hotové. Ale zatrnulo mi při té poslední dvojici. Lalenková se s ní ze začátku držela. Ale i tak jsem Martině věřil.
Potřinácté královnou? Myslela jsem si, že prvenství je fuč, smála se Sáblíková |
A ta nyní získala rekordní třináctý titul.
Vůbec mě nemrzí, že dneska nestojí Martina na bedně, protože ona tady mění dějiny. Vyhrát celkově Světový pohár – třináctkrát – to musíte pořád podávat špičkový výkon.
Jak dlouhé volno nyní naplánujete?
Určitě delší. Dřív jsme měli osm, deset dní volno, teď klidně tři neděle bez problémů. Ale jak ji znám, půjde si mezitím zaběhat, sveze se na kole, doma má posilovnu, takže rozhodně nebude jenom odpočívat.
Co vy? Jak triumf oslavíte?
Dám si panáka, pak si dám panáka a pak ještě jednoho.
