Začátek prázdnin bude v Ostravě patřit stolnímu tenisu. Město bude od 7. do 16. července hostit mistrovství Evropy juniorů a domácí hráč klubu TTC Ostrava Šimon Bělík, který patří k evropské špičce, má smělé plány. Hodlá útočit na čtyři medaile.
„Budu hrát poprvé doma takhle velký turnaj, takže se moc těším. Je to velká motivace, jsem typický Ostravák. Uvidíme, jak mi to vyjde,“ říká Šimon Bělík.
„Začínáme v týmech a tam budeme chtít zaútočit na medaili, protože jsme nasazené dvojky. Budeme hrát s Ondrou Květoněm a velmi často tam bude rozhodovat čtyřhra. Potom ve čtyřhře budu hrát s Němcem Hollem, jsme nasazené jedničky. Bude tam tlak, ale budeme chtít obhájit tu pozici a získat zlato. Mix budu hrát s Řekyní, levačkou, která je pětka nebo šestka v Evropě, budeme útočit na medaile. A v singlu chci zlato.“
V patnácti letech už hrajete mužské soutěže, úspěšně jste si vyzkoušel i Ligu mistrů. Pomáhají vám tyto zkušenosti?
Je fakt, že jsem už nakoukl mezi muže a je to pro mě velká možnost rozvoje, ale v kadetech mi to naopak moc nepomáhá.
Jak to?
Protože všichni vrstevníci o mně vědí, že jsem porazil pár dobrých mužů, a hrají tak, jako by neměli co ztratit. Pro mě je tak těžké obhajovat proti nim tu pozici.
Takže role favorita vám moc nesvědčí?
Je to náročné. Soupeři vědí, že nemají co ztratit, a když hrají uvolněně, tak je to těžké. Někteří hráči v kadetech jsou moc dobří, začínají mít sílu.
Jak vaši vrstevníci reagovali na vaše vystoupení v Lize mistrů, kde jste porazil Egypťana Omara Assara, 53. hráče světa?
To byl hodně velký poprask, ale už jsem to vstřebal, je to přece jen už dávno (listopad 2018). Ale pořád to mám jako jednu z nejkrásnějších vzpomínek.
Připomínají vám to ještě soupeři?
Někdy si z toho dělají srandu, když prohraju nebo když se mi něco nepovede. Někdy se mi vysmějou, ale na to jsem si už zvykl.
V Lize mistrů jste domácí tlak zvládl. Zvládnete ho i na domácím mistrovství Evropy?
To bude hodně jiné. V Lize mistrů jsem neměl co ztratit, to soupeř byl pod tlakem. Teď to bude obráceně, já budu pod tlakem, ne mí soupeři. Snad to nějak zvládnu. Takový tlak na mě ještě nebyl.
Navíc váš trenér Tomáš Demek říkal, že se vlastně musíte učit stolní tenis znovu, protože rychle rostete.
Je to tak, jak říkal pan Demek, učím se znovu techniku. Nějak se s tím peru. V poslední době jsem s tím měl velký problém. Do mistrovství Evropy je třeba to zafixovat.
O kolik jste vlastně vyrostl?
Asi 18 až 20 centimetrů za rok.
Je větší výška výhodou? Máte přece větší rozsah. Nebo si spíše sám sobě překážíte?
Jak kdy. Jsou v tom i plusy, jen se s tím musím srovnat. Je výhoda, že dosáhnu dál, mám větší sílu, větší rozpětí, ale jsou i minusy, třeba že jsem méně pohyblivější.
Ve čtyřhře a v mixu budete na šampionátu hrát se zahraničními parťáky. Proč?
S Němcem Hollem jsme hráli poprvé spolu na turnaji ve Francii a získali jsme zlato. To jsme nečekali, že získáme titul hned na prvním podniku, kde jsme hráli spolu. Pro mistrovství Evropy je to velký předpoklad. Ještě se pokusíme trochu sehrát, pokud to bude možné.
Mezi domácími hráči nebyl nikdo na výběr?
Je tu Ondra Květoň, evropská osmnáctka. Dokážu s ním hrát, ale o medaile bychom to měli těžké. Neříkám, že bychom ji nemohli získat, ale on už hrál s mým klubovým parťákem a nechtěli jsme to tříštit.
Byl o vás boj?
Vybírali jsme. Byl tam Belgičan, Němec, bylo jich hodně na výběr. Nakonec jsme vybrali Němce Holla. Každý chce hrát s tím lepším.
Jak jste vůbec skloubil přípravu na šampionát se školními povinnostmi?
Škola mi vyšla vstříc, co nejvíc to šlo. Teď jsem ji dodělal, už ji mám uzavřenou. A mít v 8. třídě tři dvojky, z chemie, přírodopisu a ruštiny, i se všemi těmi absencemi, to je moc krásné. Z tělocviku mi sice hrozilo neuzavření, ale nakonec budu mít jedničku. Škola mi hodně pomohla, vlastně může i za to, jak jsem hrál třeba v Lize mistrů.
A co po šampionátu? Zaměříte se na mužskou extraligu v klubových barvách TTC Ostrava?
Extraligu snad budu hrát častěji než minulou sezonu, ale teď se soustředím na mistrovství Evropy a uvidím, co bude pak.
