Klid? To bylo něco, čeho se Kolocové letos moc nedostávalo. Od začátku sezony se herně trápily s Markétou Slukovou, což vyvrcholilo ostře sledovaným rozchodem pátého páru z olympiády v Londýně.
Následovalo hledání spoluhráčky, do toho operace pravého ramena... „Ale i ve chvíli, kdy mi bylo nejhůř, jsem si říkala, že chci vidět dopředu a nekoukat se dozadu. To si myslím, že mi pomáhá,“ prohlásila Kolocová.
Nyní už se zase má k čemu upínat: s Kvapilovou se chce vrátit mezi elitu plážového volejbalu.
Věříte, že se vám to může povést?
Myslím, že Míša má parametry prosazovat se na světové úrovni. Já jsem toho byla schopná taky. Ale především se těším na to, že to bude něco úplně nového a jiného.
Proč jste se rozhodla pro Kvapilovou?
Přemýšlela jsem i o holkách z beachových polí, bylo by to jednodušší, že bychom mohly začít dřív. Na druhou stranu nikdo tak dobrý jako Míša z beachařek v tuto chvíli není, proto jsem volila tuto variantu.
Jak se cítíte po operaci pravého ramene?
Cítím se dobře, asi měsíc a půl trénuju kondici. Myslím, že už vypadám trochu lépe než po třech týdnech v posteli. Jsem spokojená, rameno začíná fungovat, nebolí, hraju už spoustu úderů. Zatím ještě ne úplně smeče, ale i v rámci veškerých volejbalových prvků jsem schopná ty pohyby provést a nebolí to, takže věřím, že to bude dobré. A že po lednu, kdy strávím čas na polodovolené a polopřípravě v teple na Srí Lance, budu schopná naplno trénovat a v únoru a březnu se naplno připravovat na začátek s Míšou.
Kvapilová má do konce sezony smlouvu v bundesligovém týmu v šestkovém volejbalu. Nevadí vám, že se budete tak dlouho chystat sama?
Bude to jen do dubna, potom už se mnou bude Míša hrát beach naplno a budeme se moci naplno připravovat i na další společné sezony. Teď je to jen únor a březen, takže to není nic, co by mě děsilo.
Kvapilová: Je to obrovská příležitost  Její kariéra začínala v Liberci, pak byla v pražském Olympu, rok strávila v Americe na univerzitě ve Virginii v Richmondu, následně se vrátila do Prahy a naposledy zamířila Michala Kvapilová do Německa. Rok byla v Postupimi, nyní hraje za Münster. Když dostala nabídku od Kristýny Kolocové, dlouho neváhala. „Je to obrovská příležitost. Velmi se na to těším, takže doufám, že budu odvádět dobrý výkon. Chci se postupně se zlepšovat a věřím, že na světové úrovni něco předvedeme,“ řekla 25letá hráčka, která se těsně nevešla do finální nominace na mistrovství Evropy volejbalistek. Na turnajích plážového volejbalu se objevovala od roku 2007, naposledy po boku Karolíny Řeháčkové. V současnosti se však vytáhlá blondýnka věnuje především volejbalu šestkovému. Jakmile sezona - a její smlouva v Münsteru - skončí, zaměří se už čistě na volejbal plážový. „Vždycky mě víc lákal. Je tam pro mě víc příležitostí jako pro hráčku s balonem ukázat své schopnosti. Je to víc individuální než šestkový volejbal,“ míní. |
Co je váš nejbližší cíl?
Někam odjet a něco odehrát. (úsměv) V prvním roce bychom rády byly úspěšné v Čechách, prosazovaly se na evropské tour a občas se kvalifikovaly na světovky. Tím, že jsme úplně nový tým a před olympiádou to bude ve světě strašně našlapané, věřím, že to bude těžké, hodně těžké. Na druhou stranu možná budeme mít nějakým způsobem volnou hlavu, protože olympiáda pro nás není v tuto chvíli až tak reálná, tak třeba překvapíme někoho, kdo bude sbírat do poslední chvíle sbírat bodíky na olympiádu a my budeme v klidu hrát.
