„Mířím tam s velkými ambicemi, stejně jako na každý jiný šampionát. V individuální soutěži bych rád navázal na minulé mistrovství Evropy, kde jsem skončil desátý. A v týmové soutěži bychom rádi prolomili nejlepší osmičku, to by byl parádní výsledek,“ plánoval devětadvacetiletý Rubeš, člen bronzového olympijského týmu na olympijských hrách v Paříži 2024.
Právě své reprezentační parťáky dokázal člen karlovarské Lokomotivy porazit v boji o český titul. Nejprve v semifinále zdolal Jakuba Jurku, ve finále pak veterána Jiřího Berana.
„Určitě mi to dodalo sebevědomí. Každý turnaj je jiný, ale obhájit titul je skvělé. A když k tomu porazíte takového světového šermíře, jako je Kuba, je to o to cennější.“
Evropské medaile se měly původně rozdávat v Tallinnu. Jenže estonské úřady odmítly zaručit, že vpustí na šampionát ruské a běloruské reprezentanty. Šermířská federace FIE, která je vůči ruskému válečnému agresorovi na Ukrajině shovívavější, tak turnaj přesunula do Francie.
„Evropa je nejtěžší soutěž na světě kromě olympiády. Schází se obrovská konkurence, okolo sta nejlepších závodníků. Při Světovém poháru je to klidně čtyřnásobek. Samí mistři světa, Evropy, olympijští medailisté,“ uvažoval Rubeš a připustil, že je třeba mít i štěstí na los.
„Porazit musíte každého, když chcete úspěch. Ale někdo vám prostě sedí víc a někdo méně. Záleží na momentální formě.“
