Kvůli zrušeným závodům se Fuksa mohl alespoň věnovat nejbližším. A to více než důkladně. „No tak jo, když už se o tom šušká. Novinářům jsem to ještě neřekl, ale minulý týden jsem se oženil,“ usměje se v rozhovoru pro iDNES.cz čerstvý ženáč.
Fotky vaší přítelkyně Anny na sociální síti z rozlučky se svobodou už mnohé naznačovaly. Kdy a kde jste do toho „praštili“?
Minulý čtvrtek. Brali jsme se ve Dvoře Tuchotice, kousek od Kutné Hory. Je to taková stodola s rozlehlou zahradou, kde se svatby konají často. Nejdříve jsme měli na zahradě obřad a pak jsme se přesunuli do stodoly na hostinu. V ní jsme měli bar, grilování i večerní párty. Bylo super, že jsme měli všechno na jednom místě včetně ubytování. Do toho krásné počasí, takže idylka. Až jsem byl pozdě večer smutný, jak rychle to uteklo.
Jste nymburský patriot. Proč jste si vybrali pro místo svatby právě statek u Kutné Hory?
Já bych to klidně „zvládl“ i nějak postaru: obřad v Nymburku a pak nějakou hezkou hostinu ve městě. Stodolu v Tuchoticích si vybrala Anička, ta furt sledovala svatební blogerky a videa. Teď už jsou svatby jiné než dřív, mnohem originálnější. Na zmíněnou stodolu narazila někde na internetu. Když jsme se tam ale jeli poprvé podívat - to bylo někdy začátkem roku - tak jsme si tam svatbu nedokázali představit. Ve stodole strašná zima, neuklizeno, nikde žádné rostliny... Ale v létě to byl pravý opak - vše rozkvetlé a nádherně upravené.
Takže jste přítelkyni za odměnu, že to tak krásně vybrala, nasadil prstýnek...
Přesně tak, Anička to vybrala moc dobře, musím ji pochválit. Ale za odměnu toho ode mě dostává mnohem víc... (úsměv)
 |
Bylo celé léto ve znamení příprav na svatbu?
Dá se to tak říct. Hlavně poslední tři týdny byly hektické. Ale ještě nás čekají líbánky. Původně jsme chtěli někam do zahraničí, ale to asi kvůli současné situaci ve světě nevyjde. Takže v září vyrazíme na pár dní někam do Čech a tu pravou svatební cestu si necháme na příští rok. Plánujeme, že ji strávíme na Bali.
Když máte v létě volno, dáváte přednost úplnému relaxu, nebo aktivnímu odpočinku?
No, někdy jsem schopný nedělat pár dní vůbec nic a v uvozovkách proflákat celý den u vody. Brzy se ale ve mně probudí sportovec a vyrazím třeba na beachvolejbal. Toto léto, kdy nebyly skoro žádné závody, jsem si třeba odpustil den dva tréninku a vyrazili jsme s Aničkou na výlet. Rádi poznáváme nová místa a většinou to spojíme s dobrým jídlem. Naposledy jsme byli třeba na Kokoříně a na Bezdězu. Úplně nejraději pak mám Jizerky.
Vzpomenete si na svou nejkrásnější letní dovolenou?
Pro mě je opravdová dovolená, když „vypadnu“ z rodného Nymburka někam k moři. Kdybych měl ale vybrat jen jednu, která se mi fakt zaryla do paměti, tak to je dovolená na řeckém ostrově Mykonos. Bylo to vůbec první léto, kdy jsme byli s „Áňou“ spolu a celý ostrůvek projeli na skútru od pláže k pláži.
Martin FuksaSedmadvacetiletý rodák z Nymburka je reprezentantem v rychlostní kanoistice. Vyrůstal v rodině, která se kanoistice dlouhé roky věnuje, začínal v roce 2006 v oddíle TJ Lokomotiva Nymburk, kde jej vedli trenéři Josef a Petr Fuksovi (děda a otec). Je dvojnásobný mistr světa v kategorii C1 na 500 metrů. Zúčastnil se letní olympiády v Riu, kde skončil na trati 1000 metrů pátý. Zároveň je osminásobným evropským šampionem. |
Jiný dopravní prostředek jste zvolil koncem června na Orlíku, kde jste se v rámci cyklistického seriálu Kolo pro život utkal i s veslařem Ondřejem Synkem. Užil jste si to, nebo spíš přežil?