Jaké šance tedy dáváte boji o olympijské hry?
Zjišťujeme reálné varianty na postup do Ria a nevíme, jestli splňujeme kritéria, abychom se vůbec o ten boj mohly pokusit. Nevnímám to jako cíl. Pokud by šance byla, tak do toho půjdeme, ale ještě spolu ani nehrajeme, tak si myslím, že bychom měly mít cíle spíš do dalších let než teď na léto.
Co konkrétně řešíte ohledně kritérií v otázce možné kvalifikace do Ria? Jedinou reálnou variantou je cesta přes finálový turnaj Kontinentálního poháru.
Komunikuju přes český svaz, který to řeší oficiální cestou za mě. V tuhle chvíli tam v rámci Vánoc nikdo nekomunikuje, ale čekáme na odpověď z FIVB (Mezinárodní beachvolejbalová federace) a podle toho se bude vše odvíjet. Ale reálně nás to zase tolik neovlivní, jde jen o to, jestli se Kontinentálního poháru zúčastníme, nebo ne. Ve chvíli, kdy bychom tam hrály bez šance se kvalifikovat - a rovněž by hrály Markéta (Sluková) s Bárou (Hermannovou) se šancí se kvalifikovat, asi by to pro atmosféru nebylo dobré. Ve chvíli, kdy tu šanci budeme mít taky, bych ráda jela, ve chvíli, kdy ne, nechala bych šanci jiným holkám.
Byl pro vás letošek vůbec nejnáročnějším rokem?
Úplně ve všem to byl nejzajímavější rok, jaký jsem kdy v životě zažila a doufám, že už zajímavější rok nezažiju. Byl hodně náročný a těším se na další, že bude klidný.
Měla jste neustále víru, že se situace vyřeší a najdete spoluhráčku?
Mít dítě, což mi každý doporučoval, jsem vůbec nezvažovala jako reálnou variantu, ještě se na to necítím, chtěla jsem hrát. Když jsem s Míšou poprvé mluvila o tom, že by tato spolupráce mohla fungovat, tak mi připadalo, že byla fakt nadšená. Ačkoliv do toho přišla operace ramena, tak se mi zdálo, že zájem pořád měla. Chtěla jsem chvilku počkat po operaci, abych neoslovovala někoho s tím, že nejsem hybná. Tak jsem tomu dala nějaký čas a když jsem se ozvala znovu, tak Míša říkala, že bude moc ráda.
Věříte, že vám to může s Kvapilovou klapat, ač spolu začnete v dubnu jezdit na turnaje bez sehrávání?
Myslím, že to bude hodně náročné. Zároveň Míša už beach hrála, je to šikovná hráčka, ví, o co jde. Spíš než o sehrání to bude o malých nuancích, které bude třeba pilovat. To jsou věci jako nahrávka či blok, které jsou o zkušenostech a nahraných milionech balonů, kde by nám ani měsíc nebo dva tréninku nepomohl až tak, abychom byly v květnu připravené hrát. Věřím, že to nebude až takový problém, ale ani jednoduchá situace.
Jak si sedíte s Míšou lidsky?
Zatím je to super, ale ještě jsme spolu nestrávily 360 dní, jak to bývá u beachařek. Ale Míša je milá, fajn holka.
Se Slukovou jste jako Kiki a Maki byly rovněž zavedená značka. Jak to půjde nyní z hlediska finančního zajištění?
Nikdy to není jednoduché. Ideální to asi nebude. S Markétou jsme si vytvářely podmínky deset let a v posledních letech měly finance, o kterých jsme snily. S Míšou to asi nebude stejné, ale máme předdomluvené sponzorské finance, snad nás podpoří svaz či Dukla. Věřím, že finančně budeme soběstačné.
Přezdívky v novém páru už vymyšlenou máte?
Zatím ne. Nechala bych to ještě být, nejprve bychom měly hrát.
