|
PŘÍBĚHY |
Je to pocit plný úzkosti, který vás sevře při návštěvě areálu Za Lužánkami v Brně.
Na skoro posvátném místě, které pamatuje největší slávu brněnského sportu, nyní trčí dvě šeredné ruiny.
Cestou od parku Lužánky vás nejdřív vystraší vrak hokejové haly. Kdysi ji obepínal nekonečný had fandů, dychtících spatřit zbožňované hrdiny Rudé hvězdy, později Zetoru Brno. Dnes byste se báli vkročit dovnitř.
O kus dál chátrá fotbalový kolos. Dřív jej plnil padesátitisícový dav příznivců Zbrojovky a poté i Boby Brno. Nyní je stadion na odstřel.
Trpí však nejen mýty opředené stavby. Mimo své stánky strádají i následníci jejich obyvatel, brněnské kluby Kometa a 1. FC.
Jako těla bez duše. „Za Lužánkami je všechno, celá naše historie. Mimo ně nikdy nebude klub tím, čím byl,“ tvrdí šéf fotbalového klubu 1. FC Brno Karel Jarůšek.
Fotbal: od davů k nezájmu
Nikdo nikdy přesně neurčil, jakou má fotbalový gigant za Lužánkami kapacitu. Jisté však je, že když na něm v době své největší slávy v 70. letech válela Zbrojovka, scházelo se na její zápasy k padesáti tisícům fandů.
|
Zašlá sláva Fotbal - Ratíškovice Fotbal - Poštorná, D. Kounice Hokej - Rosice Hokej - Hodonín Volejbal - Zbrojovka Brno |
Není divu, že za tak ohromné podpory vzniknul nezapomenutelný tým, který v roce 1978 pro Brno vydobyl stále jediný mistrovský titul. „Tehdy se sešla výjimečná parta. Ale to byla jen třetina úspěchu,“ vykládá tehdejší šampion Jarůšek. „Druhou třetinou byl trenér Josef Masopust. A tou třetí fantastičtí diváci.“
Ti v dnes nepředstavitených počtech mířili s týmem i na daleké cesty. Doma pak kromě tribun plnili i ovál kolem hřiště. „To se ani nedá popsat, jaký to pro nás byl motor,“ vzpomíná pohnutě Jarůšek. „Co nám to dodávalo sebevědomí! Vůbec jsme si nepřipouštěli, že bychom mohli prohrát.“ Ještě před desíti lety nebyla na tehdejším Boby výjimkou třicetitisícová návštěva.
A dnes? Po přesunu do Králova Pole v říjnu 2001 je zájem mizivý, letos chodí na Brno v průměru pod 3000 lidí. „Je to začarovaný kruh. Nejsou výsledky, nejsou diváci. Potřebujeme se vrátit za Lužánky,“ stýská si Jarůšek z pozice šéfa Brna.
Hokej: od titulů k potupě
Ještě hlubší a drtivější pád poškrábal lesk brněnského hokeje. Na přelomu 50. a 60. let byly tehdejší kluby Rudá hvězda a následně ZKL Brno nepřemožitelné, posbíraly dohromady úžasných 11 mistrovských titulů.
„Dva měsíce před sezonou se stály dlouhé fronty na permanentky. Celý rok pak bylo vyprodáno,“ pamatuje brněnská legenda Vlastimil Bubník.
A nyní? Pokračovatel slavné tradice, Kometa, už deset let nenahlédla do nejvyšší soutěže. Po odchodu z Lužánek v roce 1997 klub trpí, před čtyřmi lety dokonce spadl až do třetí nejvyšší soutěže.
Až v uplynulém roce se pod vedením nového šéfa Libora Zábranského zablýsklo v Kometě na lepší časy. Tým přitáhl diváky a konečně usiluje o návrat do elitní společnosti.
