Je to stříbro s cenou zlata?
Je to pro mě zlatá medaile, i když vypadá jinak.
Váš kouč říkal, že jste se ráno chytli u stolu. Vynadal vám, že jste příliš velká pesimistka?
Vynadal mi, že jsem mohla v noci spát. A já od nervů moc nespala. Což je normální.
I na startu jste poskakovala ze strany na stranu. Pořád kvůli nervům?
Jo, byla jsem nervózní. Po Heerenveenu jsem vůbec nevěděla, co mám čekat. Navíc vedoucí čas de Vriesové byl v tu chvíli 4:09, což pro mě bylo nepochopitelně pomalé. Tak jsem ráda, že jsem nakonec zajela 4:04 a že potvrdila tím své časy z tréninku.
Jak se vám jelo?
První tři čtyři kola dobře, pak to začalo docela bolet. Ale hlavně že jsem dojela.
Víc bolely nohy než záda?
Nohy. Jenže teď musím říct, že hodně cítím levou stranu zad.
Jste ráda, že jste měla v rozjížďce právě Wüstovou?
Včera, když jsem se před večeří dozvěděla, že jsem jí dostala do páru, tak jsem prohlásila: Panebože, to ne! Ale dneska jsem byla nakonec ráda, že jedu proti ní, i když mi Ireen ujížděla.
Chutnala vám včera večeře?
To jo, to mi chutná vždycky.
Jak na vás působilo rychlé tempo, které Nizozemka od prvních metrů nasadila?
Nevím, jestli mě tím chtěla vydeptat, ale stejně jsem neměla na to, abych to rozjela tak rychle jako ona. Ať už by jela s kteroukoliv z nás, bylo by to jedno.
Napadlo vás na chvíli, že byste se s ní mohla rvát i o zlato?
Já jela hlavně na to, na co mám - a čekala jsem, jestli to vydrží, nebo ne. Ireen je dobře připravená, k tomu není co dodat.
Před poslední rozjížďkou jste byla druhá. Věřila jste, že to bude medaile?
Bála jsem se hodně. Předminulý týden zajely Valkenburgová i Pechi (Pechsteinová) rychleji než já.
Dobře to dopadlo. Posílí to vaše sebevědomí před sobotní pětkou, ve které budete největší favoritkou?
Uvidíme, je to možné. Ireen ji ale jede...
Z páteční patnáctistovky vás naopak kouč Novák odhlásil.
Mně fakt hrozně bolí ty záda. Trochu jsem dneska přehnala rozběh. Čas 20,20, to je jeden z mých nejlepších rozběhů. Nejlepší v kariéře jsem měla 20,17. Byla jsem namotivovaná, teď to ale trochu odnesu.
Co si nyní dopřejete? Masáž?
Já mám hroznej hlad.
Co říkáte olympijské hale?
Líbí se mi. Příští rok to bude vypadat zase jinak, budou tady ty emblémy. Ale mají halu pěkně barevně sladěnou. Světla jsou skvělá, není tu žádná tma.
A led?
Dobrý, ale těžký. Což bylo vidět v posledních třech kolech, že všichni šly s časy dolů. První čtyři kola byla super, ale ty tři poslední mi připadalo, jako by mi někdo přidal deset kilo na každou nohu.
Se skvělým publikem v Nizozemsku nebo Norsku se bohužel atmosféra na tribunách nedá srovnávat.
Je čtvrtek, doufám, že v sobotu to bude lepší. Všechno je tu ve výstavbě, nic kolem není. Atmosféra nebyla taková, jak jsem si představovala, ale vím, že příští rok to bude úplně jiné. A bez ohledu na počet diváků, člověk stejně musí jet.
Dokážete se zasnít a představit si plnou halu v únoru 2014 a sama sebe na nejvyšším stupni?
Dokážu se zasnít, jen nevím, jestli budu na tom nejvyšším stupni. Ale na druhou stranu jsem ráda, že to bude až za rok. Doufám, že do té doby budu mít víc natrénováno než letos, kdy mi to záda nedovolila.
