Za poslední rok a půl se mnohé změnilo.
Klub sehnal nového generálního partnera – společnost RC Europe. K ní se přidala i skoro desítka nových, menších partnerů, a tak se pochopitelně zvýšily i ekonomické možnosti přerovského celku. Může to působit až paradoxně, protože jen pár desítek metrů vedle volejbalové haly v Přerově stojí zimní stadion, kde podobně radostné zprávy hlásit nemohou. Naopak.
U hokejových Zubrů loni generální partner skončil a stále se nedaří najít nového, což vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti tradičního prvoligového celku.
Hokejoví Zubři žijí dál: Ekonomicky jsme se odrazili ode dna. Stále ale hledají partnera |
Ale zpět pod vysokou síť.
Sezona Přerovankám začne pikantním venkovním derby s Prostějovem (sobota, 16.30), který po roční odmlce vyhlásil útok na titul. Zubřice už nebudou outsiderky, jako v minulých letech – v uplynulé sezoně totiž dosáhly na historicky nejlepší umístění v základní části, když skončily čtvrté. Jenže nakonec v play off vypadly hned v prvním kole s nováčkem soutěže, pražskými Lvicemi. „Bohužel se nám zranila nejvíce zkušená a nejlépe bodující hráčka, to byl jeden z klíčových bodů,“ bilancuje v rozhovoru pro iDNES.cz Friedl, který je předsedou klubu už od roku 2022.
Co byly další klíčové body?
Byla to fáze, kdy se náš partner RC Europe stal generálním partnerem. Probíhalo vzájemné poznávání, oťukávání. Proběhla změna trenéra, rozhodli jsme se pro ekonomickou střídmost, takže kádr byl užší. Méně zkušenější nebyl, ale pak přišlo více zranění… Teď naše spolupráce s RC Europe povýšila, máme smlouvu na několik let a jsme poučení – náš kádr je teď mnohem širší.
Jak náročné bylo partnery získat?
To, že se nám povedlo získat generálního partnera – největšího v historii klubu – považuji za obrovský úspěch. Je to velká výzva a hlavně závazek, abychom dělali co nejlepší volejbal a partnera si udrželi. Že se pak povedlo získat další partnery, je zásluhou spolumajitele RC Europe pana Jana Prokopa. Má spoustu kontaktů v byznysovém prostředí a tyto známé dostal k nám do volejbalového prostředí.
V Přerově je přitom spousta sportovních oddílů, kterým se sponzory příliš lákat nedaří.
My máme výhodu, že jsme jediný týmový sport ve městě, který hraje nejvyšší soutěž v České republice.
Nový název, trenér, příliv sponzorů. Volejbalový Přerov chce vyrůst v evropský klub |
Jistě, ale třeba hokej, byť prvoligový, je při vší úctě k volejbalu populárnější i navštěvovanější.
Ano, máte pravdu, že jsou sledovanější sporty, fotbal, hokej. Ale naše velká výhoda je ta, že volejbal není tak finančně náročný. A za druhé, já se pohybuji na valných hromadách volejbalového svazu (ČVS) a můžu říct, že volejbal, šestkový i beach, jde neustále nahoru, výsledky i mediálně. Cílem ČVS je dostat volejbal do top trojky sportů v Česku. A to je i náš cíl tady ve městě Přerov. A rovněž máme výhodu, že tady přece jen není tolik sportů jako v jiných městech. Nedávno jsme se bavil s lidmi z Ostravy, kde je i extraliga mužů, a stěžovali si, jak mají problém partnery ve velké konkurenci sportů sehnat. Takže já si strašně vážím toho, že jsme Jana Prokopa týmově přesvědčili, že volejbal je správná volba.
S jakými ambicemi tedy vstoupíte do nového ročníku?
To je jednoduché: My chceme dosáhnout co největších úspěchů. Prioritou je náš ženský A-tým, ale nezapomínáme ani na mládež. V kategoriích U18 a U20 se chceme vrátit do extraligy. Rád bych zmínil, že volejbal v Přerově má 103 let. A teď je to 24. sezona, kdy hrajeme v nejvyšší soutěži. Náš největší úspěch je čtvrté místo, takže z toho si každý může odvodit, co je naše další meta. Od mého vstupu do funkce předsedy neustále opakuji, že mým snem je získat pro klub i město medaili. A teď se to může stát realitou.