Návrat za Lužánky je ale pořád v nedohlednu.
|
Fotbalisté našli archiv v kontejneru, „V kontejneru před stadionem jsem našel diplom za titul mistra republiky v roce 1978 a unikátní fotku z otevření stadionu za Lužánkami,“ vykládá šéf současného 1. FC Brno. Nyní obě vzácnosti hrdě visí v jedné z místností stadionu v Králově Poli. Další z mnoha památek dávné slávy Brna však leží mezi odpadky. „Něco se zachránilo, ale většina věcí zůstala na starém stadionu. Při stěhování do Králova Pole je nebylo kam dát,“ vypráví pracovník 1. FC Brno Antonín Suchánek. V Brně nyní toužebně vyhlížejí návrat za Lužánky. „Tam je srdce klubu,“ hlásí Jarůšek. Na plánovaném novém stadionu chtějí Brňané znovu připomenout honosnou historii. „Uděláme tam síň slávy,“ plánuje šéf klubu. Mezi nemnoha zachráněnými fotbalovými relikviemi vyčnívá jediný mistrovský pohár Zbrojovky z roku 1978. Takových měl kdysi brněnský hokej jedenáct. Čtete správně. Měl! Jenže místo muzea, které by si druhý nejslavnější klub československé historie zasloužil, se současný archiv klubu vleze do jediné krabice. A ani ta není jeho. „Máme ji pouze zapůjčenou od pana Klímy. A máme ještě pár pohárů, které jsme našli poházené ve skladu po zemi,“ říká současný šéf hokejové Komety Libor Zábranský. Stejně jako fotbalisté, také hokejisté „poztráceli“ svou minulost při útěku z rozpadajících se Lužánek. Poztrácený archiv slavného klubu se však nyní těžko získává zpět. Klub letos v programech k zápasům vydával i výzvy k fanouškům, v níž žádal o pomoc při dohledání historických dokumentů. A hlavně pohárů. „Zájem o ně máme. Ale ne za cenu, že nás bude chtít někdo oškubat,“ oznamuje Zábranský. |
Velodrom plnily zájezdy ROH i duely se Sověty
Brno - Bývala to pýcha Brna: betonový ovál pro dráhové cyklisty. Brněnský velodrom.
Kdysi se po něm proháněli takoví borci, kteří to dotáhli až na olympijské zlato. Tak jako v roce 1964 v japonském Tokiu Jiří Daler ve stíhačce jednotlivců.
Dvakrát se pak velodrom dočkal pořádání mistrovství světa.
Podobná pocta je nyní nedosažitelná. Ubylo i diváků. Loni tak zaplnilo velodrom nejvíce návštěvníků při studentském Majálesu.
Také proto se to dnes zdá nepředstavitelné. Ale před lety dorazilo na tribuny velodromu na cyklistické závody i deset tisíc diváků.
„Největší návštěvnost byla v sedmdesátém roce, kdy bylo mezistátní utkání se Sovětským svazem. To byl velodrom úplně plný,“ vzpomíná Zdeněk Valenta, současný šéf Favoritu Brno, pod nějž velodrom patří. „Tehdy byla cyklistika populární. Lidi chodili na závodníky, kteří získávali medaile i na mistrovství světa. Spousta jezdců byla místních, Brňáci byli úspěšní.“
Velodrom, to ovšem nebyly jen šampionáty a mezistátní utkání. Tribuny se každoročně plnily i při strojírenském veletrhu.
„Při něm se pořádaly šestidenní závody. Na veletrh vypravovaly fabriky zájezdy ROH. Lidi měli prohlídek do oběda dost, od dvou odpoledne pak začínaly na velodromu závody,“ popisuje Valenta.
Nyní sní velodrom o nové budoucnosti. Příští rok navíc oslaví Favorit Brno i brněnská Dukla výročí padesát let od svého vzniku.
„Minulá doba už se určitě nevrátí,“ povzdechl si Valenta. „Nám se podařilo získat nějaké prostředky od ministerstva školství. Máme i příslib města, že nám nenechají velodrom spadnout na hlavu. Uvažujeme o rekonstrukci. Ale záleží na financích.“
