Nejdřív dobyla led. Potom Hollywood

Starší Bratr Leif ji naučil padat. Otec Wilhem dceři vštěpoval: "Nesmíš se bát lidí." Matka Selma rozhodla, že na ledě odloží sáhodlouhé sukně. A zrodila se revolucionářka. Norská krasobruslařka Sonja Henie, dívka z éry jednoduchých skoků, změnila pohled na ženský sport, sportovní byznys i svět stříbrného plátna.
Stali se nezapomenutelnými idoly díky sportovnímu nadání, ale miliony lidí je vnímají i jinak. Vedle kariéry bojovali s těžkou nemocí, rasovými předsudky, ovlivňovali dějiny světové politiky či stavěli mantinely velkého byznysu. Měnili svět. MF DNES vám v novém seriálu představuje 10 takových lidí. Pokračujeme norskou krasobruslařkou a herečkou Sonjou Henie.

 

 

 

 

 

 

 

Pihatá Norka se zvednutým nosíkem byla Annou Kurnikovovou předválečné doby. První sportovkyní, která se stala modlou davů. Navíc pohádkově úspěšnou.

Když v 11 letech startovala na první olympiádě v Chamonix v roce 1924, skončila poslední. Při povinných cvicích neustále zajížděla k mantinelu a ptala se kouče: "Co mám teď dělat?"

Olympijská šampionka Herma Plancková-Szabóová tehdy nakvašeně prohlásila: "S dětmi nezávodím."

Jenže totéž dítě ji o tři roky později sesadí z trůnu mistryně světa! Sonja Henie vyhraje třikrát olympijské hry a získá deset světových titulů. Víc než jakákoliv jiná krasobruslařka v historii.

Obdržela rytířský Řád sv. Olafa, stejně jako severští velikáni Grieg, Amundsen, Nansen a Ibsen. Od norského krále Haakona dostávala kytice růžových karafiátů, od ctitelů nabídky k sňatku a dary: brilianty i živého lva.

Na počátku toho všeho byl starší bratr Leif. Záměrně učil malou Sonju padat – aby se nebála naučit novým prvkům. Nejprve na koberci, potom na ledě. "Musíš padat na zem jako uvolněné lano, ne jako kus dřeva," říkal.

Pak se ujal otěží "papá Henie". Opatrovník, trenér, choreograf, obchodník a především manažer v jedné osobě.

Aby se zbavila nervózního tiku před publikem, sjednal pro dceru v roce 1927 desítky exhibic. Organizoval vystoupení i na malých, přírodních kluzištích, zval sousedy, maloval plakáty. Sonja bruslila třeba pro pár desítek venkovanů, přesto otec dohlížel na to, aby se tvářila jako ve velkých arénách.

"Usmívej se, buď roztomilá," opakoval. A Sonja poslouchala.

Nechodila do školy. Naopak, po skončení tréninku, jenž obvykle trval až osm hodin denně, docházeli učitelé za ní domů.

Otec byl boháč, obchodník s kožešinami. Investoval do dcery a věřil, že se mu peníze mnohonásobně vrátí. První fanatický sportovní rodič v dějinách.

Co o ní řekli

"Při vystoupení v Kansasu se Sonjina brusle probořila do ledu, upadla na obličej. Vstala a pokračovala. Další skok, další, další. Jako v transu odbruslila 45 minut na ledě – navzdory třem zlomeným žebrům, jak se později ukázalo."

Ted Schuffle, autor knihy 50 let Holiday on Ice

"V Baltimoru se před začátkem její show zřítily čtyři nejvyšší řady tribuny. Když odklidili trosky a zraněné odvezli do nemocnice, manažer se Sonji zeptal: Máme teď zahájit show? Podívala se na něj a řekla: Jste okamžitě propuštěn. Celou noc pak navštěvovala v nemocnici zraněné, bylo jich asi 50. Show uspořádala až za tři dny. Proto jsme ji měli tak rádi."

Kenny Lamb, který se Sonjou Henie vystupoval v 50. letech

Na taneční lekce odvezl Sonju do Londýna za primabalerínou Annou Pavlovovou. V zákulisí lobboval u mocných, hovořil o dceři v superlativech, rozdával její fotografie.

Ve Svatém Mořici 1928 poprvé vyhrála olympiádu, zhroutila se a v uzavřené místnosti dlouho plakala úlevou. Otec se usmíval a rozdával za ni rozhovory.

Vnesla na led bílé brusle i taneční choreografii, ukončila pouhé popojíždění od jednoho prvku ke druhému. Dala také odzvonit dlouhým sukním, o které ženy beztak jen zakopávaly.

Její věhlas odstartoval epochu ambiciózních rodičů mladých krasobruslařek, přinesl závist a pomluvy.

Když v roce 1936 jako neporažená šampionka opouštěla soutěže, bylo jí 24 let. "Přežila" dvě důtky za přijetí honoráře a porušení amatérského statutu i aféru z her v Garmischi, kde si potřásla rukou s Adolfem Hitlerem.

"Šlo o oficiální přijetí sportovců," tvrdili její zastánci.

"Neměla mu ruku podat," říkali odpůrci.

Sportovní popularitu ještě téhož roku proměnila za miliony dolarů. Podepsala kontrakt se společností 20th Century Fox a debutovala ve filmu Jedna z milionu. Následovaly další slavné snímky: Tenký led či Zasněžená romance, celkem 13 filmů.

Nedostatek hereckého talentu nahradila přirozeným šarmem. Producenti ji situovali do lehkých komedií a, pokud možno, s bruslemi na led. Brzy platilo: Sonja Henie = kasovní trhák. V roce 1939 podlehla v hollywoodském žebříčku popularity jen Clarku Gablovi a Shirley Templeové.

Ve 40. letech získala americké občanství, její herecká hvězda však začala upadat. Nikoliv bruslařská.

Stála u zrodu ledových show, sama byla producentkou Sonja Henie Ice Revue. Přenosné kluziště s obrovskými kompresory putovalo od jednoho velkoměsta ke druhému. Sonju na této pouti doprovázely také osobní sekretářka, služebná, módní poradkyně, kadeřnice a kuchařka.

Roku 1954 se vrátila do Osla, kde na otevřeném stadionu vidělo její show postupně 400 tisíc diváků. Přitom v celé norské metropoli tehdy žilo 300 tisíc obyvatel.

Oč oslavovanější na veřejnosti, o to složitější soukromý život vedla. Dvakrát se rozvedla, než se v roce 1956 potřetí provdala za Nielse Onstada, norského rejdaře. Brzy poté se stáhla do ústraní, s manželem založili u Osla umělecké muzeum.

V 57 letech Sonja Henie umírá na leukemii – cestou z léčení, v letadle na trase Paříž–Oslo. Její brusle jsou dnes vystaveny v Muzeu americké historie.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž