Pětibojaři musí v jediném dni zvládnout střelbu, šerm, plavání, parkúr a běh.
"Je to pro mě zadostiučinění," říká jedenatřicetiletý pětibojař. Před osmi lety v Atlantě byl po dodatečné změně pravidel jen náhradníkem. Několik měsíců před hrami v Sydney si zlomil nohu.
A ještě nedávno se zdálo, že po sportovním vrcholu bude znovu jen marně toužit. Kvůli sádře na levé ruce nemohl pořádně trénovat. Přišel o řadu možností kvalifikovat se zřejmě na poslední olympiádu v kariéře. Nakonec to zvládl.
"Ale nebral jsem to tak vážně. Už jsem přišel o dvě olympiády, přišel bych i o třetí. Co bych s tím nadělal? Nemůžu si to stavět jako životní cíl," říká Capalini. Kousek od něj pobíhá dcera Nicola. "Před osmi lety to bylo jiné. Neměl jsem rodinu, tehdy pro mě byl pětiboj to nejdůležitější."
Jenže i tak bojoval na světovém šampionátu v Moskvě s nervozitou. Stále ho provázely zdravotní potíže. "Závod jsem prožíval trochu víc. Odvykl jsem si na tak vysokou úroveň stresu. Ve Světovém poháru to takové není," tvrdí.
Má titul mistra Evropy z roku 2002, na světovém šampionátu byl před pěti lety stříbrný. Teď získal bronz. "První úspěchy člověk prožívá víc. Ale je to zase jiné, když se dokáže vrátit."
Medaili zapil trochou alkoholu. "Ale i když jsme byli v Rusku, vodkou to nebylo," povídá.
Oslavy přesto protínal i žal. Čeští pětibojaři patří do světové elity, úspěchy sbírají tři muži. Jenže do Atén mohou jet z jedné země jen dva. K Michalu Michalíkovi přibyl Capalini. Doma zůstane Michal Sedlecký, předloňský světový šampion.
"Mrzí mě to. Moc dobře si dovedu představit, jak se cítí," říká Capalini.
