Příleská už s Vítkovicemi v Poháru mistryň vybojovala v roce 2019 stříbro a o rok později bronz.
Co tak letos přidat zlato?
Tomu se zasmála, leč vzápětí řekla: „Je to náš cíl, do finále s ničím jiným ani jít nemůžeme. A prvenství v Poháru mistryň v naší sbírce chybí.“
Neděsí vás, že Thorengruppen v semifinále naprosto jednoznačně vyřadil švédské Pixbo 9:2 a 7:2?
My se soustředíme na sebe, připravujeme se na jejich hru, a jestli v semifinále někoho přejeli, to už je minulost. Myslet na to, jaké má Thorengruppen výsledky, by byla cesta do pekel, protože pokud vím, za poslední dva roky prohrál snad dva zápasy.
Takže, co se musí stát, abyste jasné favoritky porazily?
Odpověď bych ráda znala... Nebudeme si ale nic nalhávat – ten den se nám musí sejít asi úplně všechno, to znamená, že budeme muset vycházet z kvalitní obrany a proměňovat šance. Naše největší zbraň a klíč k úspěchu mohou být brankové situace, musíme být co nejvíce efektivní. A soupeřkám naopak to jedno utkání nemusí sednout. Budou muset cestovat, budou hrát v hokejové hale. Z toho všeho musíme těžit.
Nikola Příleská zasahuje v utkání proti Dánsku na mistrovsví světa.
Bude tudíž domácí prostředí hrát velkou roli?
Porubská aréna může být hezky zaplněná, i když se o víkendu hrají všechny florbalové soutěže, takže ne všichni budou moci přijít. Ale to, že hrajeme doma, roli hrát může. Budeme tam mít naše fanoušky, rodiny a to vždycky přidá něco do toho výkonu.
Musela jste pro své nejbližší shánět hodně vstupenek?
Kupovala jsem jich asi deset hned v prosinci, před Vánocemi. K tomu jsem minulý týden řešila lístky i pro zájemce od nás z Holešova, odkud pocházím. Napadlo mě, jestli by nechtěly přijet třeba tamější děti, a nakonec je z toho nějakých čtyřicet lidí. Vypravili autobus. Takže v hledišti budu mít i lidi ze svého mateřského klubu.
K oporám Thorengruppenu patří finská dvojčata Veera a Oona Kauppiovy. V prosinci jste je v Ostravě v semifinále mistrovství světě vychytala. Už víte, jak na ně?
V reprezentaci a v klubu to je něco jiného. V Thorengruppenu mají dvojčata kolem sebe víc, když to tak řeknu, schopnějších a kvalitnějších hráček než ve finské repre. Ta stojí vyloženě na nich. V národním týmu jsme tak věděly, že jakmile je ubráníme, můžeme vyhrát. V klubu sice také patří k základním kamenům, jsou tam především švédské reprezentantky, ale i švýcarské Larsson a Berger.
Na sestry Kauppiovy se tedy nebudete muset tolik zaměřovat?
Pokud jde o ně, tak doufám, že z té semifinálové zkušenosti budu moci těžit, i když u nich si myslíte, že něco udělají, jenže zvednou hlavu a vymyslí úplně něco jiného, takže to bude těžké tak i tak. Něco málo ale mám načteno. Snad mi to pomůže.
Dá se říct, že finále bude přehlídkou elitních hráček z mistrovství světa?
To ano. Thorengruppen je takový florbalový Real Madrid, nic lepšího na světě aktuálně není.
Vaše soupeřky mají v týmu brankářku Janu Christianovou, vaši parťačku z národního týmu. Už jste se hecovaly?
Ve středu jsme si volaly. Ne teda jenom kvůli tomu zápasu, i kvůli jiným věcem, protože jsme velmi blízké kamarádky. Trošku jsme se pošťouchly, dělaly jsme si ze sebe srandu, ale nešlo o žádné extra velké hecování. To není nic pro nás.
Tušíte, jestli bude chytat, když jedničkou Thorengruppenu je švédská reprezentantka Lovisa Hedin?
Je to padesát na padesát. Ale mohla by. Finále by slušelo, aby za Thorengruppen chytala Češka, když hrajeme v Ostravě a švédský celek nastoupí proti českému družstvu.
Prosincová prohra ve finále mistrovství světa se Švýcarkami 0:1 vás už přebolela?
Je to něco, co mě asi bude mrzet ještě hodně dlouho, furt to někde vzadu v hlavě mám. Občas si na to vzpomenu, ale už spíš převládají pozitivní vzpomínky, že jsme dokázaly tak velkou věc. A je to pro mě i motivace, abychom ve finále Poháru mistryň vyhrály. Nechci prohrát druhé finále během bezmála měsíce a půl. Stříbro už nechci (usmála se).
