„Loni jsem byl na dvoustovce od A limitu na olympiádu nějakých šest vteřin. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za rok to budou dvě vteřiny, moc bych mu nevěřil,“ říká odchovanec zlínských žraloků po své premiéře na evropském šampionátu, kde si vylepšil osobní maxima na všech třech prsařských distancích a na dvoustovce vytvořil časem 2:12,32 nový český rekord.
Ten dlouhá léta držela česká prsařská legenda Daniel Málek, který plaval ve Zlíně stejně jako vy. Byl vaším vzorem?
Když jsem ve Zlíně překonával juniorské oddílové rekordy, tak tam vždycky visely dospělé rekordy Dana Málka. Ve čtrnácti, patnácti se mi zdály jeho časy nepředstavitelné. Říkal jsem si, že na ně asi nemám. Samozřejmě mě motivovaly a chtěl jsem se jim co nejvíce přiblížit. Teď se mi ho povedlo na dvoustovce překonat. Říkal jsem si, že pokud chci postup do semifinále, tak musím rekord atakovat. Věřil jsem si, že na to mám. Nakonec to také vyšlo.
Ale semifinále vám uteklo o devět setin. To muselo naštvat, ne?
Byl jsem první nepostupující, byť čas byl skvělý. To mě mrzí. Když jsem se díval na videoanalýzu, viděl jsem chyby, mohl jsem ubrat pár desetin dolů. Je to škoda. Ale na to, že to bylo moje první mistrovství Evropy, jsem spokojený.
Domácí prsařskou jedničkou je dlouhá léta Filip Chrápavý. V Budapešti jste ho předčil i na stovce. Je to povzbuzení do další práce?
Poslední rok jsem na něho začal dotahovat. I díky tomu, že spolu trénujeme a motivujeme se k lepším výkonům. Přetahovali jsme se, souboje byly těsné. Chtěl jsem ho porazit. To je jasné. Jsem rád, že se mi to povedlo a ještě na mistrovství Evropy.
Jaké máte rezervy?
Na dvoustovce je paradoxně nejmenší. Čas je docela kvalitní. Moc mi nejde padesátka, takže tam jsou značné rezervy. Na stovce také, i když jsem si ji zlepšil poměrně o dost. Jenže na Evropě to stačí na pátou desítku, což je nic moc.
Jak reálně vidíte kvalifikace na příští olympiádu?
Věděl jsem, že na A limit letos nemám. To by se musel stát zázrak. Ale jsem motivovaný, olympiáda je za tři roky.
To vám bude 23 let, což je ideální věk, ne?
Ano, plavci mají vrchol ve třiadvaceti, pětadvaceti. Ale bude potřeba hodně tvrdé práce v tréninku.
Jak to jde dohromady s vysokou školou?
Dost obtížně. Studuji na Masarykově univerzitě informatiku, což není úplně nejsnadnější obor. Poslední semestr jsem byl pořád pryč, na školu jsem neměl čas a kolikrát ani energii. Teď mi začalo zkouškové, doháním to, abych mohl postoupit do dalšího semestru a školu zdárně ukončil.