Opravdu byl tohle váš sen celou dobu? V roce 2023 jste skončili předposlední, v roce 2024 jste šli do play off z posledního postupového místa. To je od medaile dost vzdálené.
Ano, bylo to vzdálené, ale nikdy to nesmělo být nemožné. Víte sám, že ve sportu se mohou stát i zázraky. Mě v tomto období ta touha hnala, byť jsme nebyli tak ekonomicky silní. Člověk musí v něco věřit a nenechat se odradit neúspěchy. A jsem ale pyšný, že celou dobu, co tu jsem, se nám vždy dařilo plnit závazky vůči ostatním – hráčkám, partnerům, trenérům. Nikdy jsme nikomu nic nedlužili. Teď doufám, že se k tomu snu přiblížíme, nebo že se stane realitou, byl by to historický okamžik. A myslím, že i předchozí ročníky byly důležité – kdybychom extraligu neudrželi, nebyl by tu dnes generální partner. To je holý fakt.
Kouč se bál, že klub krachne, a měl pravdu. Volejbalová Olomouc opouští extraligu |
Když mluvíte o závazcích, musím se zeptat také na Olomouc. Tradiční volejbalová bašta totiž letos kvůli finančním problémům skončila a v extralize hrát nebude. Jak na to nahlížíte?
Z úcty k Olomouci a její bohaté historii a jejím úspěchům nebudu o tomto klubu říkat cokoliv špatného. Já bych byl naopak rád – a přeju to každému – aby sport fungoval. Realita dnešní doby je taková, že špičkový sport je postavený na penězích. A pokud je nemáte, nemůžete bohužel dlouhodobě fungovat. Z pragmatického pohledu nám konec Olomouce ublížil. Bylo by pro nás, i naše fanoušky lepší dojíždět do Olomouce a ne do Českých Budějovic (nováček soutěže). Ale přeju to i Budějovicím, extraligy si tam velmi považují, mluví o ní jako o vybrané společnosti. Jsem rád, když do soutěže vstoupí nový tým, protože i když baráž v minulosti vyhrál celek z první ligy, nedokázal vyšší soutěž ufinancovat a zůstal níž. Konec Olomouce mě strašně mrzí, byl bych rád, aby se někdy vrátila na scénu. Je to poučení pro všechny ostatní kluby, jakou cestou se nevydat.
Když jsme se bavili o ambicích, mluvil jste také o návratu extraligy pro juniorky. Jak chcete pracovat s mládeží?
Jedna věc je návrat do nejvyšší soutěže, druhá věc je výchova vlastních hráček. A i tam se chceme posouvat. Jednak pomocí našich vlastních trenérů mládeže, jednak pomocí efektivního skautingu okolí. Na Moravě máte celkem potíž, protože je tady spousta klubů na jednom místě, a to i při neúčasti Olomouce. Prostějov, Šternberk, Frýdek, Ostrava dvě Brna… Navzájem si přetahujeme hráčky. Proto je důležité spolupracovat s kluby, které hrají nižší soutěže, a v nich si vytipovat zajímavé hráčky, které mají potenciál.
Pod pojmem skauting si lze představit to samé, co například v hokeji či fotbale?
Samozřejmě, děje se to i ve volejbale. Po příchodu generálního partnera jsme mohli konečně začít naplňovat vize, které se týkaly struktury klubu a procesů v něm. Nově zde máme sportovní ředitelku, marketingovou manažerku, koordinátorku mládeže a právě sportovní sekce je zodpovědná za skauting. Už k nám přišlo několik dívek třeba ze Zlína, z Kojetína a dalších měst. I tohle je cesta, jak vychovat hráčky, které jednou zaujmou místo v našem extraligovém týmu. Ovšem největší pozornost stále bude patřit pečlivé výchově vlastních hráček.
Skauti jí napsali na Facebook a Jehlářová prožila americký sen. Kam dotáhne repre? |
Hádám, že zájmu o volejbal pomáhají i současné úspěchy ženské i mužské reprezentace.
