Pět zlatých, dvě stříbrné a jedna bronzová, taková je její ohromující medailová kolekce z tohoto šampionátu. Na vícebojařský trůn usedla v letech 2009, 2010, 2015, 2016 a 2019. Pouze Němka Niemannová a Nizozemka Wüstová jsou v historických tabulkách úspěšnější.
Tentokrát však 38letá Sáblíková na přední příčky nepomýšlí.
Po onemocnění v Milánu stále není ve stavu, v jakém by dokázala podat plnohodnotný výkon.
„Podle testů, které jsme provedli, je můj příjem kyslíku o 10 až 15 procent menší, z čehož prostě není možné zajet nějaký solidní výkon,“ vysvětluje. „Jsem proto smířená s tím, že si to tady jedu odjet pro radost – a pro publikum.“
Skvělé. A ještě vedle Martiny! Jílka bolely nohy, Sáblíkovou u ohně přemohly emoce![]() |
Rozloučit se s olympiádami v Miláně a potom i s celou kariérou v Heerenveenu, v nejikoničtější hale rychlobruslařského světa a před tím nejúžasnějším publikem. Tak si to na prahu sezony naplánovala.
„A tak to i bude. Je to skutečně poslední závod mé kariéry,“ ujišťuje v hotelové lobby. „Těším se a vím, že si zdejší atmosféru jako obvykle užiju. Ale také vím, že hodnotný výsledek z toho nebude.“
Vypráví, jak se jí v Miláně ještě čtyři dny před olympijským kláním na 3000 metrů na tréninku jezdilo skvěle a naměřené časy tehdy odpovídaly výkonu pod čtyři minuty na 3000 metrů a na úrovni 6:50 minuty na 5000 metrů (což by stačilo na páté místo). „Ale potom mě hrozně sundalo, že před závodem, který měl být mým vrcholem sezony, se zdravotně všechno zhroutilo. Olympiáda byla tobogánem emocí,“ popisuje.
Po milánském startu na 5000 metrů a následné dojemné rozlučce s pěti kruhy, nicméně vzhlížela s nadějí k vícebojařskému šampionátu.
„Řekla jsem si OK, máš ještě mistrovství světa v Heerenveenu, zkus se připravit. Začala jsem zase jezdit na kole i trénovat na ledě. Chvilku trvalo, než jsem se do toho dostala, ale sílu v nohách jsem cítila. Doufala jsem, že i dechové testy budou v pohodě. Jenže v pohodě nebyly.“
Trenér Petr Novák si mezitím dál láme hlavu, kde mohla před olympiádou nachlazení chytnout. „Nevěřím, že to bylo až v Miláně, musela se nakazit někdy při odletu z Prahy,“ uvažuje. Na hry však odlétala už týden před jejich zahájením.
Do heerenveenského víceboje Sáblíkovou doprovodí Nikola Zdráhalová. Také ta se kvalifikovala mezi 24 vyvolených žen, které se v hale Thialf představí. Postupně na ně čekají v sobotu tratě 500 a 3000 metrů a v neděli 1500 a 5000 metrů.
Zdráhalová se současně probila i do sestavy účastnic sprinterského víceboje (500 – 1000 – 500 – 1000 metrů), jehož soutěže probíhají v Heerenveenu ve čtvrtek a v pátek. Novák ji nechal, ať si vybere, do kterého z vícebojů chce nastoupit. Rozhodla se pro ten velký, nejprestižnější.
Jednadvacetiletý americký fenomén Jordan Stolz, olympijský vítěz na 500 a 1000 metrů a stříbrný na 1500 metrů, se dokonce odhodlal absolvovat oba víceboje.
„Sám jsem zvědavý, co s ním taková porce závodů během čtyř dnů provede,“ říká Metoděj Jílek.
Přesto Stolze považuje za největšího favorita i ve velkém víceboji, protože na tratích 500 a 1500 metrů je Američan schopný najet na vytrvalce obrovský náskok. (Časy se přepočítávají na základě poměru délky jednotlivých distancí, takže například sekunda rozdílu na pětistovce se rovná 20 sekundám rozdílu na 10 000 metrů).
„Stolz a Nor Eitrem budou dva hlavní favorité,“ říká Jílek. „A já budu...“
Černý kůň?
„Dejme tomu,“ odvětí mladý Čech. „Ti dva jsou pro víceboj papírově silnější. Ale stát se může všechno. Speciálně na konci tak dlouhé sezony.“
Pro Jílka půjde o velkou premiéru i novou zkušenost, vždyť dosud nikdy neabsolvoval víceboj v kategorii mužů.
„Jel jsem ho jen v juniorech, ale tam jsou distance o dost kratší,“ připomene, že ten juniorský se skládá z tratí 500 - 1500 - 1000 - 5000 metrů. Naopak mezi muži absolvuje v sobotu 500 a 5000 metrů a v neděli 1500 a 10 000 metrů.
„Myslím, že se s tím dokážu dobře poprat,“ věří.
Klíčem k úspěchu bude, jak se popasuje se svojí nejméně obvyklou distancí 500 metrů.
„Tu už jsem hodně dlouho nejel,“ říká. „Ale nebudu v tom sám, budou s ní mít problém všichni vytrvalci. Na pětistovce rozhoduje každý pohyb a i malá chybička vás může stát pár desetin, což se pak hodně špatně na delších tratích sjíždí.“
Naposledy absolvoval soutěžních 500 metrů loni při juniorském mistrovství světa, kde si zajel osobní rekord 37,60. „Ovšem jestli tady chci útočit na přední příčky ve víceboji, musím ji zvládnout za 37,0 nebo raději ještě lépe,“ tvrdí.
Pro porovnání: Stolz ji ve čtvrtek v rámci sprinterského víceboje objel za 34,13!
„Maximální rychlost nemám zase až tak špatnou,“ povídá Jílek. „Ale potíže mi dělá start a prvních 100 metrů. Jestli se ze startu nedostanu dost rychle, bude to špatné.“
Pochopitelně, pro každého elitního rychlobruslaře byly největším vrcholem sezony olympijské hry.
„Ale tenhle šampionát je takový bonus,“ říká český olympijský vítěz. „Víceboj na něm pojedeme stále z toho, co jsme natrénovali na olympiádu. Což neznamená, že se v Heerenveenu nemohou zrodit skvělé výkony. Po Miláně jsme si pár dní odpočali – a formu za dva týdny neztratíte.“
Ta jeho by jej v kategorii mužů mohla vynést k první vícebojařské světové medaili kariéry. A současně také k dílčím vítězstvím na 10 000 metrů a v odvětě s Eitremem třeba i na 5000 metrů.




































