„První reakce manželky byla: V žádném případě!“ líčí pětatřicetiletý český mistr se Zubřím, který se k ženské házené dostal v Norsku právě díky svému vztahu.
Měl jste jasno hned, že přeberete tým po Jiřím Tancošovi?
Moc času na rozmyšlení jsem neměl, asi týden. Byly nějaké otazníky, možná i lehce vykřičníky, proč ne. Na druhou stranu jde o příležitost a výzvu, což to překonalo.
Rodinné vykřičníky?
Ano. Předtím jsem sice byl asistent, ale pozice hlavního trenéra ve spojení s manželkou je otazník s vykřičníkem zároveň. Jak to bude fungovat, jestli nám to nepřinese problém do osobního života. Probírali jsme to důkladně. Taky to, jak na náš vztah bude reagovat tým, jestli nebudou nějaké trable s tím, že jsme si blíž. Ale fungovalo to rok, nějakou pozici jsem měl už předešlou sezonu a nebyl problém. Takže věřím, že nebude ani teď.
Most dostal výjimku, Evropu smí hrát ve své hale: Přes Skopje můžeme postoupit![]() |
Radil jste se i s týmem?
Probírali jsme to s manželkou. Možná i ona s nejbližšími spoluhráčkami, to nevím. Její první reakce byla: V žádném případě! Ale den za dnem, jak si to promýšlela, jí to dávalo smysl. Nakonec to, že budu hlavní trenér, vzala s nadšením.
Ona je reprezentantka a lídr týmu, takže nepotřebuje být protežovaná. I to hrálo roli?
Určitě. Pozici nějakou má a navíc družstvo funguje jako kolektiv velice dobře, jsou fajn a podporují se. Není tam žádný negativní článek. V tom bylo všechno jednodušší.
Už loni to fungovaloAdéla Stříšková o působení manželského tandemu Šustáčkových v Mostě. „Napadne každého, jak roli trenéra a hráčky, kteří jsou manželé, tým vezme. Ale my už minulý rok viděly, že to fungovalo. Nikdo by si toho nevšiml, ani na střídačce, ani v šatně. Nebude to problém, jsme s tím seznámené a v pohodě. Markéta je opora, místo si zaslouží sama a není to o tom, že Matěj je náš hlavní kouč. Dokáže nám porozumět právě i díky tomu, že Markéta je naše spoluhráčka. Občas ví, co se nám v hlavách honí, to je výhoda.“ |
Čekal jste, že v 35 letech budete hlavní trenér a ještě k tomu v ženské interlize?
Záleží kdy. Před třemi lety ještě ne. Ale tak nějak jsem k tomu směřoval. Z mužské házené jsem se k ženské dostal během působení v Norsku, kde jsem trénoval. Markéta hrála v Molde, já dojížděl asi hodinu do Kristiansundu. Vedl jsem dívčí a ženské kategorie, protože v tom regionu nebyl chlapský tým na vyšší úrovni, jen od třetí ligy níž. A když loni zavolali z Mostu, vtáhlo mě to. Pak mi reprezentace juniorek nabídla pozici druhého asistenta. Ani jsem to neplánoval a najednou jsem byl v ženské házené. A jsem spokojený.
V čem je největší rozdíl v mužském a ženském kolektivu?
Z trenérského pohledu, že musíte víc našlapovat a řešit věci rozumněji. Být i psycholog. Kdežto u chlapů si většinou všechno řeknete, jak to je. Když to někdo nepřijme, na hřišti si to vyříkáte a pak už je to v pohodě. U holek to až tak nefunguje. Musím být opatrnější, jak a co říkám.
A vložíte do vaší hry i prvky z mužské házené?
Snažím se. Musím brát ohled na to, jaké mám hráčky a tým. Ony nejsou špatné a myslím si, že z prvků mužské házené můžou těžit. Házená k tomu směřuje, hodně duelů jedna na jednu, rozhodování, jednoduchost. To bude základní kámen naší útočné hry. Obranu chci variabilnější a pokračovat v agresivitě a aktivitě, o což jsme se snažili už v poslední sezoně. Byla by škoda nevyužít toho, že máme široký a kvalitní kádr.
Přesto jste v minulé ligové sezoně skončili až třetí, Most ve finále play off chyběl poprvé od roku 2013. Proč?
