Ruka baseballového nadhazovače Schneidera bolí bez ustání deset let. „Už nevím, co je to házet bez bolesti,“ povídá.
Po zápase ji leduje. Jde běhat, aby z ní dostal kyselinu mléčnou do noh. Věnuje se poctivě fyzioterapii, pomáhají i lasery, elektrostimulace. „Nadhazovač v baseballu je jedna z největších zátěží na celý pohybový aparát napříč sporty,“ říká. „Je to podobné jako hod oštěpem. Oštěp je sice těžší, ale hodí s ním šestkrát, my s míčkem stokrát za zápas.“
Z volejepodcast iDNES.cz |
Přestože mu je šestatřicet a baseballu obětuje po práci hasiče skutečně hodně, například každé léto s rodinou, neboť extraliga se v Česku hraje od dubna do září, neváhá bolest i dril podstupovat dál. Tím spíš, že na sklonku kariéry zažil největší úspěch.
A vrchol je před ním.
Jako když jde tým z I. A třídy na Barcelonu
Kolegům z olomouckého hasičského sboru koupil zákusky, přijímal vřelé gratulace. Svědomitě si plnil mediální povinnosti, kterých bylo za poslední týdny nevídaně. A teď opora baseballové reprezentace vrhne veškeré úsilí, tedy o svém volném čase, přípravě na nejprestižnější světovou akci - World Baseball Classic. Koná se v březnu a český národní tým složený z amatérů mezi elitní společnost profíků postoupil poprvé v historii.
| This team has made an indelible mark in the history of Czech and world baseball. Thank you guys! ⚾️
#baseballczech #jsmečesko https://t.co/n20MvwqSe3
„Je to, jako kdyby si fotbalové mužstvo z I. A třídy jelo zahrát proti Barceloně,“ nachází Schneider příměr v podcastu Z voleje. „Ale my tam nepoletíme na výlet,“ ubezpečil.
Český příběh zaujal i v zámoří. Tyler Maun, komentátor MLB, uvedl, že jde „bez přehánění o největší výhru v historii evropského baseballu“. Mimochodem, Schneider už ani nepůsobí v extralize, ale jen v prvoligové rodné Olomouci, které chce mnohonásobný český šampion s brněnskými Draky pomoct zpátky do nejvyšší tuzemské soutěže. „Že snad bude hráč z první ligy na takovém turnaji, to je také pěkný příběh,“ mrkne.
Za hendikep to nepovažuje. Ví, jak se nachystat, aby se mohl měřit s nejlepšími pálkaři planety. Odložil plánovaný konec reprezentační kariéry. „Minimálně do března to padlo,“ kývne.
Už druhý den pláču, nepobírám to, hlásí po životním úspěchu baseballista Schneider |
Nadcházející přípravu nazval jako nejbrutálnější v kariéře. „Baseballová příprava je stereotypní, je založená na obrovském drilu, všechno musíte zopakovat tisíckrát. Chci tomu obětovat část každého dne tak, jak jsem se tomu nikdy nevěnoval.“
Nejen o volném čase po práci, ale také v práci. „Výhoda je, že na stanici v Olomouci máme velikou posilovnu, ovál i workoutové hřiště.“
Chce zase zrychlit nadhoz ze 130 kilometrů v hodině na 150. „Rychlost je dobrá devíza, ale nejdůležitější je zvolený typ nadhozu a umístění,“ podotýká. „Veškerá síla jde z nohou.“
Nadhozů je více než deset, většina borců si však na kopci vystačí se třemi. Jeho nejoblíbenější je Slider. „Letí o něco pomaleji, ale pak na konci uhne doleva,“ líčí. „Trefovat se tam, kam chcete, je těžké.“
Český reprezentant Martin Schneider na pálce proti Mexiku během World Baseball Classic.
Na World Baseball Classic vyčerpá dovolenou. Pravděpodobně zamíří do Japonska, kde kromě domácího světového týmu číslo jedna by Česko narazilo v boji o další postup také na Jižní Koreu, Austrálii a Čínu, avšak obsazení skupin ještě není definitivní. „Japonsko je strašně motivační. Baseballisti jsou tam hvězdy, mají vysoké postavení ve společnosti a atmosféra je tam neskutečná, šedesát tisíc lidí fandí,“ těší se Schneider.
Japonskou skupinu by překvapivě upřednostnil i před americkou s bohatýrskými esy z Major League. „Byl by neskutečný sen hrát proti Spojeným státům se všemi našimi idoly, kteří berou třicet milionů dolarů ročně. Ale co se týče atmosféry, raději bychom jeli do Japonska.“
V požáru či na kopci, hlava jede stejně
Schneider předvedl na konci září v rozhodujícím kvalifikačním mači v Regensburgu proti Španělům, tedy přesněji naturalizovaným Španělům, vynikající výkon. Ve čtvrté směně, kdy měl soupeř obsazené všechny mety a hrozil obratem, se ledově klidnému hasiči podařilo směnu dokončit bez inkasovaného bodu.
