Jste hodně zklamaný?
Nemůžu říct, jestli hodně, ale zklamání to je. Nemůže vyjít každý závod. Připravený jsem byl dobře, vsadil jsem na to, že mám šanci v případě, že se budu držet mezi prvními. To se dařilo. Ale přišla krize.
Zvládal jste do onoho výpadku závod tak, jak jste chtěl?
Určitě mi vyšlo plavání, na kolo jsem šel ve druhém balíku a první skupinu jsme dojeli, jak jsem doufal. Vědělo se, že to bude běžecký závod. Tam mi to došlo. Alespoň jsem zabojoval o šestnácté místo, poslední, za které se v České republice boduje.
Ovlivnila váš výkon nemoc, kvůli které jste nemohl být na závěrečném soustředění ve Španělsku?
Já jsem byl rád, že jsem nakonec zůstal doma, ve svém prostředí, s přítelkyní. V posilovně a v bazénu jsem získal sílu, kterou jsem tady využil při plavání.
Vadilo vám tedy vedro?
To asi ne, i když zataženo mám raději. Zkrátka patnáct lidí bylo připraveno lépe než já. Třeba bych měl krizi, i kdyby vedro nebylo.
Co říkáte na vítězství Španěla Rani, s nímž v posledních dvou letech bojujete na evropských šampionátech?
Přeju mu vítězství. A jestli mu porážku oplatím příští rok na mistrovství Evropy zase v Karlových Varech? Tam bude zase dvacet lidí a všichni na titul. Jako tady.
Co budete ve zbytku času v Mexiku dělat? Zajdete si třeba na tequillu?
Určitě jednu skleničku ochutnám, ale bohapusté užívání asi těžko začne. V Cancúnu nejsem poprvé, památky jsem viděl. Myslím, že si ještě půjdu zaplavat do moře, bazénu si za celý rok užiji dost.
