„Seběhlo se to rychle a nečekaně,“ zahajuje líčení svého příběhu. „Šla jsem na normální zdravotní prohlídku, kde mi na EKG zjistili, že mám na srdci něco, co tam být nemá. Doktoři mi řekli, že pokud nepodstoupím operaci, tak si nevezmou na triko, že bych dál trénovala.“
První reakce po zjištění arytmie?
„Trošku se mi zhroutil svět. Než mi vysvětlili, že to je jen v uvozovkách kosmetická operace a že budu moct dál sportovat, tak to trvalo asi čtvrt hodiny. V tu chvíli mě napadlo strašně moc myšlenek - co budu dělat, když nebudu moct plavat a podobně. Ale když mi vysvětlili, že jde jen o to, aby to zkontrolovali, odstranili problémy, a že mě to neohrožuje na životě, tak jsem do toho šla.“
Elitní česká plavkyně Horská musela kvůli arytmii na operaci srdce |
Za čtyři dny měla zákrok zdárně za sebou, o další týden později znovu brázdila milovaný bazén. A nyní už účastnice her v Tokiu a finalistka loňského ME a MS v krátkém bazénu ví, že v kariéře může normálně pokračovat.
Jaký byl návrat do tréninku?
Náročný, ale hlavně psychicky než fyzicky, protože z tréninku jsem vypadla jen na dva týdny. Spíš pro mě bylo náročné skousnout, že mi něco dělali na srdci. Při operaci mi vyvolávali bušení, a když jsem se při tréninku dostala do zátěže, tak mi bylo hrozně nepříjemné, že cítím, jak mi srdce buší. Musela jsem vstřebat, že to je normální a že je všechno v pořádku.
Když jste to překonala, měla jste radost?
Byla jsem strašně šťastná, protože být v bazénu je můj život. Jakmile jsem skočila do vody, na všechno jsem zapomněla. Když jsem se dostávala do zátěže, tak se sice objevovaly malé problémy, ale po chvilce jsem je zahodila a bylo to dobré.
Teď už jste zcela v pořádku?
Už jsem se s tím sžila, už si na to skoro ani nevzpomenu. Bála jsem se, aby mě to dlouho nepronásledovalo, abych si třeba při závodech neříkala: Operovali mi srdce, tak doufám, že vydržím. Tohle naštěstí nenastalo.
Pomohl vám v tomhle i rychlý návrat?
Tím, že jsem byla ve vodě už za týden, tak to bylo dobré. Ještě než jsem začala trénovat naplno, tak jsem šla na kontrolu, že je srdce opravdu v pořádku. Nález se už neukázal, což mě uklidnilo. Teď už je všechno v pořádku, nečekala jsem to, ale jsem na časech, které mám, když jsem ve formě.
Na konci května jste plavala v Barceloně, jak závod hodnotíte?
Hlavně jsem si šla vyzkoušet, jestli je srdce v pořádku. Byla jsem trošku nervózní, protože jsem nevěděla, co mám od sebe očekávat. Taky jsem měla výpadek a v tréninku jsem se necítila úplně dobře. Ale před dvěma týdny v Praze už mě závody hodně překvapily. Ukázaly mi, že jdu správným směrem.
V jakých disciplínách budete startovat na mistrovství světa v Budapešti?
Polohová dvoustovka a dvoustovka a stovka prsa. Vyhovuje mi, že je mezi dvoustovkami pauza. Začnu polohovou a pak půjdu ještě stovku prsa, abych se dostala do formy na prsovou dvoustovku.
Těšíte se na návrat fanoušků na plavecké závody?
Moc. Do Budapešti jedou i rodiče, na velké akci mě uvidí poprvé, za což jsem ráda. Jelikož většinou byly akce hodně daleko, tak za mnou naši ještě nebyli.
Jak se před začátkem šampionátu cítíte?
Tréninky jsou čím dál lepší, ve vodě se cítím dobře. Zrovna v úterý jsem si užívala každý pohyb v bazénu. Myslím, že jsem naladěná dobře. Už to jenom udržet.
Po všem, čím jste si v posledních měsících prošla, berete už jen samotný start v Budapešti jako malé vítězství?
Jsem moc vděčná, že to takhle dopadlo. Můžu trénovat, dělat co mě baví a beru to tak, že tam jedu za odměnu. Nevím, jestli se mi s těmihle problémy podaří zaplavat osobní rekord, ale věřím, že se mu přiblížím.