Ondra jezdí v rámci tréninku denně, to já jen výjimečně. Takže bylo jasné, že mě musí porazit. Nakonec ale nedojel vinou lehkého zranění do cíle, takže jsem vlastně vyhrál já (úsměv). Bylo to ale opravdu hodně náročné. Na konci závodu se mi úplně klepaly nohy a byl jsem totálně „mrtvej“. Ještě nikdy jsem totiž závod na kole nejel, natož trasu dlouhou skoro šedesát kilometrů. Na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kolikrát jsem takovou vzdálenost ujel rekreačně. Jsem z nížiny, a když už vyrazím na kole, dá mi zabrat každý kopec.
Ještě do nižší nadmořské výšky jste vyrazil na jaře, když jste v Hřensku (s nadmořskou výškou 115 metrů je nejníže položenou obcí ČR - pozn. red.) v rámci promo akce pózoval fotografům v tamních soutěskách...
Dalo by se říct, že v přírodě jsem pořád, ale tohle bylo něco úplně jiného. Mohl jsem se rozptýlit a vypnout v době, kdy jsem měl celkem nechtěně příliš mnoho času. Připomínalo to cestu do pravěku. Se štábem jsme tam pobývali v době před uvolněním vládních opatření, takže jsme tam byli jen sami s převozníkem. Projížděl jsem tiché uzavřené soutěsky a vnímal tu magickou atmosféru a absolutní ticho, které protínalo jen cvakání foťáku a záběry pádlem. Navíc mám rád kreativní práci, jako je úprava fotek a videí, takže mě to bavilo i v tomhle ohledu. Do Českého Švýcarska jsem se pak ještě v létě vrátil, když jsme vyrazili po cyklostezce podél Labe z Děčína do Německa.
Jak jste trávil letní prázdniny v dětství, také u vody a na kole?
Vzpomínám, že jsem jako malý kluk hodně jezdil na kole s babičkou a dědou. Měli jsme každé léto napsaný přesný itinerář tras, kam vyrazíme. A každý den jsme se ho snažili splnit. Jezdili jsme třeba do Sadské nebo do Poděbrad. A taky jsem hodně blbnul s kamarády. Před barákem jsme si postavili branky a hráli „letní“ hokej.
Vrcholem sezony pro vás měla být olympiáda v Tokiu, která však byla přeložena na příští rok. Bylo pro vás těžké se vyrovnat s jejím odkladem?
Asi dva dny po oznámení, že olympiáda letos nebude, jsem z toho byl fakt hodně smutný. Měli jsme totiž za sebou tvrdou přípravu v Portugalsku a už jsme měli jen ladit formu v Čechách. Těšil jsem se, jak ji v létě prodám. Postupně jsem se z té zprávy nějak oklepal a věřím, že příští rok si to vynahradím.
Spravil jste si náladu alespoň na mistrovství republiky v Račicích, kde jste vybojoval hned sedm zlatých medailí?
Ano, po dvou letech jsem si dal opět výzvu, že chci titul z každého závodu, do kterého na českém šampionátu nastoupím. To se mi podařilo možná i proto, že jsem letos za sebou neměl spoustu závodů jako dříve. A také mi přišlo, že před dvěma lety jsem byl mnohem víc vyždímaný.
Fuksa ukončil sezonu, na SP do Szegedu nepojedeKanoista Martin Fuksa už letos závodit nebude. Mistr světa a Evropy se nechystá ani na Světový pohár do maďarského Szegedu, který zůstává jako jediný velký mezinárodní závod v sezoně poznamenané koronavirem naplánovaný na konec září. Společně s bratrem Petrem se bude Fuksa připravovat na příští rok, kdy by se měla konat odložená olympiáda v Tokiu. „Ještě před svatbou přišlo rozhodnutí, že se ruší říjnové mistrovství Evropy, které pro mě bylo největším lákadlem. Brácha odpískal sezonu jako první s tím, že se za měsíc do Světového poháru nedokáže dostat do dobré formy. A já pak taky řekl, že se na to vykašleme a připravíme se na příští rok,“ uvedl v tiskové zprávě svazu. Sedmadvacetiletý kanoista věří, že se od 23. do 27. září v Szegedu závodit bude, ale zatím pořád není jasný program SP. „A kdybych začal trénovat a třeba za tři týdny mi řekli, že závody nebudou, byl bych naštvaný. Navíc jsem měl delší volno, trvalo by mi chvíli, než bych se do toho zase dostal. A bůhví, jak bych tam dopadl," přemítal Fuksa. Do plné přípravy se vrhne na začátku října. Věří, že by mu delší volno mohlo prospět. „Měl jsem ho i v roce 2016, kdy jsem byl na podzim tři měsíce v přijímači. Ten další rok pak byl super, měl jsem hodně energie. Třeba to bude něco podobného. Odpočinu si a pak super natrénujeme. Doufám, že to v příští sezoně budeme moct prodat, nejlépe na olympijských hrách,“ dodal. (ČTK) |
