Bylo jí pouhých devatenáct, v rychlobruslařském světě se stále teprve rozkoukávala, přesto už mu poprvé naprosto dominovala.
V poolympijské sezoně 2006/2007 ovládla Martina Sáblíková evropský víceboj, trojku i pětku na mistrovství světa a také Světový pohár na dlouhých tratích.
Tehdy napsala první kapitolu úchvatné série, kterou přerušila jen probolavělá olympijská sezona v roce 2018.
Jinak platilo: dlouhé tratě = Martina Sáblíková.
A platí to i letos. Alespoň zatím. Před posledním startem sezony má česká rychlobruslařka k dobru 33 bodů na Ivanie Blondinovou. Stačí udělat poslední krok.
„Když se ohlídnu tolik let zpátky? To je složité. Přijde mi, že ač bych už nemusela být tak nervózní, tak jsem čím dál nervóznější. Tady už se jede v uvozovkách jen o vítězství ve Světovém poháru, ale já si i ten beru k srdci. Nechci vypadnout z boje o stupně vítězů, nakládám si toho na sebe hodně, možná až zbytečně,“ uvažovala v pátek v zatím prázdné hale Thialf na okraji nizozemského Heerenveenu.
Už dnes se sem sjede 12,5 tisíc frenetických fanoušků.
„Všichni se těšíme. Fanoušci si to přijdou užít, bývá to bezvadné. Přestože nejsem Nizozemka, dobře mě tady znají a fandí mi. Proto se sem ráda vracím, cítím se tu hodně dobře,“ usmívá se česká rychlobruslařka.
Má se proč usmívat, vždyť už má letos znovu splněno.
Martina Sáblíková na stupních vítězů po triumfu na tříkilometrové trati na mistrovství světa v Salt Lake City.
Vrcholem pro Sáblíkovou bylo mistrovství světa na jednotlivých tratích v Salt Lake City. I přes prodělanou virózu a tradičně nepříjemnou aklimatizaci zvládla šampionát perfektně.
Vyhrála závod na 3000 metrů. Na své nejoblíbenější pětikilometrové trati pak vylepšila svůj vlastní světový rekord, než jí ho v úchvatném závodě sebrala Ruska Natália Voroninová.
„I tak, zlato a stříbro překvapilo i mě. Nemohla jsem odtrénovat všechno, co jsem chtěla, musela jsem improvizovat a bylo těžké se s tím smířit. O to víc mě výsledek překvapil,“ líčila.
„A znovu všem ukázala, že se na velké závody umí připravit, to je celá ona,“ popisoval trenér Petr Novák.
Ve dvaatřiceti letech už nemusí nikomu nic dokazovat. Tři olympijská zlata, dvě stříbra, jeden bronz, jednadvacet titulů mistryně světa… Přesto, ani třináctý titul královny Světového poháru na dlouhých tratí ji nenechává klidnou.
Byť udržet koncentraci jen pár dnů před začátkem dovolené bývá často ošidné.
„To je nejtěžší,“ přiznává sama. „Všechny jsme na tom stejně, nejraději bychom už jely domů. Přemýšlím nad tím, co budu dělat se vším tím volnem. Ale zároveň se snažím připravit na ten poslední start, pořádně se zkoncentrovat.“
Bude to potřeba.
Jistý třináctý titul Sáblíková ještě zdaleka nemá. V čele seriálu má nyní 33bodový náskok na Kanaďanku Ivanie Blondinovou, dalších pět bodů ztrácí její krajanka Isabelle Weidemannová.
„Snažím se body moc nepočítat. Nizozemky jsou tady doma. I ty, které minulý týden na mistrovství světa nestartovaly, takže vyhrát bude moct kdokoliv. A pak bude záležet na rozdílu mezi mnou, Ivanie a Isabelle. Bude hodně záležet na tom, jak se to zamíchá,“ vysvětluje Sáblíková.
Jednu jistotu přesto má.
Pokud závěrečnou trojku sezony dojede do třetího místa, Světový pohár vyhraje, nehledě na výsledky soupeřek.
„Jestli je celkový triumf blízko, nebo daleko? Je to hodně daleko, 7,5 kola. Bude to hodně bolet, protože síly docházejí a dochází všem. Nicméně já se těším, a ať už to dopadne jakkoliv, bude to hezké,“ řekla Sáblíková.
„Ale samozřejmě nejlepší bude, když vyhrajeme,“ dodá s úsměvem Novák.
