Stal se prvním kajakářem historie, který v jednom roce získal mezi brankami na divoké vodě individuální zlato z mistrovství světa i Evropy. K tomu přidal dvě vítězství ve Světovém poháru, jedno třetí místo a celkově skončil třetí.
„Celá sezona byla určitě nad očekávání,“ ohlíží se čtyřiadvacetiletý Krejčí. „Hodně velkou energii – hlavně tedy tu mentální – jsem věnoval mistrovství světa. Po loňském stříbru jsem se chtěl ještě posunout. Což se podařilo a zbytek sezony jsem si už moc užil.“
Už dřív samozřejmě patřil ke špičce, jeho letošní forma ale byla mimořádná. Žádná jedna konkrétní změna za ní ovšem nestojí.
Spíš se sečetly hodiny na vodě z posledních let i neutuchající radost ze sportu, který dělá.
„Váhu nejvíc přikládám dlouhodobé práci,“ kývne Krejčí. „Baví mě pádlovat, každou sezonu snad víc a víc. Nemám to v hlavě nastavené tak, že se ženu za skvělými umístěními, ale spíš tak, že mě baví každodenní tréninkový dril a sport celkově. Díky tomu ale pak přicházejí i výsledky.“
Taky mu pomohlo, že osekal tréninky na kayakcross, což plánuje i v příštím roce. Zároveň se postupně naučil zvládat tlak, který se s triumfy chtě nechtě pojí.
„Každý s ním bojuje individuálně. Já na něj šel tak, že jsem se ho nebál si připustit vytvářel si ho i sám na sebe,“ popisuje Krejčí. „Konzultoval jsem to taky s lékařem Jirkou Dostalem, což mi hodně pomohlo. A nebo jsem začal meditovat.“
K tomu ho navedl jeho letošní kouč Ondřej Tunka, rovněž někdejší kajakářský mistr světa. Stáhl si do telefonu aplikaci, podle níž se řídí, a večer před spaním se vždy na patnáct či dvacet minut pokouší oprostit od okolního shonu.
Synové fandí Kubovi víc než mně, přiznává Prskavec. Krejčího styl ale úspěch neslavil![]() |
„Začali jsme při přípravě v Austrálii. K meditaci jsem se pak vrátil, když jsem byl hodně nervózní a špatně se mi spalo. Byl to spíš pokus, ale osvědčil se,“ líčil Krejčí.
Byť, jestli k podobným seancím zláká i další reprezentační parťáky, si jistý nebyl. „Můžu to zkusit navrhnout, ale nevím, jestli by to padlo na úrodnou půdu,“ smál se. „Jak jsme spolu pořád, tak si lidi od sebe spíš chtějí odpočinout a dělat si svoje věci.“
Nyní ho čeká posezonní volno. Dřív si nařizoval, že během něj měsíc nevezme do ruky pádlo a vrhne se na jiné aktivity. Nyní už tak striktní není.
„Teď dělám to, co mě baví. Takže když chci pádlovat, tak pádluju. Pak běhám, začal jsem hrát golf a padel. A čeká mě dovolená v Lisabonu s přítelkyní,“ jmenoval.
V zimní přípravě pak Krejčí spolu s českými kolegy zamíří na tradiční soustředění na Réunionu, na Novém Zélandu či v Austrálii. Po přípravných závodech v Seu a Pau pak na jaře zase naskočí do závodního rytmu.
V příští sezoně ho čeká pokračování boje o olympijské hry. Do kvalifikace se letos počítaly tři závody. První se mu nevydařil a kvůli problémům s pokrývkou otvoru lodi skončil na Světovém poháru v Paříži až poslední, pak si ale v elitním seriálu při zastávce v Seu připsal čtvrté místo, načež vládl evropskému šampionátu.
„Mám dva dobré výsledky, na nichž se dá stavět. Celkově se počítá pět z devíti závodů. Ale nesmím usnout na vavřínech,“ uvědomuje si Krejčí.
Kajakář Krejčí je zlatý! Vystřídal Prskavce, medaili na ME slaví i Kneblová a Kratochvíl![]() |
Zároveň ho čeká další trenérská změna. Tedy změna... Po roce u Tunky se vrací ke svému bývalému dlouholetému kouči Janu Vondrovi, u něhož se bude hlásit už v listopadu.
„Honza si dal roční pauzu, chtěl poznat i jiný svět než vodní slalom. Ondrovi se zase narodil syn a nemohl by s námi absolvovat celou přípravu,“ vysvětluje Krejčí.
Staronový trenér už ho připravoval, že chystá nějaké novinky. Jak přesně ale bude nový tréninkový režim vypadat, zatím Krejčí zjišťovat nechce. Pro jistotu.
„Honza už nás lákal, že má nové tréninkové metody a budeme si zvykat na bolest. Detaily radši vědět nechci, aby mě to nadšení zase neopustilo. Mám z té přípravy trochu strach,“ rozesmál se.
Pokud chce letošní snový rok zopakovat, dřina bude ale potřeba.
































