Když mnohonásobný šampion Velké pardubické Josef Váňa po hlavním závodě sobotního dostihového odpoledne hovořil o schopnosti svého svěřence Ange Guardiana vítězit v kvalifikaci s různými jezdci, pronesl lakonickou větu, se kterou lze sotva polemizovat: „Asi je to dobrý kůň, no.“
Vedle něho přitom v malém paddocku postával jeden z mužů, kteří statnému valachovi k letošním úspěchům dopomohli - Jiří Kousek.
Vzhledem k tomu, že Jan Kratochvíl by měl ve Velké obhajovat prvenství s No Time To Lose (v Pardubicích si však o víkendu při pádu ve třetím dostihu poranil rameno a musel být odvezen do nemocnice) a Jaroslav Myška pravděpodobně v dostihu nasadí Bridgeura z vlastní stáje, nabízí se, že právě Kouska osloví, aby se na Ange Guardiana vyhoupl i v neděli 14. října při vrcholu českého turfu.
Jenže až tak jednoduché to přece jen nebude. Kousek totiž přiznává, že má příjemné dilema.
„Na takovém koni, jako je Ange Guardian, se člověk sveze rád. Ale mám taky závazek u paní Kabelkové, pro ni jsem vyhrál první kvalifikaci s Talentem,“ připomíná zkušený žokej.
„Od majitelů Ange nejspíš dostanu nabídku, abych ho jel. Ale musíme se podívat i na to, jak se dá do kupy Talent - měl menší zranění kopyta. Zbývá ještě pět týdnů, to je spousta času na rozhodování. Teď se zranil Honza Kratochvíl, což se může stát i týden nebo den před Velkou kterémukoli koni a jezdci,“ dodává Kousek k výběru parťáka pro nadcházející Velkou.
Není žádné velké překvapení, že se vám a Ange Guardianovi ve IV. kvalifikaci podařilo zvítězit, byli jste v ní největšími favority. Spíš to je jen potvrzení jeho třídy, souhlasíte?
Určitě. Je to excelentní koník, výborný skokan. Předtím jsem ho neznal, viděl jsem jen nějaká videa. Před kvalifikací jsem na něm v životě neseděl. Ale bylo to parádní svezeníčko, krásně připravený kůň. Taky je na něm vidět, že pardubické závodiště hrozně dobře zná, ví, kudy jet. Nemusíte se s ním ani tahat a usměrňovat ho. Umí to tu zkrátka nazpaměť.
Dostih odvodil Bridgeur, do čela jste se posunuli až na travnatém oválu. Klasická váňovská taktika a znovu úspěšná...
Jo, ale spíš jsem tam s ním byl ještě o trošku dřív, než jsem měl. Ange má velký cval, nechal jsem ho proto jet a cítil, že mám lehce vyhráno. Ale když byl vpředu sám, tak se mi v cílové rovince, jak to někteří koně dělávají, zastavil. Už ho tam nehnal jiný kůň. Ale jak opět ucítil soupeře, který se k němu přibližoval, tak ještě zapnul.
Čili v samotném finiši jste si byl jistý, že Vicodyho s Josefem Bartošem i Tzigana du Berlais s Janem Faltejskem bezpečně odrazíte?
Vicodyho jsem se trochu obával, ale jakmile jsme se dostali na trávu, přišlo mi, že mám nad nimi oběma navrch.
Když jsem si před víkendem telefonoval s Jaroslavem Myškou a bavil se s ním o účastnících kvalifikace, říkal mi, že Ange Guardian má takovou formu, že by se vůbec nedivil, kdyby Velkou pardubickou letos vyhrál. Vidíte to stejně? Myslíte, že letos má skutečně na to, aby udolal obhájce No Time To Lose a další špičkové konkurenty?
Dokázal to už dva roky zpátky, kdy byl ve Velké druhý za Charme Lookem od paní Růžičkové. Minulý rok bylo hodně hluboko, skončil pátý. Ale i to je dobré umístění. Je to spolehlivý kůň. Ovšem ve Velké nikdy nevíte. Na těch 6 900 metrech všechno musí klapnout. Může přijít nějaká chybička, kolize a už nemáte šanci sahat po vítězství. Záleží na každém metru toho závodu, na každém skoku.
Vaše sobotní výkony měly vzestupnou tendenci, nejprve jste byl ve čtvrtém dostihu druhý s Imphalem, posléze v pátém též druhý s Turdusem nakonec první s Ange Guardianem. Asi jste náramně spokojený.
Imphal a Turdus mě hodně překvapili. Imphal je pětiletý. Předtím běhal handicapy, teď poprvé změřil síly s nejlepšími koňmi v krosu na krátké trati. Měl bych ho při Velké jezdit v Poplerově memoriálu. Pro Turduse to byla příprava na Cenu Vltavy. Hegnus, který ho porazil, poběží Velkou, je kvalifikovaný. Naopak vyhrát s Ange Guardianem byla taková malá povinnost.