Jenže nepojedou nikam.
Už nějaký čas se ví. že ženský lakros svou účast v Kanadě "odpískal". Svazová pokladna totiž zeje prázdnotou."Loni ani letos jsme nedostali od MŠMT, protože ČSTV už penězi nedisponuje, ani korunu. V letech 2010 a 2011 to ještě byla částka kolem 650 tisíc korun, ale potom už nic," říká šéf České lakrosové unie Roman Pokorný. "Loni se to vyřešilo tak, že ostatní svazy se na nás složily, takže to znovu dalo nějakých 650 tisíc," dodává.
Aby se to neopakovaloK pozoruhodné iniciativě došlo v prostředí ženského lakrosu v Čechách. Na 20. ročníku Memoriálu Aleše Hřebeského v Radotíně, největšího boxlakrosového turnaje v Evropě (24. - 27. dubna), se budou dražit plakáty s fotografiemi českých reprezentantek a ručně šité panenky s jejich podobou. Zmíněné předměty se budou dražit také při červnovém Prague Cupu, který se hraje v Braníku. "Výtěžek půjde na potřeby budoucí reprezentace juniorek, která má jet za dva roky na mistrovství Evropy do 19 let do Skotska," vysvětluje reprezentantka Eliška Chmelařová. "Jde o nápad lakrosového nadšence Pavla Urbana - nechce, aby se naše letošní situace opakovala s juniorkami," upřesňuje. |
Hráček v reprezentaci je pro mistrovství světa osmnáct, přičemž každou z nich by účast vyšla asi na 50 000 korun. "A k tomu si přidejte trenérku, asistentku, masérku, lékaře... Dojdete k číslu pětadvaceti lidí a jednoduché počty vám řeknou, že 650 tisíc na to stačit nemůže. Ty ale stejně nemáme, alespoň zatím. A nezapomeňte, že sdružujeme ještě mužský lakros, boxlakros a interkros," vypočítává Pokorný složky, na které musí unie myslet.
Jak na zjištění, že nepojedou nikam, reagovaly hráčky? "Dost nás to vzalo," přibližuje reprezentantka Eliška Chmelařová. "Některé z děvčat považovaly "Kanadu" za vyvrcholení kariéry, protože už chtěly zakládat rodiny, a tímhle se to urychlilo - už prostě nehrají. Přitom jsme věřily, že můžeme vylepšit deváté místo z Prahy," pokyvuje hlavou.
Částka padesát tisíc za účast na šampionátu prý byla příliš vysoká. "Na předchozí akce v zahraničí jsme si přispívaly, ale tohle bylo hodně. Většina z nás studuje," vysvětluje Chmelařová.
Rezignovala i trenérka národního týmu Simona Baráková. "Tým jsem dávala dohromady od září, připravovaly jsme se, ale bylo to k ničemu. Rozladilo mě, že to byla zbytečná práce," mrzí trenérku, která se nadále věnuje už jen práci se žákyněmi a juniorkami v Radotíně.
V podobné situaci jako lakros, sport ryze amatérský, se loni i letos ocitlo dalších sedmnáct menších svazů (národní házená, vodní motorismus, americký fotbal, akrobatický rock ´n roll atd.). Proto právě před rokem vznikla "Iniciativa sport 2012", jejímž prostřednictvím se zmíněné svazy s celorepublikovou působností dožadují svého práva.
Přitom "průměrný nárůst mezi roky 2010 a 2012 u svazů, kterým byla poskytnuta dotace, je ve výši 8,2násobku – z 52 svazů s dotací jich 37 dostalo v roce 2012 více než 5násobek roku 2010 a z těchto 37 svazů jich 13 obdrželo v porovnání stejného období více než 10násobek," praví se mimo jiné v prohlášení zmíněné iniciativy.
"Nechápeme, proč se na většinu svazů dostane a na některé ne. Na MŠMT, které státní dotace přerozděluje, jsme se nedozvěděli v podstatě nic. Za necelý měsíc je valná hromada ČSTV, třeba do té doby dospějeme k nějaké dohodě a nebudeme zase na rok odříznutí," doufá šéf lakrosové unie Roman Pokorný.
Česká lakrosová unie má přes 3000 členů, z toho je 2700 aktivních hráčů.
