Jak rozdílné pocity se během několika hodin mohou vystřídat u sportovce, který před sebou má vytouženou metu! Když si Pavel Janeček, český plavecký rekordman na obou polohových tratích, minulý čtvrtek ráno přečetl seznam, který vydala Mezinárodní plavecká federace FINA pro olympijský polohový závod na 400 metrů, své jméno na něm nenašel.
„Nejedu a bohužel mám už prázdniny,“ řekl si tehdy zklamaně poté, co se nedostal mezi borce, kteří sice nesplnili ostrý A-limit pro účast v Riu, ale splněným B-limitem k němu neměli daleko.
Avšak o dva dny později bylo všechno jinak. Při druhém kole totiž federace Janečkovo jméno mezi startující zařadila. „Byla to neskutečná úleva,“ netají letos dvaadvacetiletý domácí český šampion na polohových tratích.
Nyní už má jistotu, že hned 6. srpna, v první den olympijských soutěží, bude v Riu závodit. A nemusí to být ještě všechno, ve hře je stále také jeho účast na poloviční dvousetmetrové polohové trati. „Tam se definitivně rozhodne na začátku příštího týdne,“ vysvětluje novopečený olympionik.
Jak se vám trénuje s vědomím, že se vám podařilo splnit svůj cíl asi nejen pro tuto sezonu?
Vyloženě si to užívám! Spadl mi tím kámen ze srdce a najednou je to úplně něco jiného. Dokázal jsem, co jsem chtěl a za čím jsem šel, tohle je splněný sen.
Nejdřív jste ale musel přežít klinickou smrt svého snu, v prvním seznamu jste nebyl...
To bylo ohromné zklamání. Průběžně
Co třeba?
Na mítinku v nizozemském Eindhovenu, kde plavu rád a kde jsem si hodně věřil, jsem byl bohužel v rozplavbě diskvalifikován a pak jsem musel plavat sám. Porušil jsem pravidla tím, že jsem udělal jeden motýlkářský kop navíc.
V sólo závodě bez možnosti postoupit jste ale stejně zaplaval český rekord, stejně jako předtím na poloviční trati.
Zaplaval, ale už jsem nemohl do finále a plavat sám bylo mnohem těžší, se soupeři byla šance na lepší čas mnohem větší.
Pavel Janeček* náchodský plavec, v současnosti česká jednička na obou polohových tratích, na kterých také drží české rekordy * jeho oblíbenější disciplínou je trať na 400 metrů, na které má osobní maximum 4:18,34 (z dubna letošního roku), na poloviční trati má jeho český rekord hodnotu 2:01,72 (z květnového mistrovství Evropy v Londýně) * splnil jimi jasně B-limity pro účast na olympijských hrách v Riu, A-limity byly 4:16,71 na trati 400 metrů a 2:00,28 na trati poloviční |
Další kvalifikační příležitostí bylo květnové mistrovství Evropy v Londýně. Zaplaval jste sice rekord na dvoustovce, ale limit opět odolal. Proč?
Rozplavba na dvoustovce byla výborná, plavalo se mi skvěle. O to větší zklamání bylo v semifinále, kdy se mi čas nepodařilo napodobit. A na čtyřstovce už to zdaleka nebylo ono, byl jsem unavený i psychicky vědomím, že bych měl potřebný čas zaplavat. Přitom formu jsem cítil.
Na začátku července jste plaval mistrovství republiky v Pardubicích, titul jste získal, ale A-limit opět ne...
Bohužel k únavě se přidaly zdravotní potíže, necítil jsem se dobře.
Nyní to vše už můžete hodit za hlavu a připravovat se na olympijský start. Budete své tréninkové plány nějak měnit?
Není potřeba. Věřil jsem, že se do Ria dostanu, a tomu jsme trénink přizpůsobili. Nyní se to splnilo, takže se trénuje krásně.
Jak bude vypadat posledních pár týdnů před olympiádou?
Nyní jsme až do příštího pátku na soustředění v Pardubicích a hned v jsem se díval na časy soupeřů, kteří na tom byli podobně jako já, tedy měli solidní časy, ale A-limit se jim zaplavat nepodařilo, a doufal jsem, že to vyjde. Bohužel ve čtvrtek ráno jsem mezi účastníky své jméno nenašel, naštěstí v druhém kole už ano.
Ke splnění ostrého A-limitu, který by vás ke startu v Riu opravňoval bez nutnosti čekání na rozhodnutí federace, vám chybělo na čtyřstovce jen něco málo přes vteřinu a půl. Atakoval jste ho už loni, letos jste se k němu českým rekordem přiblížil, ale nesplnil. Proč se vám to nepovedlo?
Myslím si, že mi v těch důležitých okamžicích chyběl kousek štěstíčka. Na jaře jsem měl dobrou formu, která odpovídala tomu, že jsem hodně trénoval, bohužel vždycky se našlo něco, co mě trochu přibrzdilo. neděli odlétáme do Brazílie, kde bude následovat další soustředění. Budeme tam až do začátku her.
Pavel Janeček
Budete si už zvykat na prostředí v olympijském Riu?
To ještě ne, protože přímo v Riu nebudeme. Do Brazílie jedeme trénovat hlavně proto, že je potřeba se aklimatizovat, přece jen časový posun je výrazný. Navíc začínáme závodit hned na začátku her.
Krátce poté, co jste se dozvěděl, že jste se na olympiádu kvalifikoval, je asi předčasné mluvit o cílech, se kterými budete závodit. Přesto, už jste o nich přemýšlel?
Zatím to moc nevnímám, spíš to, že se mi splnil životní sen. Budu to ale mít poměrně jednoduché. Elitní závodníci jsou trochu někde jinde, jejich časy jsou neuvěřitelné. Já tam pojedu s tím, že chci zaplavat lepší časy, než se mi zatím podařilo. Když se mi podaří zlepšit a zaplavat české rekordy, budu spokojený.