Určitě. Sám jsem byl na ženském mistrovství Evropy v Brně. Plné haly, nádherná atmosféra. A to i na nečeské zápasy. V klasickém i beach volejbale jsme momentálně úspěšní. Jde to nahoru, cíle se mohou plnit. Nám s náborem pomáhá i mediální tvář klubu – naše odchovankyně a česká reprezentantka Magdaléna Jehlářová, která bude nyní hrát nejvyšší italskou soutěž. Jsme na ni pyšní a chtěli bychom, aby takových hráček bylo v klubu víc, nicméně to je dlouhá cesta. S Magdou vždy pořádáme různá setkání, mladé holky se o ni zajímají, ptají se jí na její cestu. To má určitě na nábor pozitivní vliv. Myslím, že naše mládež hodně sleduje volejbalové dění, několik našich holek jsem viděl právě na mistrovství v Brně, byly z toho nadšené. Osobně bych chtěl, aby naše ženy v extraligovém mužstvu byly vzorem pro naše mládežnické celky.
Před novou sezonou se vám podařilo přilákat zajímavé posily z Brazílie i Portorika. Jak je obtížné sem dostat hráčky z takové exotiky?
Funguje to úplně stejně jako ve všech sportech. Je síť agentů, kteří doporučují, nabízí. Kluby si na základě nabídek vybírají podle aktuální potřeby. A pak o posile rozhoduje tým lidí – sportovní ředitel, trenér, asistent. Ti dojdou s nějakou verzí na zasedání výboru.
Kdo má teď složení týmu na starosti?
Je to symbióza. Vrcholný orgán je výbor, který zastupuji já jako předseda. Teď je dobré, že sportovní sekce má svoji ředitelku. Předtím mělo víc lidí funkce naakumulované, což je nešťastné a nebylo to ideální.
Poslední dosud neohlášenou posilou RC Europe Přerov je portorická smečařka Paulina Perez. Šestadvacetiletá reprezentantka má za sebou působení v americké NCAA Division I i profesionální angažmá v zahraničí. Do Přerova přichází s jasným cílem – dál se hráčsky posouvat, přinést týmu svou energii a bojovnost a společně s ním bojovat o co nejlepší výsledky.
Vítej, Paulino! #rceuropeprerov
Odkaz na článek: https://www.volejbalprerov.cz/clanek.asp?id=Paulina-Perez-Do-Prerova-prichazim-s-energii-vasni-a-chuti-vitezit-700
Třeba Radim Vlček, který byl dlouhá léta trenérem i sportovním manažerem. Uprostřed minulé sezony ale v klubu skončil. Proč?
Ctím mlčenlivost, na které jsme se vzájemně domluvili při jeho odchodu. Každý z nás však musí plnit profesionální standardy a nést odpovědnost za své kroky a jejich důsledky – v tomto ohledu jsou zájmy klubu a jeho partnerů absolutní prioritou. Nikdo z nás, včetně mě, není víc než klub. Na své funkci nelpím a pokud by moje setrvání mělo klub ohrozit, odejdu. Pro dobro klubu a nového partnera obětuju cokoliv.
Přesto jste byl v květnu po čtyřech letech opět zvolen.
Sám jsem šel za Janem Prokopem a ptal se, jestli chce, abych tu pokračoval. Jinak bych tu nebyl.
Novým trenérem týmu je Michal Grivalský, který ovšem jako hlavní kouč v extralize nikdy nepůsobil.
Já mu v první řadě přeji hodně štěstí, ať mu premiéra vyjde. A proč jsme vsadili na nováčka? Jednak nám byl doporučen. Naše zdroje neprozradím, ale šlo o ověřený zdroj, navíc doporučení na Michala přišlo více. Já sám Michala znal, volejbalový svět není tak velký a udělal na mě dojem. Druhou věcí je fakt, že v Olympu Praha, kde mimochodem dělal u extraligového týmu asistenta, pracoval u mládeže. S mládeží má velké zkušenosti a s mládeží teď pomáhá i nám v klubu. Je to přínos.
Nový trenér volejbalového Přerova Michal Grivalský.
Po konci Radima Vlčka tým vedl jeho asistent Sebastián Barrial, pětadvacetiletý kouč. Nepřicházelo v úvahu, že by zůstal i pro další sezonu?
Ne. Dopředu byl obeznámen s tím, že jeho úkolem je dokončit rozjetou sezonu. My jsme intenzivně pracovali na shánění nového trenéra.
Povězte, dokáže se hráčka volejbalem v Přerově uživit?
Je těžké na to odpovědět, protože každý má jiné životní nároky. Holky si vydělají jiné částky než v hokeji či fotbale, to je jasné. Ale i tady jsme si po příchodu generálního partnera jednoznačně polepšili. Rozpočet klubu se hodně navýšil.
Jak hodně?
Dvojnásobně.