Sezonu jsme si zanalyzovali, každý si k tomu řekl své. Vyšlo z toho, že byla dost rozházená kvůli zraněním. Začínali jsme v určité sestavě, ale ta se dvakrát třikrát otočila. Kvůli tomu jsme nezískali konzistentní výkonnost a trošku nám to haprovalo. Přesto to vyústilo ve druhé místo v Česku a solidní pozici pro play off, bohužel v něm šlo o odraz celé sezony. Převážnou většinu času jsme byli lepší tým, ale nedokázali jsme to překlopit do výher. Asi rozhodly hlavy, jak jsme se s tím celý ročník prali. Nebyl nikdo, kdo by tým vysloveně zvedl, kdo by zavelel, kdo by to zlomil, i když holky se snažily.
Kacířská myšlenka: nebude to nakonec dobře, že se po 11 titulech vrátí do Mostu zase hlad?
My z té slabiny, z toho, co nás potkalo, můžeme těžit a snažit se to využít. Určitě se tímto směrem budeme hecovat. Hlad v nás musí být znovu a věřím, že bude.
Vyrovnává se podle vás československá soutěž?
Já nejsem v interlize ani v ženské házené tak dlouho, abych to mohl hodnotit, ale přijde mi, že ano. Dřív Most ostatní válcoval a někdy to vypadalo, že je s prvním kolem rozhodnuto. A teď to tak není. Konkurenci tvoří Slavia, Kynžvart, Písek... I další se přibližují.
Cíle jsou zlaté?
Jdeme za tím. Všechno ostatní je v Mostě trošku neúspěch. Vždy je těžší titul obhajovat – a my ho letos neobhajujeme. Třeba bude lepší, že nejsme až takoví favorité.
Můžete mít mužský i ženský titul, zlato jste jako hráč slavil se Zubřím. Jak vám chutnalo?
Bylo to divoké! (smích) Je úžasné vyhrát, těžko popsatelné. Takové zadostiučinění za to, co házené dáváte odmalička. Jak dřete i v daném roce. Pak to vyústí v euforii, jakou si člověk jen tak nezažije.
Mostecký kádr se příliš nezměnil, takže mu navzdory třetímu místu věříte?
Určitě. Je výhoda, že kádr je stabilní a holky se znají. Můžeme z toho těžit. Když jsem Most sledoval minulé roky, vždycky změnil pět šest hráček a tahounek. Začínat znovu zabere pomalu celou přípravu, než se tým pozná, než poznají trenéra, než přeskočí jiskra a začnou si důvěřovat. A my to nemusíme řešit. Kariéru ukončila Kroftová, na pravé křídlo máme místo ní Vujnovičovou. Pazderová šla do Slavie. Vrací se Francouzka Grollierová po zranění, bohužel Kuxová bude rok mimo. Andrýsková (už Svobodová) laborovala se zraněními často, už je ready a zaklepu, že to snad půjde.
Házenkářky Mostu mění trenéra, Tancoše střídá asistent Šustáček: Chceme zpět titul![]() |
Ve 2. předkole Evropské ligy vyzvete severomakedonského mistra ze Skopje. Jste favorit?
Vnímám, že papírově bychom je měli přejít, nechceme se role favorita zříkat. Člověk ale nikdy neví, jestli k nim zrovna nepřišly posily, jestli někdo nepřinesl peníze. To se uvidí. Seženeme materiály k analýze.
Most už tři roky nehrál skupinovou fázi pohárů. Teď je šance?
Pokud postoupíme přes Skopje, záleží, koho nám nalosují. Budou tam složití, ale i hratelní soupeři. Je to náš cíl. Budeme za to bojovat, i kdybychom favorit nebyli. Jestli se tým semkne a bude šlapat, proč ne.
Vedete ho sám bez asistenta?
Ano. Mám kondičáka, trenéra brankářek Jirku Tancoše, který je zpátky u dorostu, ale asistenta ne. Někoho jsem hledal, jenže se neobjevily žádné možnosti, tréninky jsou tak náročnější na vedení. Musíme to zvládnout, o to víc budu potřebovat pomoc holek, o to bude spolupráce s týmem bližší.































