Český singlkanoista Martin Fuksa se raduje se z titulu mistra Evropy v

Český singlkanoista Martin Fuksa se raduje se z titulu mistra Evropy v rychlostní kanoistice na olympijské trati 1000 metrů na šampionátu v portugalském Montemor-o-Velho. | foto: Vít Chalupa

Nástupce Doktora uvidí MS jen v televizi. Snad se nebudu trápit, doufá

  • 0
Zatímco reprezentační kolegové ladí formu na nastávající mistrovství světa, on chodí k lékařům na kontroly. Mnozí myslí na medaile, ale on může maximálně posilovat. Talentovaný kanoista Martin Fuksa, který letos zazářil jako meteor a mimo jiné získal dvě zlata z mistrovství Evropy, stále nemůže zakleknout do lodě a uchopit pádlo.

Duisburg, kde se šampionát uskuteční příští týden od 29. srpna do 1. září, před několika dny "odpískal". Kvůli bolavému pravému koleni.

Definitivní rozhodnutí padlo v sobotu. "Už delší dobu jsem zvažoval, že nemá cenu na Duisburg myslet, ale pořád jsem doufal - co kdyby se stav kolena zlepšil ze dne na den? Bohužel se tak nestalo, na vodu budu moci až příští týden," krčí rameny.

S rodinným týmem, tátou Petrem a dědou Josefem, bývalými kanoisty, kteří jej v Nymburce trénují, si řekli, že je třeba věc uzavřít. "Taťka pak zavolal reprezentačnímu trenérovi Pavlu Hottmarovi. V tu chvíli mi nebylo nejlíp, vždyť jsem letos absolvoval životní sezonu. Ale už jsem v pohodě," tvrdí dvacetiletý rychlostní kanoista pražské Dukly.

U televize bude hlava šrotovat

Ještě počátkem srpna, po návratu z mistrovství světa do 23 let v Kanadě, kde už jej bolesti do kanoe nepustily, věřil, že brzy začne s tréninkem.

"Lékaři mi našli v koleni zánět bursy, což je takový váček, který promazává kloub. Jenže po Kanadě specialisté objevili další problém - kvůli oslabení imunity se mi v namáhaném koleni usadil zlatý stafylokok, bakterie, která předtím cestovala tělem."

"Teď už jsem v pohodě, bolesti dávno ustoupily. V pondělí jdu k profesorovi Pavlu Kolářovi na poslední kontrolu a potom už budu moci trénovat," těší se mladík, jemuž pomohla antibiotika.

Kolegům z reprezentace, kteří se chystají na šampionát, však přece jen trochu závidí. "Připravují se na vrchol sezony, kde můžou něco dokázat. A já, který jsem to měl letos tak krásně rozjeté a chtěl o medaile usilovat taky, zůstanu bokem. Taky mě trochu mrzí, že o mně teď nikdo nebude vědět. Lidi si třeba řeknou - no jo, tak ten teda rychle skončil. A další šance bude až příští rok," přemítá.

Nicméně tvrdí, že se nehroutí, že první zklamání nebo hořkost jsou pryč. "Už je to lepší, musím být realista. Nemělo cenu riskovat zdraví," pokyvuje hlavou.

Brzy prý se ale pocity lítosti mohou vrátit. "Až sednu k televizi, nejspíš mi to zase začne šrotovat v hlavě. Uvažoval jsem, že bych na ty přenosy ani nekoukal, jenže to nejde. Kanoistika je prima, snad se trápit nebudu," doufá.

, Lidové noviny

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž