Možná je lehce nakřáplý, ale o to hladovější do Kataru odletí. Jednak kvůli nedostatku zápasů, které má letos za sebou. A taky kvůli tomu, že musí hubnout. Před sezonou se totiž vrátil do kategorie do 100 kilogramů a momentálně mu váha ukazuje číslo 109.
„Mám na to devět dní to shodit. Kilogram na den, to jde,“ culí se. „Dost kluků se mi po návratu smálo. Hlavně ti z těžší váhy. Třeba Guram Tušišvili se tlemil, jak jsem vychrtlý. Ale pro ně i pro mě je to zase nový impulz.“
Hubnutí jsem čekal horší
Krpálek ho potřeboval. Poté, co po zlaté olympiádě v Riu 2016 přešel z kategorie do 100 kilogramů do té bez limitu, chvíli trvalo, než si na všechny přítomné obry zvykl. Pak je ale postupně zkrotil a nakonec se v Japonsku stal mistrem světa a podruhé i olympijským šampionem. Jako první ve dvou nejtěžších judistických kategoriích.
Zůstat stát na místě? To pro něj nikdy nebyla cesta. Potřeboval novou motivaci, výzvu, která by ho přinutila k tvrdému tréninku. A návratem do kategorie, ve které s elitním judem začínal, ji našel.
„Oba jsme se shodli, že to bude dobrý krok. Musel kvůli tomu upravit stravu, snížit váhu. Ožil, polilo ho to živou vodou,“ všiml si kouč Petr Lacina.
Po sedmi letech najednou zase začal řešit, co si dá k snídani, obědu či večeři. „Čekal jsem to fakt horší po té dlouhé pauze, ale první shazování na závody šlo dobře. Taky jsem si od toho sliboval, že nebudu tak často zraněný. Ve vyšší váhovce jsem byl za poslední roky pochroumaný opravdu často a dával jsem to za vinu i faktu, že jsem se pral i s o sedmdesát kilo těžšími judisty. Tomu už jsem se chtěl vyhnout,“ líčí.
Český svaz juda nesouhlasí s Rusy na MS, ale výpravu na šampionát pošle |
Asi správný předpoklad, jen letos nevyšel. Krpálek si tělo pošramotil i letos, hned na druhém turnaji v sezoně.
Může narazit také na Rusa
Na prvním přitom zazářil, v Portugalsku hned získal bronz. Jenže pak ve druhém kole pařížského Grand Slamu nešťastně upadl na rameno a poranil si klíční kost. „Měsíc a půl jsem se pak dával do kupy,“ kývne dvojnásobný mistr světa.
Týdny měl ruku jen zafixovanou, nemohl pořádně trénovat. Následný rentgen však žádné závažnější poranění neodhalil, a tak Krpálek mohl před pár týdny restartovat přípravu směrem k prvnímu vrcholu sezony.
A že ji pořádně nakopl.
Týden strávil v Gruzii, na čtrnáct dní odjel do svého milovaného Japonska, kde se s ním chtěli utkat judisté z obou nejvyšších kategorií a on je ochotně přijímal. „Několik tréninků jsem absolvoval s japonskou reprezentací, mohl jsem si porovnat síly s těmi nejlepšími a pralo se mi fakt dobře. Rameno drží. Ještě není stoprocentní, ale skoro už jo,“ popisuje.
V Praze ho teď čekají poslední tréninky před odletem do katarského Dauhá. Bude pracovat hlavně na technice, zápasové praxi.
„V téhle nižší kategorii je všechno dynamičtější. Lukáš se bude muset prát, nesmí nikde zachrápat. Pořád musí být v pohybu, na nic nečekat a seřezat je,“ tvrdí Lacina. „Ale věřím, že to zvládne. Má za sebou skvělý kondiční blok, pestrý trénink. Vypadá líp, než bych čekal.“
Na turnaji může po roce narazit i na ruské soupeře, které Mezinárodní judistická federace před šampionátem vrátila do hry, s čímž Český svaz juda nesouhlasí. „Nicméně vzhledem k důležitosti olympijských her pro sportovce České republiky se reprezentace po konzultaci s Národní sportovní agenturou mistrovství světa zúčastní,“ uvedl na tiskové konferenci Martin Prokeš, místopředseda svazu.
Český šampion má ve své kategorii Rusy hned dva. Co když proti nim nastoupí? „Nad tím nepřemýšlím. Ale stojím za vyjádřením svazu. Na mistrovství světa by měli být spíš Ukrajinci než Rusové,“ míní Krpálek.
Pokud však na nějakého Rusa narazí, rozhodně ho bude chtít vyřadit. O medaili se bude prát 12. května.