Zkoušel jste mu ještě konec kariéry rozmlouvat?
To ne. Když ještě nebylo jisté, jestli pojede na olympiádu, pokusili jsme se udělat jedno soustředění. Na něm se ale bohužel ukázalo, že jeho výkonnost už je špatná, že na to nemá, nemá ani chuť, takže jsem mu to rozhodnutí vůbec nerozmlouval. Bohužel, myslím si, že tady dlouho nikoho takového mít nebudeme.
Ve fotbale nešika, v atletice ho porážely holky. Tak se stal Synek králem veslařů |
Mohla mít na letošní ztrátu výkonnosti vliv i loňská sezona, která vlastně nebyla?
Možné to je. Závody nám sice chyběly, ale už rok 2019, kdy ve finále mistrovství světa dojel šestý (po 14 letech první velké finále bez medaile), byl zlomový. Bylo samozřejmě důležité, že se do finále dostal, protože měl tím pádem olympiádu jistou. Ale jemu najednou bylo trochu jedno, že nemá medaili, to nikdy nebylo. Už to byl náznak, že s hlavou bude těžce bojovat.
Pak ale přišel nápad zkusit to na dvojskifu s Jakubem Podrazilem. Jak jste to vnímal?
Byl to velmi dobrý nápad. Ondra cítil, že už to není úplně ono, ale v Kubovi našel parťáka, vydržel se dál připravovat. V tomhle není typický skifař – vyčůraný, všechno jenom na sebe... On mě rád kolem sebe lidi, protože trénovat sám v zimě, to se nedá. Když měl trénink na chalupě a já u toho nebyl, neodjel skoro žádný, zato když jsem mu stál za zadkem, tak to šlo (úsměv).
Když se teď ohlédnete za jeho kariérou… V čem byl výjimečný?
Pro mě je trochu záhada, že vydržel tak dlouho. Kdysi jsem sháněl někoho k mému synovi se stejnou výkonností. Udělal jsem si testy a přesto, že Ondra trénoval jen třikrát týdně, měl stejné nebo lepší parametry než Milan, který se mnou trénoval dva roky intenzivně. Říkal jsem mu, že z něj možná bude olympijský vítěz, protože tělo měl nastavené fantasticky.
A taky hlavu…
Určitě. Snažil jsem se ho nepřetěžovat zbytečnými tréninky, nahrazovali jsem to jízdou na kole nebo na lyžích. Chvilku dělal i box, ale bolela ho ramena. Hrál hokej… Udělal si trénink pestrý, proto vydržel tak dlouho.
Jak vysoko v historii se může váš svěřenec v pomyslném žebříčku řadit?
V Čechách a v Československu úplně nejvýš. A ve světě… nemá zlatou olympijskou medaili, ale zase tou nepřetržitou kariérou, kdy si ani jeden rok neodpočinul a měl 14 let po sobě medaili, 20 finále za sebou, to nikdo jiný neudělal. I Mahé Drysdale měl pauzu, Olaf Tufte taky, jezdil špatně, Ondra byl pořád na vysoké úrovni.
Vzpomínky loučícího se Synka. Zlato ve čtyři ráno: Jsem mistr světa! |
Neuvažovali jste, že třeba taky jednu sezonu vynecháte a budete se soustředit spíše na tu olympijskou?
Mnohokrát se mu to honilo hlavou, ale teď jsem si ověřil, že jsme to udělali dobře, protože jakmile si čichne k tomu, že úplně nemusí, že se může zastavit u hospody, dát si pivo, tak ho to odtáhne od sportu. Už by se nevrátil s takovým zápalem, protože by věděl, že se dá žít i jinak než jenom dřít, dřít a dřít.
On sám o vás říká, že jste jeho druhý otec. Opravdu to byl tak silný vztah?
Je to tak. Když už byl starší, spoustu věcí jsme spolu kolem tréninku řešili. Jemu otec zemřel, takže kdykoliv potřeboval s čímkoliv poradit, vždycky jsem byl připravený. Samozřejmě, v každém soužití se vyskytnou okamžiky, kdy se pohádáte, ale to k tomu patří. S Ondrou se krásně pracovalo, protože chtěl. Občas se stane, že trenéři chtějí víc než závodníci, to nebyl tenhle případ.
Jaký byl pro vás nejsilnější společný moment?
Asi první titul mistra světa v roce 2010, kdy na Zélandu porazil Mahého Drysdalea. Mahé vždycky na 1250 metrech nasadil nástup, Ondra se ho snažil zachytit a pak ho dojíždět, ale Mahé byl zkušený a nikdy ho před sebe nepustil. Až v roce 2010, navíc na Zélandu, to bylo fantastické. Silný zážitek bylo i Rio, kde měl Ondra problémy s páteří a Pavel Kolář ho zachránil. Přestavěl mu celé tělo nápravným cvičením.
Mrzí vás, že jen to olympijské zlato ve sbírce chybí?
To jo, ale tím, že Ondra vydržel vozit medaile 14 let, tak tu olympijskou zlatou oželíme.
Teď z něj bude šéf veslařů na Dukle…
Prohodíme si role, tak doufám, že jsem se k němu choval slušně, aby mi to nedal sežrat (smích).
První kouč, předchůdce a stavitel lodi. Tři rozhovory o končícím Synkovi |
Jaký bude Ondřej Synek jako šéf?
Výborný. Ale musím ho hlídat, aby nebyl příliš velký pedant. On je důsledný na sebe, ale i na ostatní. V posledních letech v loděnici už organizoval pořádek, on je to obrovský barák, tak je to potřeba trochu hlídat. Kluci se už trochu bojí…