I s jeho vydatnou pomocí skončili Češi na nedávném světovém šampionátu na Filipínách na čtvrtém místě za Italy, Bulhary a Poláky.
„Ne, břicho jsem nikomu neukazoval, zase tak velké není. To byla nadsázka,“ směje se 35letý volejbalista. To video však hodně zasáhlo sociální sítě, kde nasbíralo tisíce lajků a sdílení. „Dostal jsem dost zpráv, že to lidi pobavilo. I od těch, se kterými už nejsem tolik v kontaktu. To mě fakt potěšilo,“ připomíná Bartůněk svou hlášku.
Mašina na body i třicátník s „lehkým pupkem“. Kdo jsou volejbaloví hrdinové |
Reprezentanti vedení trenérem Jiřím Novákem vybojovali nejlepší umístění od vzniku samostatné České republiky. Zlato na mistrovství světa vyhráli českoslovenští volejbalisté v roce 1956 ve Francii a v roce 1966 doma. V roce 1964 získali na olympiádě v Tokiu stříbrné medaile a v roce 1968 brali v Mexiko City bronz.
Parta okolo Bartůňka tak nyní zase vrátila český volejbal mezi světovou elitu. „Úspěch určitě pomůže, pevně v to věřím. Doufám, že teď volejbal začne děti víc bavit, když vidí český nároďák tak vysoko a můžou sledovat ten sport na nejvyšší úrovni. A hlavně vidí, že se mohou s Českem dostat až tak daleko. I proto jsem moc rád, že se nám něco takového podařilo,“ neskrývá nadšení dirigent hry národního týmu.
„Za mě je volejbal jeden z nejlepších týmových sportů. Děti se dostanou do party lidí, kteří táhnou za jeden provaz. Osobně si myslím, že to je i zábavný sport,“ láká nové hráče.
Volejbalový nahrávač Luboš Bartůněk se přetlačuje na síti se soupeřem z Íránu ve čtvrtfinále mistrovství světa.
Byť reprezentace nedosáhla na světovém šampionátu na medaili, je pro ni čtvrté místo obrovský úspěch. Shodují se na tom odborníci i fanoušci, všichni tým vyzdvihují a mluví o velkém výsledku.
Podle nahrávačské jedničky za to může zejména dobrý kolektiv. Parta je navíc za ty společné roky dobře sehraná.
„Hráči se tolik nemění a hlavní osa zůstává stejná. Nás zkušené navíc výborně doplňují mladí, jako je třeba Tonda Klimeš na bloku. A mladíci rozhodně pomohli. A také je třeba říct, že jsme hráli opravdu jako tým, což je podle mého vždycky to hlavní v každém týmovém sportu. Více se daří, když bojujeme jeden za druhého,“ přemítá.
Až večer po prohraném zápase o bronz mu došlo, že se s reprezentací dostal mezi čtyři nejlepší výběry na světě. „To mi před spaním pípla zpráva od mé ženy a tam stálo: Nezapomeň, že jste čtvrtí nejlepší! To mě fakt dojalo,“ vzpomíná ještě na Filipíny.
Mamka víc řve, po tátovi jsem Komár, hlásí pilíř „volejbalového zázraku“ |
Česká reprezentace ale měla také štěstí, a to při těsném postupu ze skupiny. Díky tomu, že Čína uhrála nad silnou Brazílií set, ji posunula až na třetí, a tedy nepostupové místo.
„Bylo by to pro nás smutné, kdybychom odjeli po skupině domů a měli dvě výhry 3:0 nad Srbskem a Čínou. Naštěstí jsme zůstali i díky Číně, která vzala Brazilcům jeden set. Ale ani náš zápas právě s Čínou vůbec nebyl jednoduchý. Postup jsme si poctivě odmakali,“ zdůrazňuje nahrávač.
Vítězství v extralize mu chybí
Luboš Bartůněk se už ale nyní musí zase soustředit na klubovou scénu. Domácí nejvyšší soutěž začne už příští čtvrtek, kdy Jihostroj odstartuje sezonu domácím zápasem s Benátkami nad Jizerou. Nahrávačská jednička se teprve s částí týmu seznamuje. Přes léto se totiž připravoval s národním týmem.
„Nám se změnila celá útočná osa, oba smečaři a univerzál jsou noví. V tak krátké době bude těžké se spolu co nejrychleji sehrát. Klubu chyběl v přípravě vlastně první nahrávač, libero, takže se musíme tady do toho všichni dostat za pár dní,“ podotýká nový kapitán českobudějovického Jihostroje.
Sám by chtěl navázat na výkony na světovém šampionátu a v extralize by rád s Českými Budějovicemi oslavil titul. Ten mu ve výčtu úspěchů zatím chybí. „Ale určitě to nebude nic lehkého. Není to tak, že přijde Bartůněk a bude automaticky titul. Tak to není, vždycky záleží na celém týmu,“ upozorňuje Luboš Bartůněk.
