„Už jsem se s ní smířil,“ pokyvuje hlavou rodák z Nymburka. Spolu se stříbrem (1000 m) a bronzem (500) z loňského MS v Moskvě už má šest seniorských medailí z velkých podniků včetně ME - do vyrovnání úctyhodné Doktorovy sbírky mu chybí „jen“ 22 cenných kovů. „Jo, mám našlápnuto,“ směje se.
Od pondělka trénujete v Račicích, předtím jste trávil několik dní v Miláně. Co jste v dějišti letošního mistrovství světa dělal?
V Miláně se závodí v jezerní zátoce, není to umělý kanál jako v Račicích, takže jsem si potřeboval tu trať osahat. Není přehledná jako tady, nemá vratný kanál ani ji nelemují rovné břehy, takže se dají očekávat vlny. Vyzkoušel jsem si ji, je obtížnější, ale půjde tam o hodně.
Kolik lodí postoupí na olympijských tratích 200 a 1000 metrů z Milána na hry v Rio de Janeiru?
Mělo by to být vždy prvních šest lodí, a když mě porazí Brazilec, který má účast na olympiádě jistou, tak můžu být i sedmý. A kdyby to nevyšlo, příští rok na jaře budou „donominační“ závody v Duisburgu. Doufám, že se mě týkat nebudou.
Vy ale budete mít v Miláně jistě větší cíle než šesté či sedmé místo...
Kvůli tomu, že jsem byl loni v Moskvě na kilometru stříbrný? To vůbec nemusí hrát roli. Stačí, aby fouklo jinak, než potřebuju, a všechno se prohází. Ale postup na kilometru bude důležitý i proto, že si zatím nejsem jistý, jestli budu o totéž usilovat na dvoustovce.
V lednu jste byl v Salcburku na testování ve středisku týmu Red Bullu. Prozradíte, o co šlo?
Já tam byl už před rokem, vybrali si mě podobně jako Vavřince Hradilka nebo Evu Samkovou. Teď tamní odborníci zjišťovali, jestli jsem se za tu dobu nějak posunul. Za pomoci nejrůznějších přístrojů a testů došli k závěru, že ano, že jsem se zlepšil jak po fyzické, tak psychologické stránce. Je to oboustranně prospěšná spolupráce, oni za jistou podporu chtějí nějaké fotografování a podobně.
Za dvacet dní začne v Račicích mistrovství Evropy, kde budete spolu se členy čtyřkajaku nebo deblkanoe Radoň - Dvořák patřit k hlavním českým triumfům. Připouštíte si, že je šampionát tak blízko?
Vůbec ne! Jsem v klidu a nijak to nehrotím. Možná to přijde až po nominačních závodech, které budou 21. dubna, ale zatím jsem v pohodě a snažím se tvrdě trénovat.
Budete ale závodit v domácím prostředí. Žádný tlak na vás dolehnout nemůže?
O to víc se na závody těším. Věřím, že domácí prostředí a přítomnost fanoušků nebo členů rodiny nám přinese oproti soupeřům výhodu, budeme se snažit, abychom udělali radost také jim.
Mohou příznivci v Račicích vytvořit podobnou atmosféru, jako to bylo například při halovém mistrovství Evropy v O2 areně?
Kéž by! Jenže to se asi nestane, Račice jsou dost stranou. Škoda, že mistrovství Evropy nemůže být v Praze, k Vltavě by určitě přišlo mnohem víc lidí. Do noty nám nehraje ani skutečnost, že v té době začne v Praze a Ostravě mistrovství světa v hokeji. Přesto věřím, že nás domácí atmosféra požene dopředu, určitě nebudeme závodit před prázdnou tribunou nebo vylidněnými břehy.
