McDonald’s Cup, fotbalový turnaj pro děti z prvního stupně základních škol, kterého se za jeho 22 ročníků zúčastnilo více než milion a půl dětí, se loni vzhledem k pandemické situaci nekonal. Letos ale organizátoři přišli s nápadem, jak v jeho tradici pokračovat. Přimět děti ke sportu chtějí novým sportovním projektem.
Tréninková výzva
Michal Blažej, grassroots manažer FAČR, která je spoluorganizátorem projektu, přiblížil novou sportovní výzvu. Mohou se jí účasnit děti od pěti do patnácti let, celkem absolvují 40 cvičení zaměřených na všeobecný pohybový rozvoj. Účastnit se tedy mohou všichni - nejen fotbalisté. „Každý podle svých dovedností má možnost to splnit,“ řekl Blažej. Zdatnější děti si budou moci cvičení ztížit.
Ukázka jedné z tréninkových výzev:
„Když splní těch čtyřicet aktivit, budou zároveň zařazeni i do slosování o reprezentační dresy s podpisy Tomáše Součka, Vladimíra Coufala, Kuby Jankta nebo Alexe Krále,“ dodal Blažej. Do projektu se mohou účastníci hlásit na stránkách McDonald’s Cupu.
„Ti malí sportovci, kteří zvládnou všechny úkoly, se následně mohou zapojit do soutěže o doprovod české reprezentace přímo na hřiště k zápasu s Ukrajinou,“ uvádí organizátoři na webové stránce projektu.
Trenér fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý a reprezentant Adam Hložek přejí dětem hodně štěstí v nové výzvě:
Situace je kritická
Na tiskovou konferenci přizval McDonald’s Cup i odborníky, kteří popsali úlohu sportu v životě dítěte.
Vedoucí fyzioterapeut Ústřední vojenské nemocnice v Praze David Vrbický varoval, že nedostatek pohybu může vést ke vzniku svalových disbalancí. „V pozdějším věku začne docházet k tomu, že se u nich budou projevovat různé pohybové neduhy. Jakýkoliv klasický pohyb je pro dítě přínosný. V současné době je potřeba, aby se děti vůbec začaly hýbat,“ dodal Vrbický.
Podle Mariana Jelínka bychom měli pohyb cíleně vyhledávat. Nejen z důvodů fyzických, ale především těch psychických.
„Abychom se zlepšovali a vyvíjeli, ať už z hlediska fyzického nebo psychického, je nutné vystoupit z komfortní zóny.“ Jelínek tvrdí, že jedině tak se naplníme pozitivními emocemi. „V zóně komfortu je nám sice hezky, ale žádnou emoci k ničemu tam moc nezískáme,“ říká. Je na rodičích, případně trenérech, aby dítě udržovali v zóně učení.
Podle dětského psychologa Václava Mertina současná situace neposkytuje podmínky pro všestranný a optimální rozvoj dítěte. Na to, aby se dítě nějaké pohybové aktivitě věnovalo, musí dohlídnout rodiče.
„Rodiče budou muset dirigovat a někdy s tím dítětem bojovat, to se nedá nic dělat. To patří k roli vychovatele,“ řekl Mertin.
Zároveň ale upozornil, že nedostatek pohybu u dětí není pouze otázkou pandemie. „Kolik rodičů vezme, když jedou ráno do práce, dítě do školy, místo toho, aby těch deset minut šlo pěšky. Ono se to potom nasčítá.“
„To, že neumí děti dneska udělat běžný kotrmelec nebo nedej bože kotrmelec dozadu, tak na to jsme si zvykli, ale oni už začínají být ve stavu, že nedokážou pořádně udělat dřep,“ konstatoval Jaroslav Větvička, vedoucí lékař Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace.
Tiskové konference se účastnil i bývalý fotbalista a trenér Pavel Horváth. A upozornil, že ani s venkovním sportováním, na které poukazovali předchozí řečníci to není tak jednoduché.
„Tady sice zaznělo jít na workoutový hřiště, ale ony jsou zavřený. Já jsem sám byl dvakrát vyhozený z veřejného hřiště. Přijedou policajti a vyhodí vás,“ uvedl Horváth, který má doma třináctiletého syna, který se věnuje fotbalu.
Nový projekt odstartuje na začátku dubna a poběží tři měsíce.