„Miluju tlak, adrenalin, být pod tlakem. V baseballu si nejvíc užívám, když jsem v nejtěžší situaci. U hasičů je to podobné. Musíme věřit svým schopnostem. Ty dva světy se pro mě strašně slévají dohromady,“ povídá v olomouckém Divadle na cucky. „Nemůžete si připouštět, že se může něco stát. Ať hážu rozhodující zápas, nebo jsem v požáru, kdy nic nevidím, hlava je nastavená stejně. Musíte věřit svým schopnostem, ne že se něco může s prominutím pos...t.“
Baseballista Martin Schneider v podcastu webu iDNES.cz Z Voleje.
Třebaže na úvod kvalifikačního turnaje Česko podlehlo Španělsku vysoko 7:21, rozhodující bitvu vyhrálo 3:1 a mohlo křepčit. „I přestože jsme dostali takovou nakládačku, nesklonili jsme hlavy, nevzdali jsme to. V půlce zápasu jsme na ně zatlačili, dali dva homeruny a skončili jsem tak, že jsme věděli, že to s nimi jde. Že jim umíme dát pět bodů v jedné směně. Tam se začal formovat výkon pro zbytek turnaje,“ vypíchl týmovou pospolitost.
Slzy i spěch domů. Češi dosáhli baseballového ráje a utíkali do práce |
A právě z toho důvodu by byl proti, pokud by se před vrcholnou akcí začaly nabízet zahraniční posily, co si vzpomenou na české babičky.
„Já je tam nechci,“ poví upřímně. „Vím, že to zní špatně, ale oni nebudou schopní za čtrnáct dní absolvovat to naše srdce, to češství. Hrajeme jako tým a to je naše obrovská devíza. Kdyby se teď najednou ukázalo pět Američanů, narušilo by to tým.“
Schneidera těší, že trenér Pavel Chadim se na to dívá podobně. Nechce zasahovat do páteře týmu. „I když říkal, že kvalitních nadhazovačů je nedostatek, že by se hodil. Porazili jsme ale profesionální hráče a postoupili, tak si to zasloužíme odehrát a ukázat světu, že to umíme ještě i na větším levelu,“ míní.
Baseballový boom. Profesionalizace by pomohla
Věří, že český baseball využije boomu. „Reprezentace nikdy takový úspěch nezažila, i když jsme byli jeden odpal od olympiády a na mistrovství Evropy jednu směnu od semifinále. Dílčí úspěchy tam byly vždycky, porazili jsme mistry Evropy. Prohráli jsme sice s Mexikem 1:2, ale hráli jsme dobře proti týmu narvaným profesionály s Major League,“ připomíná.
Přál by si, aby se další generace už mohly baseballem v Česku živit. „Profesionalizace by baseballu pomohla, byla by větší motivace při tvoření základny. Živit se sportem, který milujete, by bylo krásné. Věřím, že tento úspěch je první krůček k tomu, aby se to víc zpopularizovalo,“ přemítá. „Je to ještě hudba budoucnosti.“
Oceňuje však kvalitní práci s mládeží, dobrý český rozvojový program, ačkoli si baseball často volí děti, které talentem nestačí na fotbal nebo hokej, dokáže z nich domácí systém udělat dobré hráče.
Český reprezentant Martin Schneider
„Základna je slušná, vznikají i nové kluby v nebaseballových městech. S mládeží se v Česku pracuje dobře. Je to vidět na reprezentacích; do osmnácti let patříme k nejlepším v Evropě. Rozvojový program je na vysoké úrovni,“ chválí Schneider, jenž sám v Olomouci už také mládež trénuje. „Není to drahý sport a veliká výhoda je, že není daný somatotyp. Může přijít malý kluk, hubený, vysoký, lehce s nadváhou a najde uplatnění.“
Po výhře nad Španělskem senzační postup. World Baseball Classic vítá Česko |
Doufá, že tuzemskému baseballu pomůže také větší medializace. „Je to koukatelný sport, navíc inteligentní. Už Ernest Hemingway řekl, že to jsou nejrychlejší šachy na světě,“ cituje spisovatele. „Pořád musíte přemýšlet. Běhá se tam, slajduje, jsou tam dlouhé odpaly.“
Schneider nelituje, že není ryzím baseballovým profíkem, byť jako většina kluků s pálkou snil o Major League. Hasičské poslání jej rovněž naplňuje. „Obojí dělám s hrdostí, radostí. To povolání miluju, i když tam jsou věci, které radost člověku nedělají. Ale pokaždé, když jsem schopný někomu pomoct, je to dobrý pocit. Podobně jako když na hřišti pomůžu týmu k vítězství.“
