Od roku 2007, kdy dominovala na světovém šampionátu v Salt Lake City, vozí z vrcholných akcí sezony (ZOH, MS, ME) vždy aspoň jednu medaili. Pravidelně, rok co rok, osmnáct let v řadě. I letos v březnu vyválčila na mistrovství světa v Calgary dva bronzy na tratích 3000 a 5000 metrů.
Bude mít medaili i tentokrát?
„Je tam spousta mladších holek, které přicházejí a zlepšují se,“ připomíná. „Já naopak ve svých letech už nějaké zlepšení nemohu očekávat. Mohu maximálně doufat, že se udržím na určité úrovni. Zatím se zdá, že by se mi to mohlo povést. Vše ostatní už je v rukou mých soupeřek. Ale další medaile by byl tak trochu zázrak.“
Přesto podle současných indicií opět bude patřit do seznamu favoritek.
MEDAILISTKY. Nejlepší trojice v závodě na tři kilometry na světovém šampionátu v Calgary. Zleva Isabelle Weidemannová, Irene Schoutenová a Martina Sáblíková.
Při seriálu přípravných závodů v Inzellu zajela v říjnu na trati 3000 metrů čas 4:03,60, s nímž drží druhou příčku v aktuálních světových tabulkách sezony. Ještě rychlejší byla při domácích závodech v Heerenveenu Nizozemka Beuneová - 4:01,96.
Předchozí zimu ukončila Sáblíková předčasně kvůli zranění kotníku, to je však už dávno minulostí.
„Jen jsem kvůli nim měla na jaře až čtyřtýdenní pauzu, na což nejsem zvyklá. Byla jsem po ní taková lenošná a když jsem se vrátila do tréninku, nějaký čas jsem se musela rozhýbávat, než jsem se zase vrátila do normálu.“
V říjnu ji naopak na chvíli zbrzdily bolesti třísla.
„Jela jsem v Inzellu pětistovku, abych udělala trenérovi (Petrovi Novákovi) radost, že si i na ní zazávodím. Na posledních pěti metrech mi ale odletěla noha a přitahovač s tříslem jsem potom měla trochu citlivější, tak jsme na něm s fyzioterapeutem museli zamakat. Naštěstí po týdnu už jsem zase závodila bez bolesti.“
Právě proto, že ve svém věku musí být na své tělo i opatrná, není si jista, zda v jejím plánu sezony, která vyvrcholí v březnu světovým šampionátem v Hamaru, bude i lednové mistrovství Evropy ve čtyřboji v Heerenveenu.
„Ještě se rozhodnu podle zdravotního stavu. Právě i kvůli té pětistovce, která se v rámci čtyřboje jede,“ tvrdí. „Pokud něco nebude v pořádku, přenechám místo na Evropě mladším.“
Na zahajovací podnik Světového poháru v japonském Naganu, který se uskuteční od 22. listopadu, odletí z Česka hned pět závodníků: čtyři ženy a jeden muž, mimořádně talentovaný Metoděj Jílek, jenž nyní vévodí světovým juniorským tabulkám na 5000 a 10 000 metrů.
„Nervozita a očekávání, jaké to bude, až se zase utkám se všemi ostatními na jednom závodě, jsou stejné jako v předchozích letech,“ říká Sáblíková. „Jediný rozdíl spočívá v tom, že jsem před prvním svěťákem neměla žádné přímé porovnání s Nizozemkami. Letos totiž snad poprvé nepřijely na žádný přípravný závod do Inzellu a startovaly jen doma.“
Do české reprezentace se po dvouleté odmlce letos vrátí Nikola Zdráhalová, účastnice dvou olympiád a jedna z nejbližších kamarádek Sáblíkové. Po vleklých problémech ze zády, kvůli nimž nemohla na ledu dělat maximální odraz, by snad konečně měla být v pořádku. V Inzellu se v říjnu na trati 3000 metrů představila časem 4:13,31.
Do Světového poháru nicméně Zdráhalová naskočí až v lednu.
„Byl to teď pro Niki po návratu v přípravě velký zápřah. V určitých věcech si ještě není jistá,“ vysvětluje Sáblíková. „Proto chce ještě měsíc pracovat na fyzičce a technice.“
Až v lednu „naskočí“ do závodů také nové bruslařské boty Sáblíkové. „Obměňují se zhruba po čtyřech letech, kdy se kevlar, ze kterého jsou vyrobené, příliš roztáhne. Ale dostala jsem je až v říjnu, radši si chci na ně před prvním závodním nasazením chvilku zvykat.“
Spokojená Martina Sáblíková po výkonu na tříkilometrové trati na světovém šampionátu v Calgary
V české reprezentaci se v poslední době situuje i do jakési neoficiální role organizačního pracovníka. Ze své sponzorské smlouvy s firmou Under Armour zařídila (za cenu pokrácení vlastního podílu) reprezentační výstroj i pro další závodníky.
„Takže teď řeším nejrůznější prkotiny s tím spojené, aby všechna děcka měla oblečení správné velikosti a podobné věci. Nebo třeba i to, abychom měli na svěťáky dobře vybavenou lékárničku. Líbí se mi, že se touhle prací mohu v mysli na chvíli oprostit od bruslení. Ale faktem je, že se někdy ráno vzbudím s myšlenkou: Jestli musíš napsat kvůli tomu a tomu.“
Na tiskové konferenci v Praze dostala i otázku ohledně odchodu juniorského mistra světa v hromadném závodě z předminulé zimy Lukáše Steklého na Slovensko. Ten ji v rozhovorech s médii obvinil, že ho v týmu nechtěla, a prohlásil. „Nebudu Sáblíkové dělat nosiče vody.“
Sáblíková nyní zareagovala: „S Lukášem jsem neměla v týmu nikdy žádný problém, takže mě jeho slova dost překvapila. Víc se k tomu z mé pozice nemá cenu vyjadřovat. Rozhodl se odejít, tak odešel. Mohu mu jen popřát na Slovensku hodně štěstí.“
