Ve 33 letech má Sáblíková z mistrovství Evropy ve víceboji bronz. Přesto, že jako už mnohokrát své medailové naděje odkládala ad acta.
„Když jsme jeli do Heerenveenu, Martina mi říkala: Já snad na té Evropě ani nechci startovat. Nemáme najeto dost kilometrů v tréninku, nezávodila jsem,“ líčil kouč Petr Novák. „Tak jsem jí odpovídal: Když už nic jiného, potřebuješ co nejvíc startů před mistrovstvím světa.“
Paráda Sáblíkové. Vyhrála pětku a z evropského víceboje má bronz |
V poločase víceboje držela pátou příčku, přičemž ji víc uspokojila jindy problematická pětistovka než „její“ trať 3 000 metrů, na které tentokrát skončila čtvrtá.
„Strašně mě bolely nohy. Ztráta je taková, že na medaili z víceboje už to nepůjde,“ skepticky pronesla před nedělním programem.
Navzdory svým slovům však mnohokrát v minulosti prokázala, že dovede zavile bojovat s bolestmi těla i s dočasným pesimismem v duši.
Příprava na padrť
Od roku 2016 sužovaly Sáblíkovou závažné zdravotní potíže. Nejprve přetížené vazy v koleni, potom částečný výsuv ploténky a zablokovaný křížokyčelní kloub.
Na přelomu let 2017 a 2018 se svěřovala: „Prožívám nejhorší období kariéry.“
Odepisovali ji, ale místo toho, aby vyklidila bojiště, předvedla po 30. narozeninách velkolepý comeback, ozdobený v posledních dvou sezonách světovými tituly i rekordy na vytrvaleckých tratích.
Naučila se, že méně (nejen tréninkového drilu, ale také přetížení v závodech) je někdy více.
Loni v létě si při přeskakování kaluže zlomila nohu v nártu, ovšem mnohem větší komplikací tentokrát bylo, že musela v covidové době zcela překopat přípravu.
V italském Collalbu, které se v minulosti stalo její víceméně domovskou dráhou, nebyl od 15. listopadu led. Pak musely s kolegyní Zdráhalovou opustit 4. prosince i ovál v Inzellu, nepřístupné pro ně byly také ty v Berlíně a Erfurtu.
„Bez dráhy v Česku se zázraky dělat nedají,“ ulevil si nyní Novák. „V porovnání s Holanďankami je to boj s větrnými mlýny a s neskutečně odlišnými podmínkami, obzvlášť letos. Ony na svých drahách i teď neustále trénovaly a jely spoustu domácích závodů. Martina naopak absolvovala o víkendu teprve druhou trojku a první pětku v sezoně.“
Medaile? Nejdřív nevěřila. Proto jsem maximálně spokojená, říká bronzová Sáblíková |
Přesto ani ledové manko české rychlobruslařce cestu k medaili nezatarasilo. „Patnáctistovka byla psychickým zlomem,“ tvrdila. Úvodní nedělní disciplína se jí vydařila, ve víceboji po ní zůstávala celkově pátá, ale vylepšila si pozici v porovnání s největšími konkurentkami.
Ve finále na trati 5 000 metrů se poté utkala o medaili se ženou, které má co vracet. Ruska Natalija Voroninová jí loni v Salt Lake City ve strhujícím klání na pětce sebrala světové zlato i rekord.
„Startovat s někým, kdo drží svěťák, je pro mě vždycky hrozná výzva,“ říkala Sáblíková. „Proto jsem šla na start hodně nervózní.“
Nebylo to znát. Po počáteční přetahované začala od čtvrtého kilometru Rusce ujíždět. Cílem proletěla za 6:53,22. Voroninovou na hlavu porazila. A ani nikdo další nezvládl pětku rychleji než Češka.
Odměnou byl vícebojařský bronz za domácím duem Antoinette de Jongová - Irene Schoutenová. Radost Sáblíkové se prolínala s úlevou. „Přitom po sobotní trojce jsem si říkala, že tu pětku snad ani nedojedu,“ přiznala. „Tím příjemnější překvapení to je. Jsem maximálně spokojená.“
Nelítá nahoru - dolů
Při neúčasti 34leté Ireen Wüstové, která nepronikla do nizozemské reprezentace, byla Sáblíková ze všech favoritek víceboje nejstarší. De Jongové je 25 let, Voroninové 26, Schoutenové 28, celkově páté Beuneové jen 21.
Ale stále s nimi válčí.
„Pořád si Martina jede to svoje, na medaile. Nelítá výsledkově nahoru - dolů,“ oceňuje kouč.
Dosáhla na stupně vítězů i v heerenveenské atmosféře ticha. Jindy bouřící hala Thialf se divákům uzavřela, přibyla mnohá omezení. „Furt nás upozorňují: Běžte od sebe. Závodnice přijde z dráhy, sotva dýchá a hned jí říkají: Nasaďte si roušku. I proto jsou holky pod tlakem,“ popisoval kouč.
Ve zdejší bublině stráví čtyři další týdny. Po dvou kolech Světového poháru ji tu v polovině února čeká mistrovství světa na jednotlivých tratích.
V posledních dvou letech forma Sáblíkové právě na tomto šampionátu gradovala.
Teď říká: „Letošní sezona je kvůli covidu hodně improvizační. Ale doufám, že moje forma zase půjde během sezony nahoru.“