Čtyřiadvacetiletá plavkyně z klubu SK UP Olomouc startuje ve třech disciplínách. K prioritním kraulařským závodům na 100 a 50 metrů přidá také polohový závod, tedy disciplínu, kdy plavec během jediného závodu vystřídá všechny čtyři plavecké způsoby, jež mění při obrátkách. Právě obrátek je v krátkém, pětadvacetimetrovém bazénu logicky více než v klasickém bazénu.
„Proto je to vše tak rozdílné,“ kývne Viktorjeník. „Je obří rozdíl, když uděláte jednu obrátku, nebo tři. Plavci se totiž můžou po každé obrátce či po startu až patnáct metrů vlnit pod vodou, takže při padesátimetrovém závodě jsou vlastně 60 procent času pod vodou,“ vysvětluje.
Hrdá Nabojčenko. Česky i sním, na Ukrajinu se nevrátím, říká plavkyně |
Proto své plavkyni naordinoval speciální trénink. „Snažili jsme se zvýšit kapacitu plic právě pro lepší plavání pod vodou. Trénovali jsme také vlnění, to je alfa a omega. Když vám to nevyjde přesně a vynoříte se o několik metrů za ostatními, tak už nemá smysl závodit. Říká se, že vlnění je takový pátý plavecký způsob. Dnes už existují plavci, kteří se specializují právě na krátké bazény,“ podotýká Viktorjeník.
Janíčková jde do akce ve středu, v 9:00 se představí v rozplavbě na vzdálenost 100 metrů. Ve čtvrtek ráno absolvuje polohový závod, v sobotu ráno pak začínají rozplavby kraulařské padesátky. „Polohový závod je doplňková disciplína, cílíme hlavně na kraul. Tam budeme považovat za úspěch postup do odpoledního programu čili do semifinále a dál,“ shrnuje olomoucký trenér.
Pokoří český rekord?
Janíčková do Budapeště přijíždí jako aktuální vicemistryně Evropy z kraulařské stovky v klasickém, padesátimetrovém bazénu. V Srbsku při stříbrném úspěchu navíc zaznamenala svůj osobní rekord. Nyní půjde už o její druhé mistrovství světa v krátkém bazénu, první absolvovala před dvěma roky v Austrálii.
„Tam se rozkoukávala, teď přijíždí s úspěchem v zádech, byť v jiném bazénu, ale o to větší cítí zodpovědnost,“ netají Viktorjeník.
Velké plány spřádá trenér směrem ke kraulařské padesátce. Osobní rekord Janíčkové je totiž v této disciplíně v pětadvacetimetrovém bazénu 24,14. K překonání českého maxima jí schází pouhých pět setin.
„Navíc v polohovém závodě už je českou rekordmankou, takže když jí to znovu sedne a čas ještě posune, může pomýšlet na semifinále i v téhle disciplíně. Bára má tu výhodu, že se umí perfektně připravit na vrcholové akce. Dokáže podat výborný výkon přesně v moment, kdy to potřebuje,“ pochvaluje si trenér.
I proto sama Janíčková rozhovor odmítla, přípravě pár dnů před závody podřídila vše. „Zimní sezona v krátkém bazénu je po náročné letní sezoně sice za odměnu, navíc ani pro plavecký svaz to není tolik důležité, neboť podporuje pouze olympijské disciplíny, což závody v krátkém bazénu nejsou, ale pořád je to mistrovství světa. Po mistrovství Evropy druhý vrchol sezony,“ porovnává Viktorjeník.
Čeští medailisté z plaveckého mistrovství Evropy. Zleva: Barbora Janíčková, Barbora Seemanová, Ondřej Gracík a Kristýna Horská.
„Na evropském šampionátu Bára překvapila, čekali jsme maximálně finále, nakonec z toho bylo stříbro, ale kdyby neudělala osobák, není ani ve finále,“ připomíná kouč červnový úspěch svojí svěřenkyně. Její letošní sezonu hodnotí pozitivně, třebaže Janíčková chyběla na olympiádě v Paříži, neboť nesplnila přísné kvalifikační limity.
„Byla bych ráda, kdybych jela do Los Angeles. Dlouhodobé cíle jsou vždy trošičku problém, ale cítím, že se zlepšuji. Když skončilo Tokio, byla jsem s časy úplně někde jinde,“ prohlásila Janíčková v červenci pro iDNES.cz. Pokud dosáhne na větší úspěch i v Budapešti, bude letošní ročník jeden z nejúspěšnějších.
Hrát jí může do karet i nižší konkurence. „Když je olympijský rok, tradičně nebývá obsazení závodů tak nabité, uvidíme ale, kdo se přihlásí,“ přibližuje Viktorjeník.
Třeba česká jednička Seemanová, držitelka národního rekordu na kraulařské stovce v krátkém bazénu, do Maďarska kvůli zranění kotníku nezamíří. Právě ona přitom jako jediná předčila Janíčkovou ve finále zmiňovaného mistrovství Evropy.
